Kultura21.cz

Tóny slavného valčíku rakouského hudebního skladatele Johanna Strausse „Na krásném modrém Dunaji“ opravdu nelžou, když nás neodolatelně vábí do malebného údolí Wachau. Necelých čtyřicet kilometrů dlouhý úsek vinic rozkládajících se podél mohutného toku Dunaje v Dolním Rakousku skutečně stojí za návštěvu.

Patříte-li i vy mezi romantiky a milovníky dobrého vína, krásné krajiny, majestátních klášterů i půvabných hradních zřícenin, neváhejte a vydejte se co nejdříve přes rakousko-české hranice směrem na dolnorakouské městečko Krems. Jste-li příznivci cyklistiky, nezapomeňte si s sebou vzít svého dvoukolového miláčka. Budete mít příležitost ho jaksepatří provětrat, podél řeky vede nádherná cyklostezka a možnost uložit si během pobytu kolo je tu všude naprostou samozřejmostí.  

Odkud pochází horčice

První zastávku si udělejte právě v Kremsu. Malé půvabné městečko se může pochlubit dlouhou historií. V roce 1995 oslavilo přesně tisíc let své existence a ve středověku bývalo důležitým obchodním centrem, během 11. a 12. století svým významem dokonce zastiňovalo nedalekou Vídeň. Právě odsud také pochází známá pochoutka zvaná kremžská horčice. Budete-li mít chuť, můžete z Kremsu pokračovat lodí. Lodní lístek na trase Krems-Melk a zpátky stojí 26 Euro a celé údolí budete mít jako na dlani.

Vězení pro krále

Ať už pojedete lodí nebo po silnici, kopírující tok řeky, nemůžete minout Dürnstein a jeho dominantu, modrobílou barokní kostelní věž. Zdejší klášter začal psát svoje dějiny v roce 1410. Zakloníte-li hlavu, na skále nad ním uvidíte zříceninu středověkého hradu, v němž na konci roku 1192 zajali anglického krále Richarda Lví srdce, když se vracel ze třetí křížové výpravy. Podle pověsti ho osvobodil věrný sluha Jean Blondel, který svého pána hledal po celé zemi a zpíval přitom jeho oblíbenou píseň. Z dürnsteinského žaláře se mu v odpověď ozvala její druhá sloka. Nahoru na hrad vede takzvaná oslí stezka. Pokud jste alespoň trochu fyzicky zdatní, obujte si dobré boty a vyrazte. Výhled na řeku stojí za námahu.

Nenechte si ujít ani procházku starým městem. Kousek od vstupní brány najdete obchůdek Alles mit Marille. Zdejší údolí se totiž, kromě vína, proslavilo i pěstováním meruněk, a tady z nich prodávají skutečně všechno, nejenom marmelády, ale třeba i mýdlo nebo, pro fajnšmekry, meruňkové šampaňské.

Posezení u vína

Za srdce údolí Wachau všichni považují vesničku Weissenkirchen. Budete-li se chtít ubytovat, navštivte tu informační centrum, kde vám nabídnou, kdo v místě má "Zimmer frei", tedy volné pokoje. Ceny nabízejí příznivé, nižší než v hotelu, nocleh se snídaní dostanete někde už od 20 Euro. Ve zdejších penziónech většinou narazíte na příjemné lidi, kteří vám k snídani naservírují domácí džem a večer posedíte u vína z jejich vlastních vinic. Cena je asi od 4 Euro za láhev, hojně se zde pěstuje hlavně veltlínské zelené. Zážitek je to krásný a doporučuji zůstat alespoň pár dní a vychutnat atmosféru, včetně procházek po okolí.  

Sestra Věstonické Venuše

Vydáte-li se dál, narazíte na Willendorf. Archeologové tu vykopali 11 centimetrů vysokou a 22 000 – 25 000 let starou vápencovou sošku dámy s kyprými tělesnými proporcemi, proslavenou Willendorfskou Venuši, sestřičku naší Věstonické Venuše. Jde o jeden z nejstarších důkazů pravěkého lidského umění. Originál tu ale bohužel nenajdete, ukrývá se v přírodovědném muzeu ve Vídni.

Hrad loupeživých rytířů
Na druhém břehu nad řekou se tyčí další zřícenina, tentokrát hradu Aggstein, na kterém kdysi sídlil rod loupeživých rytířů Kuenringů, jenž si ve 12. a 13. století opatřoval peníze na živobytí hlavně přepadáváním obchodníků vozících své zboží podél řeky. Jedním z potomků rodu byla i Anežka z Kuenringu, milenka českého krále Přemysla Otakara II.

Inspirace pro spisovatele

Závěr cesty patří skvostnému baroknímu klášteru Melk, který v roce 1089 zakládá řád Benediktinů. Milovníci literatury jistě zajásají, protože právě tady se odehrává děj proslulého románu italského spisovatele Umberta Eca, Jméno růže. Přestože tajemný osmiboký labyrint plný zakázaných kacířských knih tu budete hledat marně (spisovatel pro něj našel inspiraci na jihoitalském hradě Castel del Monte), návštěvu interiérů nevynechejte.

Tedy už nezbývá, než naplnit nádrž benzínem a vyjet se svým oplechovaným strojem, nebo zvolit Erlebniszug Wachau (doslova zážitkový vlak),  jezdící mezi Linzem a Kremsem. Lokálka se pomalu courá krajinou a je to opravdu zážitek.      
   
Autor foto: Helena Stejskalová