Kultura21.cz

Myslím, že by bylo velmi zajímavé, kdybyste si k této knížce vzali i deníček nebo papír a sem tam si napsali, co zářného vás napadne. Nápady a myšlenky prostoupené klidem, mírem a obrovskou úlevou. Možná by tak vzniklo pár poznámek, malé pojednání o vašem vlastním pádu do milosti. Protože nic snad není výstižnějšího než sám název knihy.

V průběhu četby se cítíte jako v bavlnce, posloucháte moudrá slova a souzníte s nimi. V praxi to pak znamená, že se můžete velmi hezky naladit na spaní, na nový den, nebo postupně poznat, co je, a co není, ve vašem životě důležité. Ta rovnováha, která se z jednotlivých kapitol line, je inspirující. Pravdou je, že jistě záleží na vašem vlastním rozpoložení a někdy prostě vyskočíte metr vysoko, protože ne každý je čtrnáct let žákem u zenové mistryně, jako autor sám… ale mnohé to dokáže zahladit i v případě, že vaše duše je velmi, velmi poraněná.

A znovu je to jedna z těch knih, které se dají číst nadčasově. Jinak na vás budou působit nyní, jinak za pět let, jinak za deset.

Rozlišíte utrpení, rozlišíte, co je v životě důležité pro vás, pro vaše okolí, samo vaše nitro vám poté nabídne řešení toho, co vás zrovna obklopuje a působí nepohodlí. Dá se říci, že je to kniha plná odpovědí, ale zároveň se ty odpovědi nevnucují, pouze se nabízejí a reakce čtenářovy duše mohou být velmi bouřlivé a jedinečné.

Relaxační čtení

Navíc styl, jakým je kniha napsána je vyloženě relaxační až meditační. Provádí vás životem, lidskou duší, vnitřní vyrovnaností a provádí vás kolem vlastních kamenů utrpení a bodců vzteku, bolesti a zášti. Tady můžete naplno prožít své nejbolavější emoce, za které se stydíte a pustit je do stránek knih. Vsaďte se, že o pár řádků nebo stránek dál naleznete odpověď a rozřešení, které hledáte. A úlevu.

Často lze knihu použít i jako „věšteckou“, to dělám moc ráda. Náhodně si ji otevřete a přečtěte si pár řádků. Je to jako pohlazení…

Tak třeba nyní…

„Dějiny nám však ukazují - , že naše představy nás nezachrání. Naše představy nás nezachránily před vlastní zlobou, hořkostí a násilím. Neuchránily nás před válkami, hladomorem ani ničením. Pokud nám historie něco ukazuje – historie myšlení, historie idejí - , pak to, že myšlenka lidstvo nespasí. Myšlenka nespasí svět, k tomu bude zapotřebí něco úplně jiného než ta nejúžasnější myšlenka, jakou si dovedeme představit. Je třeba začít se svou vlastní myslí. Pokud nezačneme sami u sebe, pak se naše mysl bude dál projektovat do způsobu, jak vnímáme svět, a my se ztratíme v dalším snu a znovu se necháme omámit.“

A o kousek dále se dočteme třeba něco o tom, že když kolem nás někdo říká, že je smutný nebo naštvaný, chtě nechtě se lehce ztožníme s jeho emocí a pak záleží na našem rozpoložení jestli se o nás jenom otře a na chvíli budeme smutní bez důvodu… nebo nás sežere a díky emoci druhého člověka se rapidně zhorší nálada a najedeme do kolejí nakažených myšlenek. Znáte to – třeba takové telefonní hovory s někým věčně si stěžujícím – jak takový člověk dokáže zkazit den. A přitom za to nemůže.

Jak vidíte, kniha lehce prolíná do všedního dne… a pro mne se stala meditativním čtením pro radost.

O autorovi

Adyashanti (jehož jméno znamená „prvotní mír“) vyzývá všechny, kdo hledají mír, aby si uvědomili, že to je možné. Učit se začal na výzvu své zenové učitelky, u které studoval čtrnáct let. Od té doby je průvodcem lidí do skutečné přirozenosti. Je autorem řady knih, které zatím v češtině nevyšly a které se zabývají nedualistickým učením. Narodil se v severní Kalifornii, žije se svou ženou Annie u sanfranciského zálivu, kde také učí, vede satsagy, víkendové semináře. www.adyashanti.org

Knihu vydalo nakladatelství Synergie, 2021, www.synergiepublishing.com, druhé vydání