Ve spletitém románovém příběhu zeměměřiče, který přišel do vesnice ovládané záhadným zámkem, do nějž se snaží za všech okolností proniknout, aby odhalil jeho tajemství, zachytil autor část své osobní životní situace i obecného lidského údělu a vylíčil stav, jejž sám charakterizoval jako „pomezní kraj mezi samotou a společenstvím“.
Všechny tři romány Franze Kafky (3. 7. 1883–3. 6. 1924) zůstaly nedokončené: román Nezvěstný (vznik 1912–1914) vydal Max Brod tři roky po Kafkově smrti v roce 1927 pod názvem Amerika (česky 1962). Román Proces (vznik 1914–1915) byl vydán v roce 1925 (česky 1958). Román Zámek vznikl v roce 1922, vydán byl poprvé v roce 1926, česky v roce 1935.
Na románu Zámek začal Kafka pracovat v lednu 1922 po delším období literární nečinnosti. Rukopis vznikl v průběhu sedmi měsíců v Praze, Špindlerově Mlýně a Plané nad Lužnicí v době prodloužené zdravotní dovolené. Již v březnu 1922 předčítal Kafka z rukopisu příteli Maxi Brodovi, na přelomu července a srpna měl text přibližně tu podobu, v níž ho známe. Zůstal však fragmentem.
Kafka psal Zámek spontánně, bez předběžných plánů či skic. Ke čtenářům nastoupil Zámek svoji cestu až po Kafkově smrti, kdy v mnichovském nakladatelství K. Wolffa vyšlo v roce 1926 jeho první vydání. Když Kafkův otec (jemuž pak v roce 1919 Franz adresoval věhlasný Dopis otci, v němž jej označil za viníka jejich traumatických vztahů) přešel mlčením povídku, jíž se mu syn chtěl pochlubit, bylo rozhodnuto.
Dílo Franze Kafky navíc nikdy nemělo spatřit světlo světa – spisovatel v závěti žádal přítele Maxe Broda, aby jeho rukopisy zničil. Brod jeho přání nevyslyšel a 20. století díky němu v Kafkovi získalo jednoho z nejosobitějších spisovatelů vůbec.

Franz Kafka: ZÁMEK
Čte Kamil Halbich
Režie Vlado Rusko
30 částí, celkový čas 12 hodin 47 minut
Více informací: www.radioteka.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





„Hudba a písničky jsou pro mě možností vyjádřit své pocity a pojmenovat něco, co mi leží na srdci a v hlavě,“ přiznává Martina Trchová, která se také věnu...
Teribear je méďa-hrdina a také maskot Nadace Terezy Maxové dětem, která už čtvrt století hledá domov nejmenším bez rodiny. V audioverzi pohádky Aleny Mornštajnové červenému plyšovému medvídkovi vdechl život herec Hynek Čermák. ...
Publikace Design v českých zemích 1900–2000 s podtitulem Instituce moderního designu představuje vůbec první systematické zhodnocení této oblasti dějin českého moderního umění. Mapuje ji v širokém záběru, sahajícím...
Mám rád umělce, ale nejvíc asi ty, kteří něco umějí, a přitom si na nic nehrají. Vypadá to jako protimluv, ale možná mi rozumíte. A pak mám rád umělkyně, které – ačkoliv jsou talentované, inteligentní a krásné – ma...
Ani první listopadový čtvrtek se neobešel bez severského filmu, který promítal Skandinávský dům. Zájemci o notnou dávku dramatu nesměli chybět v Komorním kině Evald, aby se podívali na ubíhající dny běžné dánské rodiny. Tedy a...