Napsat knihu o nějakém slavném herci, to dnes dokáže kdekdo. Jenže ne každý z mnohých vydavatelských počinů, jimiž jsou zaplaveny regály českých knihkupectví, je skutečně tak hodnotný, aby mělo smysl ho vůbec vzít do ruky. To, co novinářka Blanka Kovaříková sepsala o životě herce Vladimíra Ráže, je podstatně jiná liga.
Zapomeňte na povrchní sentiment, který by mohl být vystavěn pouze na připomenutí časů, kdy dívky milovaly Krále Miroslava z Pyšné princezny (1952). Život herce Vladimíra Ráže(1923-2000) je mnohem pestřejší a složitější.
S tímto vědomím přistoupila ke sběru informací autorka knihy Blanka Kovaříková a prý přitom nezapomněla na své učitele literatury faktu Vladimíra Kováříka a Miroslava Ivanova. Rozhodla se pátrat nejen v knižních a časopiseckých archivech. Hledala (a nacházela) lidi, kteří v Rážově životě sehráli důležité role. Téměř detektivní pátrání ji zavedlo také do Nejdku, krušnohorského města, v němž Vladimír Ráž strávil kus dětství. Setkala se s místním kronikářem Pavlem Andršem a několika pamětníky, získala cenné fotografie. Například na snímku z června 1932 je budoucí slavný herec po prvním svatém přijímání.
Z knihy se můžete dozvědět, že po přestěhování do Prahy si s Vladimírem Rážem dvakrát zahrál osud. Chybělo málo a mohl se vydat úplně jinými profesními cestami. Nejdřív se zdálo, že bude rozvíjet svůj sportovní talent ve fotbalové brance. Když se o něj vážně zajímala Sparta, způsobil si komplikovanou frakturu paže. Později se začal svědomitě připravovat na studium medicíny, jenže v roce 1941 Němci zavřeli vysoké školy. Podobnými zajímavostmi je prošpikován celý hercův příběh. Autorka knihy pátrá nejen po tom, co souvisí s uměleckým životem, ale zkoumá i zákoutí hercova soukromí. Například se jí podařilo objevit pohlednici, na níž je pozvání Vladimíra Ráže na rande. Slečna, která byla adresátkou, má známé jméno: Libuše Havelková.
Blanka Kovaříková nezapomněla do své knižní detektivky obsadit i všechny tři manželky slavného herce, čímž potvrdila, že hlavní hrdina byl nejen vynikající herec, ale také člověk „z masa a kostí“. Vzpomíná se tu třeba i na nešikovné zatloukání hřebíků a jako doplněk k textu nechybějí kopie lístků s intimními vzkazy. „V létě na chatě jsme věčně sváděli námořní bitvu na čtverečkovaném papíře, hráli Prší a jiné karetní hry, v divadle sázel s kolegy sportku…,“ prozradila na svého muže Olga Rážová.
Hodnotu této knihy navyšuje bohatý fotografický materiál, který vhodně doplňuje vrstevnatý text. Je tu spousta „historie“, ale i „současnost“. Na jednom ze snímků je například zachycena Rážova dcera Veronika u cedule novější ulice v pražských Satalicích – od roku 2002 nese název RÁŽOVA. V příloze nechybí bonus, najdete zde astrologický rozbor (Vladimír Ráž se narodil ve znamení Raka), oblíbené recepty a výběr z rolí.
Pokud se v nejbližší době objeví další autor, který by chtěl stejné téma zpracovat, musí počítat s tím, že laťka je nasazena dost vysoko. To samozřejmě platí i pro další chystané knihy Blanky Kovaříkové. Z této úrovně netřeba ustupovat.
Vladimír Ráž. Po stopách krále Miroslava.
Autor: Blanka Kovaříková
Žánr: Literatura faktu
Rok vydání: 2012
Počet stran: 320
Vydalo: Nakladatelství XYZ, s.r.o.
Hodnocení: 85 %
Zdroj foto (obálka): Albatros
Autorka fota z křestu: Jana Pertáková
| < Předchozí | Další > |
|---|
Během let jsem viděl herečku Evu Daňkovou na scéně Městského divadla ve Zlíně minimálně v patnácti velkých rolích. I když hrála v české klasice a titulech světového repertoáru, obdivoval jsem její civilní projev a schopnost výstižné char...
Legenda české fantastiky Jiří W. Procházka se pustil do v poslední době moderního žánru - ponořil se do vod detektivního příběhu. Nebyl na to sám, pomohla mu jeho činorodá manželka a spisovatelka knih převážně pro dětské čtenáře, Klára Smolíková. Jak s...
Dosud nejrozsáhlejší a nejkomplexnější retrospektivu významného českého sochaře, kreslíře a ilustrátora Karla Nepraše připravilo Centrum současného umění DOX u příležitosti jeho nedožitých 80. naro...
Asi v polovině odpoledne tříkrálového se v blízkosti Divadla Scéna ve Zlíně zvýšil výskyt těšících se dětí a jejich rodičů, kteří mířili na zlínskou premiéru pohádky Rákosníček a jeho rybník. Těch dětí a jejic...
Nedávno jsem se přesvědčila o tom, že inspirace může přijít opravdu kdekoliv a kdykoliv. Na přednášce o antropologii nám byl v rámci metod zkoumání doporučen norsko-švédský film Povídky z kuchyně. A jako správný zapálený fanoušek antropologick...
