Vítězem 29. ročníku Literární ceny Knižního klubu je Jiří Benjamín Mayer s románem ZÁVOJNATKY
Banner

Vítězem 29. ročníku Literární ceny Knižního klubu je Jiří Benjamín Mayer s románem ZÁVOJNATKY

Tisk

Zavojnatky 200Laureátem 29. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Jiří B. Mayer s knihou Závojnatky.

 

 

Jeho rukopis se prosadil v konkurenci 127 zaslaných prací. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru otevřené knihy.

Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno ve čtvrtek 5. září 2024 v Kaiserštejnském paláci v Praze. Slavnostní večer uváděl Čestmír Strakatý.

Oceněnou práci vybrala porota ve složení:

  • Pavel Janáček – literární historik a kritik
  • Kateřina Kadlecová – publicistka, redaktorka týdeníku Reflex
  • Jana Šrámková – spisovatelka, předsedkyně poroty
  • Klára Vlasáková – spisovatelka, scenáristka a publicistka
  • Jonáš Zbořil – básník a kulturní redaktor

Literární cena Knižního klubu je v mnoha ohledech jedinečná. Nezaměřuje se na již publikované práce, jak bývá obvyklé, ale vybrané původní rukopisy proměňuje v knihy, od svého vzniku v roce 1995 cíleně podporuje domácí tvůrce a rozvoj kvalitní české literatury. Díla vydaná díky Literární ceně Knižního klubu dosahují literárních i komerčních úspěchů. Například romány Děvčátko, rozdělej ohníček Martina Šmause a Zvuk slunečních hodin Hany Andronikové získaly ocenění Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Tapetář Emy Labudové byl na tuto cenu nominován.

Závojnatky – anotace:

Román popisuje život kluka z dětského domova, který měl vlastně velké štěstí – dostal se do pěstounské rodiny, kde se naučil lásce. Pravda, zpočátku Ferda miluje víc zvířata a realita je pro něj stále noční můrou. Schovává se ve vlastním světě příběhů, kde může být někým jiným, klidně i dívkou. Rád se doma převléká do šatiček, ovšem operací si jistý není. Ve škole kvůli své jinakosti zažívá šikanu. Pak se ale objeví o pár let starší Jakub. Jejich kamarádství se postupně proměňuje v křehký, avšak hluboký partnerský vztah, který přečká mnohé karamboly, včetně Ferdových experimentů s opačným pohlavím. Závojnatky můžeme číst jako intimní zpověď i milostný román, s nadhledem i humorem podaný příběh o odkládání závojů, jímž se lidé propracovávají k vlastní identitě.

Jiří B. Mayer (*1986) Mileniál, Kozoroh, romantický cynik. Od malička si vymýšlel vlastní světy, o kterých rád psal, ale málokomu o nich četl. V rodném Děčíně vystudoval Střední zemědělskou školu A. E. Komerse, kam ho zavedla láska ke zvířatům. Láska k literatuře a češtině ho pak přivedla na katedru bohemistiky při Pedagogické fakultě UJEP. Řízením osudu neskončil na Akademii věd, ale bez titulu zamířil do Prahy, kde se věnoval několika zajímavým profesím. Coby knihkupec v Luxoru si dodal odvahy a po dvaceti letech váhání vykročil vstříc svému snu – stát se publikujícím autorem. Za svůj debutový román Závojnatky získal roku 2024 Literární cenu Knižního klubu.

Jiří B. Mayer: Závojnatky, vydává Knižní klub, 472 stran

zavojnatky Jiri Benjamin Mayer

Více informací:

www.lckk.cz

www.euromedia.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.


Výtvarné umění

Tomáš Pilař představuje Stínohry

Stinohry 200Katedra designu Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci pořádá v Galerii N v Jablonci nad Nisou výstavu prací Tomáše Pilaře (1979), člena výtvarného odboru pražské Umělecké besedy a absolventa VŠUP v Praze, kde studoval malbu u prof. Pa...

Divadlo

Tentokrát Ve Smečkách Klub bláznů

klicovou dirkou perexV Praze je hodně divadel, podle mého odhadu nejméně stovka. A to ta, která mají ještě malou nebo komorní scénu, počítám jen jednou. Při tomto počtu samozřejmě není divu, že mi zhusta nějaká ta pr...

Film

Neoriginalita se dotkla i Hry o trůny

hra o truny 200Tvůrci scénáře seriálu Hra o trůny si můžou pogratulovat, jejich výtvor je už skutečně jen inspirován skutečnou Písní ohně a ledu od George R. R. Martina. Rozdíly mezi filmem a knihou s...