V divadelním klubu Divadla Radka Brzobohatého proběhl za účasti pozvaných hostů křest nového studiového alba „Pořád jsem to já“ Ilona Csáková, zpěvačka s jedním z nejpodmanivějším hlasem u nás, letos slaví dvaatřicet let na scéně a při té příležitosti dopřála sobě a svým fanouškům toto skvělé album. Album Ilona Csáková pokřtila spolu se svým manželem a ředitelkou Supraphonu.
Patnáct písní, které nové album obsahuje, je určitou retrospektivou Iloniny minulostí, vítaným potvrzením zajímavé současnosti, ale také nadějným posunem do budoucnosti. To ostatně potvrzuje i bonusová skladba Abych byla IN, k níž vznikl i povedený videoklip.

„Vybrala jsem písničky, které mají posluchači rádi, ale vybrala jsem i ty, které nejsou tak známé. Dvě novinky zase naznačují směr a cestu, kterou bych se v blízké budoucnosti chtěla ubírat. Volila jsem toto album big band, protože miluji swing a líbí se mi zvuk velkého orchestru“ říká Csáková k novince, která vyšla 6. dubna 2018 u Supraphonu.

Nový swingový kabát dostaly písně z Iloniny hitové éry, například skladby Proč mě nikdo nemá rád, Tornero, Pink a nebo Malý vůz.. Ilona natočila celé album za podpory výtečného big bandu, přičemž spojila své síly s nejmladším zpívajícím kapelníkem Petrem Sovičem. Kromě již zmíněných ověřených hitů naleznou posluchači na novince i písně, které složil Ondřej G. Brzobohatý, Jiří Škorpík, Augustin Bernard, Patricie nebo tituly, které fanoušek v podání Ilony ještě nezná. Jedním z nich je i úplná novinka – duet s Karlem Gottem nazvaný Pláč (Crying). Natočením písně Pláč, kterou napsal Roy Orbison, kterou zazpívala společně s Karlem Gottem, se jí tak splnilo jedno s dalších velkých přání.

| < Předchozí | Další > |
|---|





Monika Valentová vloni vydala tři knihy pro děti. Zdá se, že snad zanevřela na dospělé čtenáře. Po skvělých sbírkách povídek Hafni! a jiné povídky, Mrkev pro vězně a Nelidské zdroje, které napsala pod dívčím jménem Petrlová, si teď...

Doposud se slovo "kinematografie" vztahovalo především na filmovou tvorbu. Teprve Ivan Klimeš se v knize Kinematografie a stát v českých zemích 1895-1945 soustředí na to, jak stát a jeho předpisy ovlivňovaly kinematografické podnikání - výrobu i ...