Když chceme pomoci přírodě: kdy je lepší nedělat nic? Liška Coco odpovídá na otázky týkající se přikrmování lesní zvěře a ztracených malých zajíčků
Banner

Když chceme pomoci přírodě: kdy je lepší nedělat nic? Liška Coco odpovídá na otázky týkající se přikrmování lesní zvěře a ztracených malých zajíčků

Tisk

Liška CocoZima ještě úplně neskončila. Ještě před nedávnem byly některé oblasti naší země doslova zavaleny sněhem a také mráz byl pořádný. Spousta lidí v té době přikrmuje lesní zvěř. Nejsou to jen myslivci a povolané osoby, ale do lesa v zimě rádi nosí ledacos zvířátkům na zub také spousta milovníku zvířat a přírody a pokud se do ničeho takového raději nepouštíte, tak pravděpodobně máte doma na balkoně či parapetu alespoň krmítko pro ptáky. Jak správně přikrmovat ptáky a volně žijící zvířata v zimě nám poradí hajný, lesní pedagog a ochránce přírody, autor projektu Coco a její dobrodružství Radomil Holík, který nezapomene ani na malé zajíčky, kteří se už teď rodí a můžete je občas najít v okolní přírodě. Odpovídat bude také jeho liška Coco!

Tak začněme třeba těmi zajíčky, už se začínají množit dotazy typu, co dělat, když najdeme, klidně ještě ve sněhové závěji, opuštěného malého zajíčka, anebo ho vyčenichá pes. Volat záchrannou stanici, anebo nechat zajíčka na místě? A co když na něj nedopatřením sáhneme my nebo naše děti? Říká se, že mládě pak matka nepřijme…

Na jaře lidé často nacházejí malá mláďata zajíce polního. Leží tiše v trávě, nehýbou se – a to v nás spouští instinkt pomoci. V naprosté většině případů ale mládě není opuštěné. Samice zajíce mláďata nevodí s sebou. Rozmístí je jednotlivě do terénu a přichází je kojit jen jednou až dvakrát denně. Je to obranná strategie proti predátorům. Mýtus, že pokud se mládě dotkne člověk, matka ho nepřijme, není úplně přesný. Přesto platí jednoduché pravidlo: Pokud mládě není zraněné a neleží na exponovaném místě, nejlepší pomoc je žádná pomoc.

Coco by k tomu dodala:

„Ne všechno, co vypadá opuštěně, je opuštěné. V přírodě ticho často znamená bezpečí."

srnečkaaaaZ

A pojďme k tomu přikrmování. Vše mají pod palcem myslivci, ale spousta lidí v zimě nosí do lesa jablka, mrkve nebo suché pečivo. Co z toho je vůbec vhodné? Co třeba oves nebo kukuřice či granule pro koně?

Krmelce jsou jedna věc. Nahodilé přikrmování lidmi druhá. Srnčí zvěř je přežvýkavec s velmi citlivým trávením. Největší problém není samotná mrkev nebo jablko. Problém je náhlá změna potravy, větší množství cukrů a zmrzlá strava v období mrazů. V bachoru přežvýkavců žije mikroflóra, která je přizpůsobena konkrétnímu typu potravy. Náhlý přísun cukrů může způsobit:

-nadmutí
-poruchy trávení
-metabolický rozvrat

Zvíře nemá vnitřní radar, kolik je bezpečné sníst. Pokud najde koncentrovaný zdroj potravy, může se přejíst. Pečivo obecně vhodné není. Oves nebo kukuřice se používají, ale v řízeném režimu. Granule pro koně často obsahují melasu – tedy další cukr. Zásadní doporučení? Pokud chceme přikrmovat, měli bychom to dělat pravidelně, střídmě a ideálně po domluvě s místními myslivci.

Coco šeptá:

„Les je domov, ne výdejní okénko. A srnčí si tu hledá rovnováhu samo, ne podle našeho jídelníčku."

straky4Z

A co přikrmování ptáčků? Slunečnicovými semínky nebo lojovými koulemi? Tady bych se chtěla zeptat, anebo spíše varovat před plastovými síťkami, které mohou ptáčkům ublížit. Už bylo opravdu hodně případů.

Slunečnicová semínka jsou v pořádku. Plastové síťky na lojových koulích skutečně mohou ptáky zraňovat nebo zabít. Zamotají se do nich běháky či křídly. Lojové koule patří do pevného krmítka bez plastového obalu.

kos1Z

Co si celkově myslíte o tom, když lidem na zahradu domů chodí zvěř a lidé jim nabízejí potravu?

Je to sice pěkné, ale mění se tím chování těch zvířat. Zvěř si zvyká na člověka a ztrácí přirozenou plachost. A právě to je z dlouhodobého hlediska největší riziko. Největší pomoc přírodě není v tom, že jí něco přineseme. Největší pomoc je pochopit, kdy ji máme nechat být."

A Coco by dodala:

„Pomoc není vždycky ruka, která něco podává. Někdy je to ruka, která zůstane klidně podél těla."

Radomil Coco

Bc. Radomil Holík

Vystudoval provoz a řízení myslivosti na Fakultě lesnické a dřevařské v Praze (ČZU) a ještě si dokončuje vzdělání v oboru Lesní inženýrství. Je též členem zapsané spolku Děti a příroda z.s.

Lišku Coco můžete sledovat zde:

https://www.facebook.com/CocoFoxik/reels/

https://www.instagram.com/coco_foxik?igsh=cG5hZHNnOGluZHoz

http://www.tiktok.com/@cocofoxik?_r=1&_t=ZN-93pn5fDH7Cg

https://www.deti-priroda.cz/

Foto: archiv Radomila Holíka a Taťány Kročkové


 

Hledat

Olomoucká Evita uchvacuje barvitým příběhem, sílou hudby a inscenační krásou

Evita je dokonalá show, což potvrdila ve všech ohledech i její premiéra v pátek 23. ledna 2026 v Moravském divadle Olomouc. Evita je především vynikající podívanou, za což může i důmyslná scéna, která slouží nejen ději, ale i jako půda pro akce pro početné taneční a pěveckou company. V inscenaci, která se uvádí v překladu renomovaného Michaela Prostějovského a kterou tak bravurně režíroval Marek David, má však mnohá další plus.


Výtvarné umění

Za barokem do Žďáru nad Sázavou

Galerie 200Na zámku Kinských ve Žďáru nad Sázavou vznikla reprezentativní expozice s názvem Barokní malířství a sochařství ze sbírek Národní galerie v Praze. Jedinečný komplex bývalého kláštera ve Žďáru s blízkým okolím představuje unikátní krajinný a urb...

Divadlo

Trójanky: původní českou hru o ženách zasažených válkou nastudovaly u Švandů ukrajinské divadelnice

trojanky 200Inscenaci Trójanky inspirovanou antickými motivy i skutečnými osudy současných žen uvede 27. května v premiéře Studio pražského Švandova divadla. Novou českou hru Davida Košťáka vyprávějící o třech hrdinkách z města Trója, které kvůli válce ztrati...

Film

Seriál Terapie je výzvou pro tvůrce, herce i diváky

terapie serial magicboxDiváci, kteří rádi sdílejí osudy seriálových hrdinů, ale zároveň dávají přednost zápletkám s hlubším podtextem, nabízejícím poučení a inspiraci, jistě uvítali projekt HBO Česká republika, seriál s názvem TERAPIE