Každá obec, o jejímž vzniku je první písemná zmínka v dávné minulosti má svou historií a také řadu majitelů. To platí i o obci Mšené-lázně, kdy prvním známým majitelem byl od roku 1262 Půta (Póta). Majiteli se stal i slavný rod Pánů Zajíců z Budyně nebo knížat a hrabat Kinských. Koncem 18 století byla objevena a doložena léčivost tamějších pramenů a obec se stává od roku 1796, kdy byly založeny lázně i obcí lázeňskou. To již byl jejím majitelem František Toman ml., který lázním věnoval hlavní svou pozornost. V letech 1905-6 byl vystavěn nejzajímavější lázeňský dům – Dvorana restaurační. Tento objekt na první pohled upoutá návštěvníkovu pozornost. Jako by nějaký japonský architekt zavítal do těchto míst, přenesl kus své domoviny do českých prostor a přitom zachoval ráz krajiny.
Ale je to výsledek práce architekta Jana Letzela narozeného v Náchodě, který vystudoval uměleckoprůmyslovou školu v Pardubicích (dnes nese jeho jméno) a architekturu v Praze. Navštívil řadu zemí, pracoval i v Egyptě a výborné reference na jeho práci ho přivedly až do dalekého Japonska. Jeho schopnost propojení tradičních japonských prvků s nejmodernějšími evropskými architektonickými trendy, které vydrží i zemětřesení mu přinesly věhlas. Pod jeho rukama vzniklo na čtyřicet staveb – školy, hotely, rezidence. A také budova Průmyslového muzea v Hirošimě (1915), jehož skelet jako jediný ve městě odolal ničivé katastrofě po svržení atomové bomby v roce 1945 a dnes je znám jako Atomový Dóm. Z jeho staveb se dnešních dnů zachovalo v Japonsku málo, pouze fragmenty brány u školy v Tokiu a brána hřbitova cizineckých legií v Yokohamě.
V Čechách se podílel na hotelu Evropa v Praze a na ústředním hřbitově v Brně je náhrobník Kláry Květonové (skupina 58/01 hrob č.233), který představuje japonskou bránu „Torií“. Na zadní straně je rytý nápis „navrhl Jan Letzel, architekt z Tokia v Japonsku“.
Jediná celistvá památka do dnešních dob, která se dochovala, je lázeňská budova Dvorana v Lázních Mšené, kterou vyprojektoval před svým odjezdem do Japonska. Čtvercová budova stojící na dubových pilotách je spojená s několika oválnými budovami. Uvnitř jídelna s obložením stěn a s portálem pro muzikanty. Originální výzdoba celé Dvorany, plastika Ptáka Noha v lotosovém poli u vchodu je dílem malíře a sochaře Daniela Mayera. Vnitřek byl ozdoben malbami Viktora Olivy.
Za svůj poměrně krátký život (zemřel ve věku 45 let) toho stihl hodně. V době I. světové války svou činnost musel omezit a později zastavit. Vrací se do již Československa a stává se prvním obchodním atašé právě v Japonsku. Definitivně se domů vrací v roce 1923, kdy působil jako obchodní poradce ministerstva obchodu až do své smrti.
Pramen: archiv Lázní Mšené
Foto: autor a Wikipedie
| < Předchozí | Další > |
|---|
Simona Šašková napsala předmluvu ke knize Melindy Folse: Konečně mám koně. Vzdala se úspěšné manažerské kariéry a šla za svým snem. Dnes je koučkou, lektorkou, kdy nejdůležitějším partnerem jsou koně. Klienty velmi vyhledávané koučování s kon...
Ve čtvrtek 8. března 2018 proběhla v kavárně Bílá vrána benefiční vernisáž Roberta Vana s názvem Fotka nemusí být ostrá. Slavnostní zahájení představilo kolekci černobílých fotografií, která bude k vidění v kavárně do 20. května zcela zda...
Hjalmar Ekdal (Tomáš Petřík) žije poklidný život se svou manželkou (Marie Štípková) a dcerou Hedvikou (Barbora Křupková). Na půdě domu si tato rodina vytvořila svůj vysněný svět. A právě zde, na půdě, bydlí i postřelená divoká kach...
Zábavný animák pro celou rodinu v podobě velkolepého ptačího dobrodružství je zpět! Malý vrabčák Richard stále žije se svou rodinkou čápů, která ho vychovala. Tak jako každý rok se chystají přezimovat u Velkého jezera v severní Africe, a Richard...
