Kultura21.cz

Pod střechou Maďarského kulturního střediska v Praze se od čtvrtka 25. října do neděle 28. října 2012 pořádá přehlídka Současná filmová tvorba – střední Evropa. Přiblíží zajímavá díla nejen z Maďarska, ale také z Polska, Slovenska a rovněž snímky české provenience. Poskytne tak jedinečnou příležitost seznámit se s některými tituly, které sotvakdo spatříme, obávám se, že nejen v kinech, ale ani v televizi. Výmluva je jednoduchá: prý jim schází divácký potenciál.

Přitom některé ze zařazených filmů jsme již mohli vidět a přesvědčit se o jejich závažnosti, tak divácké vstřícnosti – mám na mysli maďarské drama Je to jen vítr o jednom všedním dnu v životě romské rodiny, obklopené vražednými útoky, které se odehrávaly v těsném okolí. Srbská „mobilová“ výpověď Klip, pohrávající si otevřeností bezmála pornografickou, pojednává o šokující tváří jedné skupiny zdemoralizované mládeže. Slovenský Dům se zaměřil na vnitrodinné vztahy mezi despotickým otcem, který odmítá přijmout, že jeho děti mají odlišné představy o své budoucnosti. A konečně český politický thriller Ve stínu vypráví o děsivém zákulisí jednoho zdánlivě kriminálního případu, odehrává se na pozadí zvěrstev první půle 50. let.

Co vybrat z nabídky dosud u nás neznámé? Do krvavých zmatků v Polsku těsně po skončení války se vrací polský snímek Růžena. Režisér Wojciech Smarżowski tu vylíčil všeobecnou podezíravost a zmatky na území Mazur, kraje kdysi patřícího k Prusku, jehož obyvatelé byli obviňováni z kolaborace s nacisty. Hlavním hrdinou je tu válkou těžce postižený účastník odboje, jenž navštíví vdovu po německém důstojníkovi, aby jí od něho předal poslední vzkaz. Počáteční nedůvěra mezi nimi se sice pozvolna mění ve vzájemné pochopení, avšak krutá doba, diktovaná nejen přítomností ruských vojsk a odmítáním Poláků přijmout prosovětskou vládu, znásobuje kolotoč hrůz, roztočený navzdory vytouženému míru.

Z domácí produkce by mohl zaujmout ani ne hodinový snímek Tambylles, který se věnuje aktuálnímu tématu – zkoumá, jak se obyvatelé malé osady vyrovnávají s návratem mladistvého pachatele, který byl v osmnácti propuštěn z vězení se zahlazeným trestem a změlněným jménem. Jenže nikdo nezapomněl na hrůzný zločin, kterého se dopustil. Režisér Michal Hogenauer se dotkl nejen etického rozměru celého případu, ale zejména psychiky vyděšené komunity, která stěží mohla zapomenout, co se tu přihodilo. A připojit snad lze též český dokument o slavném anglickém filmaři Karel Reisz, ten filmový život, který líčí osudy ostravského rodáka, zachráněného v útlém věku v jednom z pověstných Wintonových vlaků, vyvážejících z nacisty okupovaného Československa židovské děti.

Také z Maďarska dorazilo několik zajímavých projektů. Mezi vskutku unikátní patří animovaný přepis prý stěží inscenovatelné, rozlehlé, literárně vznosné divadelní hry Tragédie člověka. V předminulém století je sepsal Imre Madách. Přibližuje osudy milenecké dvojice, která opakovaně prochází dějinami, ustavičně pokoušena Zlem se vzezřením Ďábla – režisér Marcell Jankovics se rozhodl každou z epizod výtvarně připodobnit stylu té doby, v níž se odehrává. Takže staroegyptské reálie provázejí kresby, jaké se dochovaly na kamenných deskách či sloupech, starověké Řecko ozvláštňují malby připomínající výzdobu amfor atd – až k dnešku a dokonce snad blíže nezakotvené budoucnosti. Je téměř zázrak, že takový film vůbec vznikl, protože v Maďarsku nastali filmařům krušné časy, domácí finanční toky prakticky vyschly – však také desítka předních režisérů natočila kolektivní protest nazvaný Maďarsko 2011. Zúčastnily se jej i takové osobnosti jako Miklós Jancsó nebo Márta Mészárosová.

Blíže upozorním na maďarský snímek Zkouška, který nachystal Péter Bergendy. Odehrává se o Vánocích 1957, kdy byla nachystána prověrka jednoho z dosavadních zaměstnanců ministerstva vnitra, mladíka zjevně oddaného svému poslání. Z protějšího domu je sledován a nahráván každý jeho počin - jak se mu daří práce s donašeči, zpravidla přinucenými udávat své nejbližší. Jeho nadřízený, jenž jej kdysi jako bezprávného sirotka vytáhl ze zanedbané vesnice a umožnil mu studia, jej považuje za bezmála člena své rodiny, dokonce jej zve na stědrovečerní pokrm. Ale netuší, že sám už o ničem nerozhoduje, což vyjde najevo, když vedení akce převezme nenápadný přísedící. Projevení jakýchkoli citů či dokonce snaha pomoci v kompromitující situaci se mu navíc vymstí - svěřenec předá usvědčující důkazy vyšetřovací komisi...

Snímek se vyznačuje několikerými zvraty: prověřovaný mladík nejprve netuší, co se kolem něho děje, na znepokojivé náznaky, že je sledován, dokonce reaguje hněvivou výpravou se zbraní v ruce. I milostný vztah k dívce, o níž zjistí, že za povstání proti komunistům bojovala na povstalecké straně, prochází konfliktním vývojem, do posledka netuší, že i ona je umně nastraženou součástí zkoušky. Lze jen předpokládat, že i ona byla Bezpečností infiltrována mezi povstalce. Avšak rovněž mladíkův nadřízený, zdánlivě "nejlidštější" účastník celého dění, se ukáže být bezohledným manipulátorem bez nejmenšího slitování.

Příběh, herecky vcelku přesvědčivý, jakkoli vypravěčsky zbytečně rozvleklý, vyznívá dosti depresivně: nejenže mnozí - ze strachu nebo prospěchářství - byli ochotni kolaborovat s režimem (ať již to byl umělec nebo biskup), ale nikdo neměl jistotu, zda není vystaven předem aranžovaným souhrám událostí, které jej mohly navždy poznamenat.

Bližší údaje o přehlídce: http://praga.balassiintezet.hu/index.php/cz/homecs/7-slideshow/248-filmova-pehlidka

Zdroj foto: Artcam, polskifilm.pl, origo.hu, mandiner.hu