Nominace na cenu Patrimonium pro futuro za Jihočeský kraj
Banner

Nominace na cenu Patrimonium pro futuro za Jihočeský kraj

Tisk

pamatka200Nominace v kategorii Prezentace hodnot byla udělena expozici ve vodárenské věži v Českých Budějovicích, která se věnuje historii městského zásobování vodou. V kategorii Záchrana památky byl nominován areál původně renesančního mlýna v Holubově.

 

 

Vodárenská věž v Českých Budějovicích

Původně barokní objekt vodárenské věže byl roku 1962 prohlášen nemovitou kulturní památkou. V roce 2016 byla dokončena rozsáhlá oprava exteriéru i interiéru. V souvislosti s ní byla vytvořena nová interaktivní expozice, která návštěvníky seznamuje s historií dodávek pitné a užitkové vody v Českých Budějovicích od středověku až po současnost.

Projekce v přízemí inspirovaná animovanými filmy Karla Zemana představuje způsoby práce s vltavskou vodou od založení města České Budějovice ve 13. století až po rok 1724, kdy byla u staršího Lučního mlýna za hradbami vystavěna vodárenská věž, z jejíchž zdrojů se zásobovala Samsonova kašna na náměstí. Od ní se voda rozváděla dále do některých ulic historického jádra. V areálu vodárny je pro návštěvníky zbudována krátká naučná stezka s informacemi o historii jednotlivých vodárenských objektů a jejich funkci při zásobování vodou. V prvním a druhém patře věže je umístěna výstava fotografií vodárenských objektů. Ve třetím patře navazuje projekce nástinem vývoje vodního zásobování města v 19. a 20. století, kdy bylo třeba zajistit dostatek pitné vody pro rychle se rozvíjející město.

Pamatka1

Holubovský mlýn

Areál původně renesančního mlýna v Holubově je významnou technickou památkou, která je dnes, včetně dochovaných částí vnitřního vybavení, jedním z nemnoha zachovalých svědků místního velkého rozvoje mlynářství od 16. po 20. století. V majetku českokrumlovského panství byl zmiňován již roku 1600. Mlýnice byla postavena před tímto datem. Roku 1913 budovy koupilo mlýnské družstvo, 1953 byly znárodněny, po dvou letech je převzalo do bezplatného nájmu Jednotné zemědělské družstvo Křemže a používalo je až do 90. let 20. století jako sklad obilí. Poté byl areál mlýna prázdný, bez využití a údržby. Kulturní památkou byl prohlášen v roce 1999. Postupnou degradaci areálu se podařilo zvrátit v roce 2014, kdy mlýn koupila rodina Šímova, která okamžitě začala s citlivou rekonstrukcí. Byly odstraněny nálety, vyčištěny budovy a zajištěny statické poruchy zdí. Následovaly opravy podlah mlýnice, střech, oken, náhonu pod elektrárnou a fasád hlavní budovy. Dřevěné prvky v interiérech byly z větší části konzervovány, novými byly nahrazeny jen v místech statické nutnosti. V prosinci 2016 byla zprovozněna malá elektrárna využívající Francisovu turbínu z roku 1929. V současné době se pracuje na optimalizaci provozu a funkčního využití směřujícího jak k provozu malé vodní elektrárny využívající starší součásti vybavení, tak k prezentaci interiérů mlýnice s částečně dochovaným technickým zařízením i obytné části zařízené historickým nábytkem.

Pamatka3

Tisková zpráva Národního památkového ústavu, ilustrační foto NPÚ

Pamatka4


 

Zobrazit další články autora >>>

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Marie Doležalová s úsměvem: „Někdy dělám Sašu, někdy ne...“

marie dolezalova 200Mladou herečku Marii Doležalovou hodně proslavila role Saši v sitcomu televize Nova Comeback. Jak na něj vzpomíná? Kromě televizních rolí a moderování hraje také v divadle a skupině Olat...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...


Výtvarné umění

Nadace E-MOC-E vybrala vítěze ze 101 umělců

emoce 200Nadace E-MOC-E, která podporuje umělce v jejich tvorbě, pomáhá jim s prezentací díla a propojuje profesionální a amatérské umělce, spustila letos již po patnácté virtuální uměleckou galerii 

Divadlo

Jak navázat na legendu? Muzikál Klan Baťa ukazuje, proč zdědit firmu nestačí


klan bata200Jak zachovat hodnoty zakladatele ve světě, který se neustále mění? Otázka, kterou si před desítkami let kladli členové rodiny Baťů, stojí dodnes před rodinnými firmami po celém světě. Právě toto téma otevírá nový muzikál Klan Baťa, jehož pr...

Film

Jiskřivá dokumentární tvorba

CT perex 1Stejně jako podzimní listí, tak i letošní nabídka dokumentární tvorby bude na stanicích České televize hýřit barvami. Tvůrci přichystali téměř dvě desítky dokumentárních a publicistických projektů tykajících se přírody, historie či životního stylu, ...