Rozhlasová historie 1923 – 2013: Poklady z archivu devadesátiletého stařečka
Banner

Rozhlasová historie 1923 – 2013: Poklady z archivu devadesátiletého stařečka

Tisk

Rozhlasova Historie 200V roce devadesátého výročí zahájení rozhlasového vysílání v českých zemích přišlo vydavatelství Radioservis a.s. s opravdu záslužným počinem v podobě vydání CD s jednoduchým, ale napovídajícím názvem Rozhlasová historie 1923 – 2013.

 

 

 

Editorům CD je třeba složit hlubokou poklonu za práci, kterou výběru historických nahrávek věnovali. Najdeme tu opravdu pestrou škálu archivních záznamů mapujících neklidné 20. století. Nahrávek je celkem 116 a dělí se do pěti etap souvisejících s historickým vývojem: první republika, 2. světová válka, poválečná léta, doba komunismu a období po roce 1989.

O dřevní doby nepřijdete

„Upřímně řečeno: roky 1923 – 1927 ve výběru chybí. Nelze je bohužel dost dobře vykreslit zvukově, aniž bychom k tomu použili dobové komerčně vydávané gramofonové desky, což ovšem nebylo naším úmyslem. Jak známo, program Radiojournalu se v prvních letech odbavoval výhradně živě a snímky pro účely vysílání či archivace se na zvukové fólie začaly nahrávat až začátkem třicátých let. Naštěstí však byly zaznamenány – byť mnohem později – autentické vzpomínky celé řady účastníků prvních kroků naší radiofonie, a tak vás o obrázek ze stanu ve Kbelích u Prahy nepřipravíme,“ vysvětlují editoři CD Tomáš Černý a Miloslav Turek v úvodu na bookletu. Série vybraných ukázek proto začíná dvěma vzpomínkami na dřevní doby rozhlasového vysílání, o nichž vyprávějí technik Jan Velík a pozdější rozhlasový herec a režisér Jiří Vasmut. Ze starších nahrávek je ještě cítit počáteční nadšení rozhlasových fandů, takže i když neobstojí z hlediska dnešní dokonalé techniky, tyhle nedostatky plně nahrazuje invence tvůrců a navíc jsou krásnou ukázkou, jak se tenkrát vysílání vůbec pojímalo.

Mapuje velké dějiny i všední dny

Obrovské plus výběru vidím v tom, že se nesoustředil jenom na zachycování těch "nej" momentů českých dějin, tedy velké historie, ale v některých vstupech líčí i tu historii menší, všednodenní, která ale zachycuje atmosféru doby. Najdeme tu proto třeba ranní tělocvik z roku 1932, reportáž o založení Československých aerolinií roku 1937, stavbu první dálnice v roce 1939, zprávu o přídělovém systému z roku 1939 nebo také reportáž ze školního sběru starých hmot v roce 1943. Že takové věci považujete za nepodstatné? Ale právě tyhle okamžiky vám po x letech pomohou vzpomenout si, jak to tenkrát chodilo. Ať chcete nebo ne, vnutí vám tu dávno ztracenou vůni dětství. Obyčejný člověk totiž většinou nežije velkými okamžiky dějin, ale i svojí malou historií.

Výběr je to pestrý, i když samozřejmě nemůže být úplně reprezentativní a nemůže zahrnovat vše, takže výtky, že chybí to či ono, mohou být někdy i oprávněné. Ale nelze do jednoho CD vměstnat všechno, i když tahle placka vám v přehrávači pojede úctyhodných 11 hodin a 55 minut.

Nový rozměr plynutí času

Poměrně málo ukázek pochází z poslední doby, z let 1989 – 2013. Posledním záznamem je inaugurace současného prezidenta Miloše Zemana z 8. března 2013. Proč tak málo ukázek z posametové doby? Nejspíše proto, že teprve čeká na svoje zhodnocení a nikdo je momentálně nepovažuje za žádný zvláštní unikát. Ovšem přesto je škoda, že některé důležité dějinné momenty úplně chybí, třeba dělení Československa, vstup do EU atd. Nicméně je zase pravdou, že se tu objevují události, které by jinak určitě zůstaly pozapomenuty a přitom určují nový rozměr plynutí času u nás – třeba puknutí srdce největšího českého zvonu Zikmund 15. června 2002, které se vykládá jako zlé znamení…

První hlasatelka i sportovní přenos

Trochu mimo plán této recenze jistě stojí za to připomenout, že rozhlas u nás má skutečně dlouhou tradici a slaví hned několik prvenství, o kterých se možná příliš neví. Už v květnu 1923, jenom chvilku po zahájení vysílání, se éterem v českých zemích rozezní hlas první rozhlasové hlasatelky na světě. Jmenuje se Emilie Tučková-Kočová. Jenže její kariéra na vlnách vezme rychle za své, protože si její manžel nepřeje, aby na sebe poutala příliš velkou pozornost.

2. srpna 1924 zase mohou diváci u rozhlasových přijímačů poslouchat úplně první sportovní reportáž na světě, když si na pražské Letné měří síly v boxu československý mistr těžké váhy František Růžička a Brit Harry „Rocky“ Knight a rozhlasoví fanoušci jsou samozřejmě u toho. Takže možná právě tyhle nápady jsou tématem na další díl rozhlasové historie číslo 2. Ani na vteřinu nevěřím tomu, že by se tímhle výběrem rozhlasové archivy vyčerpaly. Určitě mají pořád co nabídnout.

Rozhlasova Historie

Název/ název v originále: Rozhlasová historie 1923 – 2013
Autor: vybrali a sestavili Tomáš Černý a Miloslav Turek
Interpret: Historické nahrávky z archivu Československého a nyní Českého rozhlasu
Produkce a redakce přebalu: Bohdana Pfannová
Design přebalu: Alena Nievaldová
Délka: 11 hodin a 55 minut
Kategorie: Mluvené slovo
Typ: CD
Mastering CD: Miloslav Turek
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: Radioservis a.s.


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jirka Urban: „Hrajeme třicet let! To je ta nejlepší věc, která se nám mohla přihodit!“

arakain jiri urban 200Přinášíme vám rozhovor s kytaristou skupiny Arakain Jirkou Urbanem, který zde ukázal jeho úžasný vztah k Arakainu a poodtjajnil plány do budoucnosti.

...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Vyřešte případ detektivní kanceláře Ostrozrak

vrazda pro stesti200Kdo stojí za vraždou šéfredaktora svérázného literárního časopisu? Detektivka Josefa Škvoreckého a Jana Zábrany Vražda pro štěstí nás zavede do světa pražské prvorepublikové smetánky i mezi hospodské povaleče a zlodějíčky.

...

Výtvarné umění

Do centra Vinohrad se vrací galerie současného umění s názvem Prostora

prostora200Nový prostor věnovaný současnému umění představuje celoroční netradiční kurátorský záměr. Během jednoho roku ukáže čtyři výrazné osobnosti současné české výtvarné scény z jiného pohledu. Zástupci a zástupkyně malířů, sochařů, fotografů či architekt...

Divadlo

Premiéra divadelní hry Kancl aneb když hranice mezi vtipem a trapností setřeme

kancl divadlo rokokoPrvní novinkou v sezoně Městských divadel pražských (MDP) se stala stejnojmenná jevištní verze britského sitcomu Kancl (The Office). Premiéra hry Kancl se tak uskutečnila ...

Film

Fliegauf naznačuje, odkud vane vítr

je to jen vitrI takový bývá úděl umělce! Zatímco film maďarského autora Bence Fliegaufa získává uznání od festivalových porot (Stříbrný medvěd na MFF v Berlíně) i lidsko-právních organizací (cena Amnesty International Film, Peace Film ...