Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Každoročně se v listopadu pořádává rozsáhlá přehlídka 3KINO a ani letošek není výjimkou. Zájemci, kteří si musí vyčlenit volný čas na období mezi 3. až 12. listopadem, se mohou těšit na filmy vzniklé na teritoriu střední Evropy, kromě Česka také Slovenska (a řada filmů vznikl v koprodukci obou států, takže je lze označit za československé), dále Maďarska a Polska. Promítat se bude v pražských kinech Atlas a Městská knihovna, každý film bude uveden zpravidla dvakrát, v některých případech je však vyhrazeno jen jediné představení.

Přehlídka, konaná již po osmé, se honosí označením „festival“, protože do programu má zařazenou soutěž (v ní nalezneme neuvěřitelné množství 22 titulů). Soutěž shrnuje nejnovější snímky, které se sice vyznačují širokým rozptylem žánrovým i tematickým, vedle četných psychologických průhledů (někdy takový průhled jen předstírající) nalezneme řadu životopisných výpovědí. Tuzemskou tvorbu z tohoto hlediska zastupují dobře známý a divácky úspěšný Zátopek, dále pak Zpráva, která rekonstruuje útěk dvou vězňů osvětimského vyhlazovacího tábora, jejichž svědectví jsou přijímána s nedůvěrou. Také v Polsku vznikly ambiciózní životopisné projekty, které s důrazem na brutální mocenskou zvůli přibližují osudy skutečných lidí, kteří se ocitli v ohrožení života po justičním omylu (25 let neviny), kteří se stali obětí komunistického násilí ještě několik let po vyhlášení výjimečného stavu (Nezanechat stopy) nebo kteří prošli nacistickými koncentráky (Mistr pojednává o člověku, nuceném i v tomto prostředí podstupovat desítky boxerských zápasů).

Návrat polského klasika sci-fi Stanisława Lema
Velký prostor je poskytnut filmovým přepisům (nejen) sci-fi předloh slavného polského spisovatele Stanisława Lema, který se narodil před rovným stoletím – a zemřel v roce 2006. Svými příběhy o vesmírném cestování, setkávání s mimozemskými civilizacemi či potýkání s umělou inteligencí ponoukal představivost filmařů, a to nejen polských, ale také ruských, německých, maďarských a dokonce amerických, jak je tomu u několikerého zpracování Solaris. 3Kino nabídne asi nejslavnější z nich, a sice Tarkovského Solaris. Organizátoři zařadili adaptace, které vznikaly ještě časech komunistické nadvlády a byly jí ovlivněny (Mlčící hvězda, Slepenec, Zkouška pilota Pirxe), ale nalezneme také spíše experimentálně pojednané tituly vzniklé až po roce 2000 (Futurologický kongres, Pánův hlas).

Stanislaw Lem

Z domácí tvorby spatříme proslulou Ikarii XB 1, která si počátkem 60. let získala docela velký divácký ohlas (spatřilo ji více než půl milionu divák) a která si podobně jako Mlčící hvězda všímá letu k podezřelým planetám či hvězdám. Vychází přitom z předpokladu, že v této budoucnosti již existuje bezkonfliktní, harmonická celosvětová společnost, zjevně již komunistická. Ve vesmíru se kosmonauti dokonce setkají s vrakem kosmické lodi ještě z dob politicky znepřátelených sil. Je přitom zajímavé, že inspirace Lemem je tu zcela zamlčena. Druhý český příspěvek nazvaný Věrný robot pochází z televize (celkem tam vznikly čtyři adaptace – zbývající se nazývají Přítel, Měsíční noc a Skrznaskrz, které ovšem zařazeny nejsou) a rovněž pochází ze 60. let – řeší ještě dosti naivně problém s emancipující se umělou inteligencí, jak se projevuje u umělého humanoida, k nerozeznání podobného člověku.

Ikariie XB 1

Připomínka Lemových předloh zohlední i málo známou skutečnost, že spisovatel psal jiná díla, související s druhou světovou válkou. Podle jedné takovéto prózy vznikl snímek Podivná nemocnice, která se odehrává v ústavu pro choromyslné. Zabývá různými léčebnými (i osobními) přístupy, rozkresluje různé možnosti jak přistupovat k pacientům, avšak teprve nacistická okupace vnese zásadní obrat – blázni zbytečně zatěžují společnost a mají být zlikvidováni. Snímek patří mezi expresivně laděné výpovědi, které si v mnohdy šokujícím zevnějšku vracely k hrůzám druhé světové války a zločinům, kterých se nacisté dopouštěli na bezmocných obětech.

Všechny vynikající filmy už vznikly?
V programu nalezneme i několik děl, která připomínají tzv. polskou filmovou školu. Ta v druhé půli 50. let zaujala novátorsky pojatými díly, která se vzepřela dosavadním schematickým konvencím i závazné žánrové jednoznačnosti. Bylo příznačné, že do českých tehdy pronikla až s mnohaletým zpožděním, neboť byla považována za politicky pochybná, ba podvratná.

Spatříme jak slavný snímek Eroica, skládající se ze dvou příběhů, které natočil Andrzej Munk (škoda, že není připojena ještě třetí, tehdy vyřazená povídka), tak několik snímků Andrzeje Wajdy (vedle legendárních titulů Kanály, Popel a démant uvidíme i výše zmíněný lemovský, v televizní produkci natočený počin Slepenec, natočený v televizní produkci, kterým se Wajda ojediněle vydal do hájemství sci-fi).

Je jisté, že 3Kino opět zpřístupní filmy, které bývají pomíjeny i na velkém festivalu jakým je karlovarský, které se s největší pravděpodobností do tuzemských kin nedostanou (v nejlepším případě a jen v několika případech snad do televize). Zdá se, že některé z nich dosahují mimořádné úrovně či spíše naléhavosti – a spíše se jedná o polské než maďarské tituly.

3Kino – 3. až 12. listopad 2021
Foto: 3Kino
Program 2021 - 3Kino MFF - Praha