Kultura21.cz

I když jsem přibližně věděl, co asi obsahuje výstava "Helena - 60 let na scéně", to, co jsem v Tančícím domě viděl, předčilo veškerá moje očekávání. Roky sleduji úctyhodnou kariéru Heleny Vondráčkové, ale co nabízí tahle expozice, tak to je něco! Je tu nejen neskutečné množství fotografií a plakátů, ale jsou tu také vystaveny obaly desek, kostýmy či zpěvaččiny ceny, které získala doma nebo ve světě.

Expozice představuje ucelený pohled na hudební tvorbu zpěvačky, která udávala nejen módní trendy, a to od jejích začátků, až do současnosti, ale také poprvé veřejnosti odhalí fotografie a video ukázky ze soukromého archivu z 60. a 70. let, včetně unikátních vzpomínek na své kolegy. Tato výstava je skvělou příležitostí nejen pro milovníky hudby a designu, ale i pro všechny, kteří se zajímají o kulturní dědictví.

Na výstavě se návštěvníci, také seznámí s počátky pop music v Československu a skrze archivní fotografie a video záběry nahlédnou „za kulisy“. Kultovní jsou fotografie, které vytvořil Otto Dlabola, ale výborné jsou i velkoformátové fotografie, které vznikly během natáčení písně Květomluva…

Vystupovat na světových festivalech a pódiích od Tokio přes Athény po Rio de Janeiro je sen, který se nesplní ani mnoha současným zpěvačkám. Pro Helenu Vondráčkovou to byla realita. Přesně před šedesáti lety v dubnu 1964 vyhrála v pražské Lucerně soutěž Hledáme nové zpěváky a hned dostala nabídky na nahrávání písní a účinkování v televizních pořadech. Píseň Červená řeka, která zazněla o pár týdnů později, se přes noc stala hitem a rozjela její kariéru naplno.

Už na začátku své kariéry malé výborné autory (Bohuslav Ondráček, Zdeněk Rytíř, Zdeněk Borovec, Zdeněk Marat, Jindřich Brabec), později Heleně napsal spoustu krásných skladeb Vítězslav Hádl, ale také bratr Jiří Vondráček nebo Hellmut Sickel. Vkus a cit projevila i při výběru zahraničního repertoáru.

Jako první česká zpěvačka povýšila statické zpívání u mikrofonu na skutečně hodnotnou podívanou, kdy moderuje, tancuje, stepuje a ovládá hru na několik hudebních nástrojů. Dokladem toho je nespočet unikátních fotografií ze zpěvaččiných začátků, fotografie s rodiči, se světovými osobnosti nebo obrazové záznamy od její první pěvecké soutěže až po současnost.

Nejen slavíci, zlaté a platinové desky

Návštěvníci mohou vidět i Heleniny slavíky, anděly nebo zlaté, platinové či diamantové desky, snímky či videa z koncertů nejen z Německa nebo Polska, ale také z Japonska, Ameriky, Kanady či Austrálie. Nechybějí ani nejrůznější předměty či různé suvenýry, které zpěvačka přivezla ze zahraničí, ale také názory kolegů či osobností nejen z hudební branže.

Karel Gott: „Sledoval jsem ji od počátků, jak se systematicky vypracovávala k úspěchům, uměla si dobře vybrat repertoár, chodila na hodiny zpěvu a věděla, jak se v branži orientovat. Byla reprezentativní typ i pro mezinárodní scénu a svým věrohodným a přirozeným způsobem si získala své posluchače u nás i ve světě. Protože věděla, že vystoupení musí být také zábavné, nejen pěvecky dobře odvedené. Uměla bavit, uměla světové jazyky, prostě dáma.“

Jiřina Fikejzová: „Z půvabného děvčete od Červené řeky se stala, jak šel čas, krásná hvězda-stálice v plném lesku, dokonalá profesionálka v ryzím slova smyslu. My, kdo ji známe i v soukromí, víme, že i tak v ní zůstala ta milá, lehce zranitelná, ale taky pěkně tvrdohlavá, cílevědomá holka ze Statiňan. Když se tak zamýšlím nad Heleninou osudovou dráhou, umělecky veleúspěšnou, napadá mě španělské přísloví: Vezmi si, co chceš, a zaplať za to řekl Pán Bůh.“

Milan Lasica:„Moje nejvýznamnější pracovní setkání s Heleno se událo na bratislavské Nové scéně, kde jsem ji režíroval v titulní úloze klasického muzikálu Hello Dolly! Kromě toho, že byla půvabná, dobře hrála a výjimečně zpívala, projevila se během celého zkušebního období jako na slovo vzatá profesionálka. Vždy dokonale připravená umělkyně, která se sice dokáže vznášet v oblacích hudby, ale přitom pevně stojí na vlastních nohou (a ty teda stojí za pohled).“

Bombou pak jsou zpěvaččiny šperky i kostýmy, které slavily úspěch i v zahraničí. Návštěvníci se mohou obdivovat třeba nádherný kostým, s nímž slavila s písní Ostrovy pokladů na festivalech v Tokiu a v Brašově. Nechybí ani svatební šaty princezny v pohádce Šíleně smutná princezna či kostým ze sopotského festivalu, kde v roce 1977 vyhrála s písní Malovaný džbánku hlavní cenu – Grand Prix.

Mezi nejcennější exponáty na výstavě patří:

• Nově nalezené původní šaty z pohádky Šíleně smutná princezna
• Ještě nikdy nevystavené kostýmy skupiny Golden Kids.
• Dva obrazy, které pro Helenu Vondráčkovou namaloval Karel Gott.
• Originální soška Zlatého slavíka z roku 1966.
• Unikátní design obalů LP, plakátů, časopisů.
• Kostýmy z roku 1964, které zpěvačce šila její maminka.
• Plakát k osudové talentové soutěži, kam zpěvačku přihlásil její tatínek a změnil tím tehdy sedmnáctileté Heleně život.
• První popové CD vydané v Československu, raritní kazety a LP.
• Stepové boty a ručně šitá obuv od českých a světových návrhářů.
• Archivní fotografie a video záběry, které ukazují zpěvaččin život včetně pozitiv inegativ, které tato profese přináší.
• Zlaté a dokonce i diamantové desky od vydavatelů za statisíce až miliony prodaných kusů nahrávek nebo partitury, do kterých jsou ručně zapisovány poznámky z natáčení dnes již legendárních písní.
• Fotografie od více než 40 významných českých a zahraničních fotografů.

Expozice nabízí mimo jiné i moderní kostýmy, které vznikly po roce 2000, nebo partitury, do kterých jsou ručně zapisovány poznámky z natáčení dnes již legendárních písní. Součástí je i velké množství obrazového materiálu včetně vzpomínek a zážitků z prvních koncertů v zahraničí, které na výstavu zapůjčila Česká televize.

Tatiana Kovaříková: „Helena mne od dětství fascinovala a strašně se mi líbil její hlas. Že bych jí někdy navrhovala šaty, to mne ani ve snu nenapadlo. Ušila jsem ji pár kousků, které opravdu byly ve své době průkopnické, například modré flitrové šaty s hlubokým výstřihem a jiné. Helena je vždy IN. Spolu s vizážistou Zdeňkem Fenclem, která je neodmyslitelnou součástí jejího týmu, dotváříme její look. Heleny si vážím jako člověka a mám ji moc ráda. Jsem šťastná, že jsem měla tu možnost ji potkat a spolupracovat s ní.“

I díky efektním, a přitom elegantním kostýmům (ať už je vytvořily kostýmní návrhářky Marie Marková, Dagmar Březinová nebo Táňa Kovaříková) patřila a patří k nejlépe oblečeným zpěvačkám. Jsou jich tu desítky včetně doplňků, bot či kozaček, což jen potvrzuje fakt, že měla vždycky vytříbený vkus i výborné spolupracovníky. I o tom je v Tančícím domě celá Helenina výstava...!

Zdroj foto: Robert Rohál, koláže Tomáš Maceška