Poslechněte si, jak prožil 20. století národ nám ze všech nejbližší

Úterý, 21 Únor 2023 06:00 redakce

Slovenske stoleti200 S rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů.

Ideálního průvodce představuje v tomto ohledu kniha Slovenské století, v níž Pavel Kosatík srozumitelně, čtivě, a přitom zasvěceně líčí vývoj slovenské společnosti v letech 1918–1998. Přestože Slováci začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, na konci 20. století jsme jim už mohli leccos závidět. Klíčem k jejich historii se pro autora stala řada výrazných osobností, v jejichž osudech se odráží proměna slovenské společnosti i česko-slovenských vztahů, počínaje upozaďovaným Štefánikem a svrženým Mečiarem konče.

Autor mnoha originálních exkurzů do české historie tentokrát v roli průvodce dějinami Slovenska.

„Čte se jako detektivka, můžeme ji ale chápat i jako učebnici praktické politiky. Devětapadesátiletý historik Pavel Kosatík je podepsán pod několika desítkami kritikou i čtenáři vlídně přijatých knih. Právě vydané Slovenské století patří k těm nejpodstatnějším.“ – Aleš Palán, Aktuálně.cz

„Kniha Pavla Kosatíka o moderních dějinách Slovenska je bravurně napsaná, nelítostná k Čechům a vstřícná i nemilosrdná ke Slovákům.“ – Martin M. Šimečka, Deník N

„Myslím si, že nebýt první ČSR, možná by se Slovákům po roce 1918 v pokračujícím společném státě s Maďary dál obtížně hájila jejich existence. Možná by tlak na ně (už před rokem 1918 silný) dál vzrostl. Myslím si, že pokud by velké Uhry zůstaly zachovány v nějaké podobě, nemaďarské národy by před sto lety nedostaly prostor, jaký si Slováci vytvořili v první čs. republice. A ačkoliv i Češi udělali ve dvacátém století ve vztahu ke Slovákům spoustu chyb, dokázali jim alespoň nezabránit v jejich prudkém, ve výsledku šťastném rozvoji. Nejde mi o něčí dávné zásluhy, dnes navíc asi nepodstatné. Ale fascinuje mě, tím spíš, že jsem Čech, jak Slováci dokázali svého dvacátého století využít, jak obrovský kus cesty v něm urazili. Řekl bych, že to vyniká právě ve srovnání s námi Čechy, kteří jsme jim byli celou dobu nejblíž.“ - z autorovy předmluvy

Pavel Kosatík (* 1962) je známý spisovatel, scenárista a publicista. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Své první zaměstnání získal v agentuře DILIA, kde se věnoval autorskému právu. Později pracoval v nakladatelství Čs. spisovatel a v redakcích MF Dnes, Reflexu, Hospodářských novin a Ikarie. Od roku 1996 je na volné noze. Na spisovatelskou dráhu nastoupil jako autor sci-fi, dnes věnuje převážně literatuře faktu a scénářům (jak komiksovým, tak televizním a filmovým). Mezi jeho nejúspěšnější tituly patří monografie o Olze Havlové, Janu Masarykovi, Pavlu Kohoutovi, Ferdinandu Peroutkovi či Pavlu Tigridovi, knižní rozhovor s Helenou Třeštíkovou Sběrná kniha nebo publikace České snění, České okamžiky, Jiný T. G. M. a Slovenské století. Velkému ohlasu se i díky jeho autorskému vkladu těšil televizní seriál České století nebo film Hovory s TGM. Jeho psaní mu vyneslo řadu ocenění, včetně Ceny Toma Stopparda a novinářské Ceny Ferdinanda Peroutky. Více na autorově webu kosatik.eu.

Petr Lněnička (* 1979) je litomyšlský rodák, který vystudoval činoherní herectví na pražské DAMU. Působí v Divadle v Celetné v Divadelním spolku Kašpar, kde ztvárnil mj. titulní roli v Hamletovi, rozervaného básníka Jesenina ve Vertigu, Petra Stěpanoviče Verchovenského v Dostojevského Běsech nebo Celestýna v Mikulášových patáliích a následných Mikulášových prázdninách. Hostoval v Divadle v Dlouhé (Soudné sestry), v Divadle Rokoko (politický triptych Má vlast), Dejvickém divadle (Šťovík, pečené brambory), kladenském divadle (Hrdina západu), v A studiu Rubín a Národním divadle (Zkrocení zlé ženy) V současné době je stálým hostem Divadla Verze. Účinkuje v televizních seriálech (Doktor Martin, Redakce, Život je ples, Poslední sezona, Letiště, aj.) a filmech (Bez tváře, El Paso, Indián a sestřička, Jan Hus, Marie Terezie, Podezření, Sněžný drak, Tobruk, aj.). Je „hlasem“ stanice Českého rozhlasu Radiožurnál.

Slovenske stoleti