Herec Tomáš David: „Vedu dialog s pánví, kastrólem nebo vidličkou“
Kultura21.cz

Herec Tomáš David: „Vedu dialog s pánví, kastrólem nebo vidličkou“

200divvvMěstské divadlo Zlín si na novou sezonu sehnalo posily – dva Tomáše. Kromě Tomáše Červinky jde o Tomáše Davida, kterého jsme nyní pořádně vyzpovídali. Na prknech ho můžete vidět jako Pejska v pohádce O pejskovi a kočičce.




Představ se v úvodu našim čtenářům. Co tě charakterizuje a bez čeho si nedokážeš představit život?

Kytara, zpěv, divadlo, jídlo, „blbý fórky“, ping-pong, přátelé, vana. Pořadí se mění!

Proč vedly tvé kroky zrovna do Zlína? Jak se odchází z Brna či Olomouce?

Tak především!... Já nikam neodcházím! V Brně i v Olomouci mé aktivity budou v různé míře nadále pokračovat. Tímto se můj život stává nepatrně kočovnějším, malinko náročnějším na časovou koordinaci, také ovšem pestřejším a dynamičtějším.

divvv

Na co se ve Zlíně nejvíce těšíš? Už sis našel nějaká místa, kde budeš trávit svůj volný čas?

Zatím jsem stihl obhlídnout místo jediné a nejzásadnější… svůj pokoj a z něj potom cestu na scénu a na nádraží. Těším se ale až konečně budu mít čas vyrazit do kopců a trochu si provětrat šedou kůru mozkovou. ...a Plamínek jsem navštívil a s nějakým Kamilem si přehrál Pink Floydy…

Co tě fascinuje na Městském divadle Zlín? Znal ses ještě s někým kromě umělecké šéfky Hany Mikoláškové?

Je to úplně jiné nastavení a typ divadla, než ve kterých jsem doposud působil a zatím se rozkoukávám, takže je asi příliš brzo na závěry. Prozatím můžu ale říct, že jsem překvapován každým dnem ...v tom dobrém slova smyslu. ...ťuk, ťuk…
Svět kolem divadla je samozřejmě menší než by člověk čekal a všichni se tak nějak znají a mají o sobě nějaké povědomí. Takže ano, s některými se znám ještě z JAMU a některé pověst prostě předchází.

Jaké to vlastně je, ocitnout se v jiném městě a novém kolektivu?

Nové… :) Trochu „dobrodrůžo“, trochu větší klídek a spousta očekávání...

Tvou první rolí na zlínských divadelních prknech je Pejsek v pohádce O pejskovi a kočičce. Jak probíhaly zkoušky? A jak se ti spolupracuje s Markétou Kalužíkovou?

Nutno říct, že je to díky divácké úspěšnosti u dětského publika již třetí „oprášení“ představení. S režisérkou, paní Zojou Mikotovou, jsem se setkal už během studia na JAMU, ale nikdy jsme spolu nepracovali. Byl jsem mile překvapen s jakou něžností a smyslem pro detail celé představení vytvořila. Je to sice hra pro nejmenší, ale už na začátku jsem ocenil, že jednotlivé scény jsou vlastně výstupy dvou klaunů. Jejich vztah se celou dobu proměňuje. Pejsek, který je na začátku roztržitý, je to tajtrlík, dokáže na konci Kočičku ochránit a přejímá téměř otcovskou a zodpovědnou roli tatínka, když s Kočičkou nachází pohozenou panenku. Kočička, symbol elegance, dobrých mravů, na druhé straně ale také marnivosti a vychytralosti nakonec zjišťuje, že bez Pejska by to tak nějak nešlo… No a Markétka je super! :) Myslím, že jsme si našli na jevišti to „společné blbnutí“, které je nutné k tomu, aby scény a nasazení i stylizace nevypadaly uměle a všechno nás to bavilo.

Jaký máš vztah k dětem? Máš rád takovéto veselé a rozpustilé role?

Jezdíval jsem dlouho jako táborový vedoucí do Štědrákovy Lhoty, takže s těma „pidilidičkama“ si celkem rozumím. Možná někdy víc jako s těma velkýma. :) Pejsek a Kočička je moje první pohádka, takže se v ní ještě vyřádím.

Jaký je tvůj oblíbený příběh O pejskovi a kočičce?

Jsem velice vděčný strávník a nadšený labužník, takže „Vaření dortu“ je můj jasný favorit.

Také tě čeká malá role v první premiéře 68. sezony-v Divotvorném hrnci. Mám dojem, že v něm hraje skoro celý zlínský ansábl. Nebojíš se pak té zodpovědnosti hrát s nimi jako nováček?

Nebojím.

1div

Líbí se Ti námět této hry Voskovce a Wericha? Jak se ti líbí tento humor?

Myslím, že to jsou osobnosti, které v dnešní době tak trochu postrádáme. Jejich humor je humorem s velkým „H“. Jejich scénky, forbíny a dialogy obsažené v nastudování MDZ dávají muzikálu mnohem vyšší laťku, než tomu často u muzikálů všeobecně bývá. Už to prostě není „jenom“ zpívání a tancování.

V Divadle Tramtarie Olomouc jsi výborně hrál hlavní roli v představení ...a za Tracym tygr. Zlínské divadlo v této sezoně taky uvede adaptaci Tracyho tygra od Williama Saroyana. Nemrzí tě, že tentokrát nebudeš hrát hlavní roli? A půjdeš se na hru podívat jako divák?

Jako divákovi se mi to asi nepodaří, protože jsem dostal roli jedné z postav (zatím asi nebudu prozrazovat které), prozradit ale můžu, že k představení budu dělat také hudbu. Už se na to moc těším. Tracyho tygr je jedna z mých nejoblíbenějších knih a tak jsem rád, že se k ní zase vracím a podívám se na ni z jiného úhlu pohledu. Je to neuvěřitelný příběh právě v tom, že nechává tolik prostoru pro vlastní fantazii, tudíž i pro nespočet interpretací.

Jakou roli by sis chtěl zahrát a proč? Má vlastně herec možnost roli odmítnout? Pokud ano, jaká je k tomu nejčastěji motivace?

Pokud v tom nejsou zdravotní důvody, osobní přesvědčení, nevidím důvod odmítat roli. Vždy je to výzva, a čím jsou role různorodější, tím je herec spokojenější. Těžko říct jakou roli bych chtěl hrát nejvíce. Přál bych si tedy snad jenom, aby moje role byly pestré. A nakonec stejně záleží jenom na tom s kým představení a postavu budujete. Protože i vysněná role v nepříjemném prostředí mohla by se stát spíš trestem.

A co učení textů? Leze ti vše do hlavy? Máš nějaké tajný recept nebo rituál k naučení se role?

Bohužel nepatřím mezi herce, kteří takzvaně dvakrát kouknou do papíru a text mají osvojený. Mám ovšem vlastní metodu učení textu, při které elegantně spojuji nutné s užitečným. Učím se tedy texty při umývání nádobí. Tak se pak často stává, že dialog vedu s pánví (tedy tou na vaření), kastrólem či vidličkou. Funguje to!

Nebojíš se, že ti na pódiu vypadne text? Co bys v té chvíli dělal? Improvizoval?

Nic jiného člověku ani nezbývá a už se tak i párkrát stalo. Za svůj největší kamuflážní úspěch považuji svou improvizaci v homérovském hexametru na premiéře Illiady kočovného divadla KočéBr.

Když jsme u improvizace, přijal bys nabídku na účast v představení Komediomatu jako jiní zlínští kolegové?

Nikdy jsem se moc ničemu nebránil a „Ne“ říkám málokdy. Musím se ale přiznat, že jsem typem herce, který své jednání na jevišti raději promýšlí dopředu. 

Jsi také hudebně nadaný, chvíli jsi i studoval muzikologii. Můžeme se kromě nějakého vystoupení vaší skupiny Gentle Irony Trio těšit na něco speciálního?

Je to tedy ta výše zmíněná hudba k Tracyho tygrovi a ostatní plány jsou velké. Zatím je ale na prozrazování brzy a zakřiknutí by bylo nemilé.

Co pro tebe vlastně znamená Gentle Irony Trio? Co ti tato veselá hudba dává?

No, bude to možná znít divně, ale „to“ jsem já. Jsou to mé lásky, starosti a radosti. Jsou to lidé, se kterými do toho šlapeme. A jsou to koncerty a kocoviny a euforie z toho, když to šlape. Je zvláštní, že nejste první, kdo to pojmenovává jako veselou muziku… Přitom často vycházejí z ne úplně veselých zážitků… Poznatek pro mě :)

Na závěr se zeptám, jaké je tvé životní motto a co bys chtěl vzkázat našim čtenářům?

Když „neba“, tak né,
když „ba“, tak jo,
když „ne“, tak prd! Oujééé (z představení Tyjátrmachers)

Děkuji za rozhovor a těším se na viděnou v divadle!



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přihlášení



Tetování jako rozsudek smrt

Kruté a napínavé. Tak lze stručně charakterizovat knižní detektivku „Inkoust – Tetování jako rozsudek smrti“, jejíž autorkou je Alison Belshamová, rodačka z města Hampshire ve Spojeném království, která žije a pracuje v Edinburghu. Kniha Zlín ve společnosti Albatros Media a. s.

Reniin deník- deník dívky, která milovala život

Renia si ve svých čtrnácti letech začne psát deník, který se stává jejím nejlepším přítelem. Jak sama říká, jemu může svěřit vše, aniž by se musela bát prozrazení nebo posuzování z jeho strany. Nemůže tušit, že kromě svých starostí a radostí, mu svěří i budoucí události, o kterých se jí nesnilo ani v tom nejhorším snu. Nakladatelství Zeď s.r. o.

Rozhovor

Bejzo z Polemic: „Nálady sa v takom početnom týme zvyknú často meniť...“

bejzo polemicSlovenská legenda ska Polemic si užívá léta plnými doušky, a to především na festivalech. Nyní hráli i v samotném olympijském Londýně. Nejen o něm nám něco pověděl leader skupiny Bejzo.

Hledat

Na svém albu oslavuje Lucie Bílá své autory - Ondřeje Soukupa a Gabrielu Osvaldovou

Jedenadvacet hitů a známých písní a závěrečná novinková nahrávka Salto mortale přináší album s všeříkajícím názvem Lucie Bílá/Ondřej Soukup/Gabriela Osvaldová. Album mapuje spolupráci výjimečných umělců, kteří si sedli umělecky a lidsky už začátkem devadesátých let.

Čtěte také...

Berdík, revoluce v pěstování zeleniny. Nová éra městského zemědělství začíná

Berdik perexJe tady jaro a to už je nejvyšší čas, aby se milovníci čerstvé zeleniny poohlédli po nějakých sazeničkách nebo semínkách a dali se do práce. Taková doma vypěstovaná rajčátka nebo mrkev jsou přeci jen voňavější a chutnější, než ty ze supermarket...


Literatura

Rajeshův přízvuk je skutečný

muj prizvuk200V nakladatelství XYZ vyšla kniha Můj přízvuk je skutečný a pár dalších věcí, které jsem vám neřekl, kterou by si měl přečíst každý milovník seriálu Teorie velkého třesku (The Big Bang Theory). Tuto zpověď totiž nevypráví nikdo jiný než Kunal...

Divadlo

Pražské Divadlo Kolowrat ovládne shakespearovské divadlo v originále

prague shakespeare festivalVýjimečnou příležitost setkat se v originální angličtině s inscenacemi Williama Shakespeara a jeho postavami budou mít čeští diváci od 21. září do 3. listopadu na scéně Národního divadla v divadl...

Film

Příběh kmotra se netýká jen jednoho konkrétního případu

200filmUž dříve čeští filmaři, inspirováni skutečnými událostmi, učinili protagonistou svých filmů zločince (připomenu aspoň Sametové vrahy a Kajínka), a přitom se zjevně pokoušeli čerpat z poetiky amerických thrillerů. Takže leckdy převáží výrazová expresivi...