Tragická srážka člověka s byrokratickou mašinérií
Banner

Tragická srážka člověka s byrokratickou mašinérií

Tisk

zamek200Ve spletitém románovém příběhu zeměměřiče, který přišel do vesnice ovládané záhadným zámkem, do nějž se snaží za všech okolností proniknout, aby odhalil jeho tajemství, zachytil autor část své osobní životní situace i obecného lidského údělu a vylíčil stav, jejž sám charakterizoval jako „pomezní kraj mezi samotou a společenstvím“.

Všechny tři romány Franze Kafky (3. 7. 1883–3. 6. 1924) zůstaly nedokončené: román Nezvěstný (vznik 1912–1914) vydal Max Brod tři roky po Kafkově smrti v roce 1927 pod názvem Amerika (česky 1962). Román Proces (vznik 1914–1915) byl vydán v roce 1925 (česky 1958). Román Zámek vznikl v roce 1922, vydán byl poprvé v roce 1926, česky v roce 1935.

Na románu Zámek začal Kafka pracovat v lednu 1922 po delším období literární nečinnosti. Rukopis vznikl v průběhu sedmi měsíců v Praze, Špindlerově Mlýně a Plané nad Lužnicí v době prodloužené zdravotní dovolené. Již v březnu 1922 předčítal Kafka z rukopisu příteli Maxi Brodovi, na přelomu července a srpna měl text přibližně tu podobu, v níž ho známe. Zůstal však fragmentem.

Kafka psal Zámek spontánně, bez předběžných plánů či skic. Ke čtenářům nastoupil Zámek svoji cestu až po Kafkově smrti, kdy v mnichovském nakladatelství K. Wolffa vyšlo v roce 1926 jeho první vydání. Když Kafkův otec (jemuž pak v roce 1919 Franz adresoval věhlasný Dopis otci, v němž jej označil za viníka jejich traumatických vztahů) přešel mlčením povídku, jíž se mu syn chtěl pochlubit, bylo rozhodnuto.

Dílo Franze Kafky navíc nikdy nemělo spatřit světlo světa – spisovatel v závěti žádal přítele Maxe Broda, aby jeho rukopisy zničil. Brod jeho přání nevyslyšel a 20. století díky němu v Kafkovi získalo jednoho z nejosobitějších spisovatelů vůbec.

zamek obalka

Franz Kafka: ZÁMEK
Čte Kamil Halbich
Režie Vlado Rusko
30 částí, celkový čas 12 hodin 47 minut

Více informací: www.radioteka.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Martina Trchová: Hudba a výtvarno nějak neoddělitelně tvoří část mého já

Martina Trchová  - autor fotky Lucie Přichystalová„Hudba a písničky jsou pro mě možností vyjádřit své pocity a pojmenovat něco, co mi leží na srdci a v hlavě,“ přiznává Martina Trchová, která se také věnu...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Vyprávění, které pomáhá. Nejčtenější česká prozaička současnosti oživila zvířecího maskota Nadace Terezy Maxové dětem

Teribear200Teribear je méďa-hrdina a také maskot Nadace Terezy Maxové dětem, která už čtvrt století hledá domov nejmenším bez rodiny. V audioverzi pohádky Aleny Mornštajnové červenému plyšovému medvídkovi vdechl život herec Hynek Čermák. ...


Výtvarné umění

Vychází unikátní kniha o českém designu

design v ceskych zemich200Publikace Design v českých zemích 1900–2000 s podtitulem Instituce moderního designu představuje vůbec první systematické zhodnocení této oblasti dějin českého moderního umění. Mapuje ji v širokém záběru, sahajícím...

Divadlo

Umělkyně světových parametrů mají kromě talentu vždy něco navíc

perex hvezdyMám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – ma...

Film

„Když se pořád snažíš udržet na správné cestě, je příjemné si dát pauzu.“

ten koho se bojis200Ani první listopadový čtvrtek se neobešel bez severského filmu, který promítal Skandinávský dům. Zájemci o notnou dávku dramatu nesměli chybět v Komorním kině Evald, aby se podívali na ubíhající dny běžné dánské rodiny. Tedy a...