V uličkách Tokia se nachází kavárna s názvem Funiculi Funicula a na první dojem se neliší od všech ostatních. Přesto je naprosto unikátní – lze v ní totiž cestovat v čase. Není to ovšem jen tak. Cestování do minulosti i budoucnosti má svá pevná pravidla a ty se musí dodržet. Hlavní pravidlo je, že se lze setkat pouze s člověkem, který už kavárnu navštívil. Dále lze cestovat pouze na omezenou dobu, a to dokud nevystydne káva, kterou cestovateli udělá servírka. Také se po dobu, kterou bude dotyčný v minulosti, nesmí vzdálit ze svého místa. A vůbec nejdůležitější pravidlo - nic co se stane v minulosti, neovlivní přítomnost. Ať už cestovatel provede či řekne v minulosti cokoliv, přítomnost bude stále stejná a minulost nezmění.
Právě toto pravidlo odradí většinu zájemců. Jsou to většinou lidé, kteří chtějí minulost, a tím pádem i přítomnost, ovlivnit. Najdou se ovšem i takoví, kteří chtějí cestu podstoupit, i když jsou si vědomi, že nic nezmění. V této knize sledujeme příběhy čtyř osob nazvané – Nejlepší přátelé, Matka a syn, Milenci a Manželé. Každý příběh je jiný a unikátní. Jejich prostřednictvím se dozvídáme také i víc o lidech, kteří v kavárně pracují, a jejichž život je s ní přímo spojený. O majiteli Nagare a jeho malé dceři Miki, o servírce Kazu, která dělá obřad s kávou. A také o duchu mladé ženy, který si v kavárně v tichosti čte knížku.
Než vyjde pravda najevo je útlá kniha, kterou můžete přečíst za jedno odpoledne, ale pamatovat si ji budete dlouho. Jde o příběhy lidí a jejich rozhodnutí, které jsou vyprávěny laskavě, bez odsuzování. Hlavním tématem je štěstí – ať už jde o vlastní, nebo štěstí druhého. Co vše uděláme, abychom udělali někoho šťastným? A jak moc jsme schopni nalézt to svoje štěstí?
O autorovi:
Současný japonský spisovatel Tošikazu Kawaguči (japonsky: 川口俊和, Kawaguči Tošikazu) se narodil v roce 1971 ve městě Ibaraki v prefektuře Ósaka. Původně scenárista a režisér divadelního spolku Sonický hlemýžď (Onsoku katacumuri) stojí v současné době v čele divadelní skupiny 1110 Produce. Mezi jeho nejznámější hry patří COUPLE, Píseň západu slunce (Jújake no uta) a Family time. Román Než vystydne káva (Kóhí ga samenai uči ni), který je autorovou prvotinou, vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, jež v podání skupiny 1110 Produce získala v roce 2013 hlavní cenu na 10. ročníku Suginamského divadelního festivalu (Suginami engekisai). Kniha byla nominována na literární cenu japonských knihkupců Hon’ja Taišó 2017. V témže roce na ni autor navázal románem - Než pravda vyjde najevo (Kono uso ga barenai uči ni), a o rok později díl třetí, Než vymizí vzpomínky (Omoide ga kienaiuči ni). V témže roce se příběh dočkal i filmového zpracování.
Ukázka z knihy:
Ten večer zůstala v kavárně jen Kazu: I když vlastně ne tak úplně, byla tam, přesněji řečeno, se ženou v bílých šatech. Kazu poklízela a žena si jako vždy tiše četla. Vypadalo to, že tu knihu brzy dočte, protože jí zbývalo otočit už jen pár listů. Kazu měla tento čas po zavírací době ráda. Ne že by zrovna ráda poklízela nebo dělala větší úklid. Měla ráda práci, kterou mohla dělat mlčky a bez přemýšlení. S kreslením to bylo podobné. Oblíbila si techniku označenou jako hyperrealismus. Předmět, který měla před sebou, dokázala obyčejnou tužkou zachytit tak věrně, že vypadal jako fotografie. Kreslila navíc pouze to, co skutečně viděla. Neztvárňovala své představy ani nic neexistujícího a smyšleného. Nevkládala do svých výtvorů žádné osobní emoce. Jen bez přemýšlení zachycovala to, co viděla. Takovou práci milovala.
Název: Než vyjde pravda najevo
Autor: Tošikazu Kawaguči
Překlad: Eva Hermanová
Žánr: beletrie
Vydáno: 2020
Počet stran: 161
Vydalo nakladatelství: Albatros media a.s.
Hodnocení: 95 %
https://www.albatrosmedia.cz/tituly/43818113/nez-pravda-vyjde-najevo/
< Předchozí | Další > |
---|