Nedá se přímo říci, že by Paul neměl tvář jako takovou, spíše ji má tak všední a obyčejnou, že je možné ji zaměnit s jakoukoliv jinou. Každá linka a tvar na jeho tváři jsou přímo ódou na obyčejnost, postrádající jakýkoliv výrazný a zapamatovatelný rys. Toho v současné době používá k tomu, že navštěvuje stařečky a stařenky v místní nemocnici a předstírá, že je jejich syn, vnuk, kamarád případně kdokoliv, s kým mohou popovídat.
Nedělá to ze zištných důvodů, jen si vždy ke konci týdne nechá vypsat záhadné potvrzení o vykonané charitativní práci. Zdravotní sestřička Brigit ho jednoho dne požádá, zda by před odchodem domů nenavštívil jednoho pacienta, který je na pokraji smrti a zatím ještě žádnou návštěvu neměl. Nabídne mu za to odvoz domů autem. Paul ale zjistí, že měl jít raději pěšky. Pacient nad hrobem se totiž v průběhu rozhovoru vyšvihne z postele, bodne ho do ramene a následně zemře na infarkt. Poté, co se probere z bezvědomí v nemocnici – protože nesnáší pohled na krev a nejvíce na tu svoji - zjišťuje, že je podezřelý z vraždy. Kupodivu z vraždy starého pána, který se snažil zabít jeho.
Že vám to přijde šílené? A to jsme teprve na začátku knihy. Paul naprosto netuší, proč se jej starý pán pokusil zabít, ale když mu zavolá anonym s radou, aby utekl, začne si brát celou situaci krapet osobně. A taky se dá na útěk, protože anonymní volající měl pravdu a velmi brzy u něj zaklepe neznámý člověk, který si s ním rozhodně nechce přátelsky popovídat. Brzy zjistí, že má na útěku nejspíše pouze dva spojence. Prvním je sestřička Brigit, která ho do všeho „ navezla“, má velikou zálibu v kriminálních příbězích všeho druhu a tohle všechno je pro ni úžasné dobrodružství. Tím druhým je policista s velmi svéráznými vyšetřovacími metodami, které hraničí s násilím. Některé jeho metody tu hranici už dávno minuly. Policie se totiž ukáže jako nedůvěryhodná a Paul musí jednat na vlastní pěst, což není moc jednoduché, když se po většinu času chováte jako trouba.
Kniha Muž bez tváře je krimiromán, u kterého se rozhodně nudit nebudete, s velmi specifickým - ale úžasným humorem – a chytrou zápletkou. Je to kniha, u které vám nebude ani tak moc vadit se pochichtávat při čtení v tramvaji – to už jsem sama odzkoušela. Už se těším na další díly této Dublinské trilogie, které všechny vyjdou pod nakladatelstvím Jota s.r.o. a vám jen doporučuju se začíst.
O autorovi:
Caihm McDonnell je irský spisovatel, televizní scénárista, stand- up komik, který se popisuje jako bělovlasý Ir, jehož jméno neumí nikdo vyslovit. Narodil se ve městě Limerk, ovšem vyrůstal v Dublinu. Jeho televizní tvorbu zahrnují pořady jako Have got news for you, Mock the week, A League of their own. Vytvořil také dětskou animovanou sérii Pet Squad (byl za ni nominován na cenu Bafta). Svou spisovatelskou kariéru začal knihou The man with one those faces (2016; Muž bez tváře 2019), dále The Day that never comes (2017; Den, který nikdy nepřijde), Angels in the moon lights (2017 což je prequel ke knize Muž bez tváře) a Last Orders (2018; Poslední objednávky). Všechny knihy jsou součástí Dublinské trilogie a další díly Muže bez tváře, taktéž vyjdou v nakladatelství Jota.
Nejnovějšími knihami jsou Disaster Inc (2018) a I have Sinned (2019) s postavou policisty Bunnym McGarrym - jednou z hlavních postav Dublinské trilogie. Kromě toho všeho ještě stíhá už několik let vystupovat na Edinburghském festivalu – ovšem jen pro smažené speciality, které tam prodávají – a je součásti ragbyové scény jako hlasatel na stadionu v Readingu, dělá rozhovory s hráči a píše články.
Ukázka z knihy:
Doktor Sinha, jemuž bylo pouhých sedmadvacet, pocházel z Indie a měl oprávnění k provozování lékařské praxe v Irsku. Ve svém ročníku byl třetí nejlepší student, irské klinické zkoušky složil hladce napoprvé. Pro Irsko se rozhodnul po té, co zaslechl, jak přátelští jsou jeho obyvatelé. Vzdělání získal na mezinárodní škole, což vysvětlovalo, proč mluví anglicky lépe než kdokoli jiný v budově. Paul všechno tohle věděl proto, že poslouchal, když to Mudr. Sinha předtím třikrát vysvětloval opilému manželovi ženy se zlomenou nohou, která ležela o kousek dál. Manžílek byl právník a ze všech sil se snažil dosáhnout toho, aby se na manželčinu roztříštěnou nohu podíval ještě někdo jiný. Podle všeho měli rezervovanou lyžařskou dovolenou a to „prostě nešlo dohromady“ s její zlomenou nohou. S hinduistickou trpělivostí hodnou světce doktor Sinha požadavek manžílka na názor někoho dalšího zcela chápal. Takže seděl vedle postele polámané manželky, a čekal, až přijde „pořádný doktor“. Snad někdo, s kým studoval, aby si mohli dát nějaké tajné znamení a snížit klasifikaci té události na lehkou pohmožděninu.
Název: Muž bez tváře
Autor: Caimh Mc Donnell
Překlad: Richard Janda
Žánr: humoristické krimi
Vydáno: 2019
Stran: 386
Vydalo nakladatelství: Nakladatelství Jota s.r.o.
Hodnocení: 95 %
Foto: Lenka Kališová
| < Předchozí | Další > |
|---|
I když jsem věděl, že je Martin Němec scenárista, spisovatel a malíř, jehož obrazy jsou obdivuhodné, na začátku mě upoutal svou hudbou a texty, které vytvořil pro skupinu Precedens. V té době tam zpívala i začínající Bára Basiková, která v ...
Jsou romány, které si přečteme jednou a nezanechají v nás žádný velký dojem. A naopak vycházejí romány, které se nám úspěšně vryjí pod kůži. Takovým románem je prvotina Rachel Khongové Nazdar vitamíne, který u nás letos vydalo nakla...
Na knihu Moje vodácké holky jsem narazila úplnou náhodou v nějaké čtenářské skupině na Facebooku. Hned jsem viděla obal, tak jsem ucítila, že právě takový titul si v těchto aprílových dnech potřebuju přečíst a udělala jsem dob...
Už v předminulé sezóně, v červnu roku 2016 mělo premiéru představení Dobré mravy, které se inspirovalo a vycházelo z nikoho jiného z etikety Ladislava Špačka, guru českého společenského chování. Co toto ztřeštěné představení přineslo?
.jpg)
Producent a režisér velkofilmu Jan Žižka Petr Jákl dorazil do Karlových Varů na filmový festival s tajným plánem, který mu vyšel. Nakonec se přeci jen odchýlil od původní varianty, protože občas neumí...