Co si přibalit za čtení na dovolenou? Inspirujte se

Co si přibalit za čtení na dovolenou? Inspirujte se

kk 200Přinášíme vám přehled novinek, které v posledních červnových dnech vycházejí v nakladatelství Euromedia Group.

 

 


Pro záchranu dětí z varšavského ghetta riskovala život

Životní příběh Ireny Sendlerové (1910–2008) přibližuje osudy členky polského protinacistického odboje, která pomáhala lidem ve varšavském ghettu a podařilo se jí zachránit život více než dvěma tisícům dětí.

Povinná páska s Davidovou hvězdou ohýbala lidi, kteří ji museli nosit, téměř fyzicky. Včera to byli prostí občané, jimž nikdo nevěnoval zvláštní pozornost, a dnes kvůli páskám vypadali jako malomocní. Postupně se v polských obchodech začaly objevovat nápisy „Židy neobsluhujeme“. Židovská čtvrť byla na několika místech obehnaná ploty z ostnatého drátu a cedule označovaly tuto oblast za uzavřenou zónu, prý z důvodu hrozby nákazy. Židům byl odepřen vstup do parků, kaváren a restaurací a ani už nesměli sedět na veřejných lavičkách. A uprostřed Varšavy začala vyrůstat vysoká zeď chystaného ghetta…

Irena se nikdy nesmířila s nespravedlností a krutými restrikcemi uvalenými na židovské spoluobčany. S nezměrnou odvahou a obětavosti vybudovala tajnou síť spolupracovníků, s jejichž pomocí pašovala do varšavského ghetta potraviny a ven zase děti, jimž se snažila opatřit falešné rodné listy a zajistit náhradní rodinu. Více než dva tisíce pět set lidí přežilo jen díky tomu, že se našla hrstka statečných, kteří se odmítli smířit s terorem a místo toho bojovali o každý další život.

Vyprávění plné těžko uvěřitelných hrůz, odvážných činů i obětí se navzdory popisovaným tragickým událostem čte jedním dechem a je svědectvím o mladé ženě, která každý den riskovala život, aby pomohla těm nejpotřebnějším.

LEA KAMPE (* 1971 v Mannheimu) vystudovala filozofii a politologii na univerzitě v Heidelbergu a medievalistiku na Yaleově univerzitě. Od roku 2005 žije se svým partnerem v Salernu v Itálii. Při psaní tohoto příběhu vycházela z celé řady dokumentů a zachycuje mnoho historických osobností a událostí. I záchranné akce jsou popsány na základě dostupných svědectví, jen jména dětí a jejich rodin jsou smyšlená, aby se ochránilo jejich soukromí.
V roce 1965 byl Ireně Sendlerové (1910–2008) udělen titul „Spravedlivý mezi národy“. Je rovněž nositelkou Řádu bilé orlice, nejvyššího polského státního vyznamenání.

Lea Kampe: Irena Sendlerová – Anděl z Varšavy, přeložila Marta El Bournová, vydal Ikar, 336 stran

KK andel

Průvodce báječným světem audioknih

Trápí vás, jak málo času zbývá na čtení? Koneckonců, i děti čtou mnohem méně, než bychom si přáli. Co ale zkusit knihy poslouchat? Soustředit se na mluvené slovo, to chce ovšem cvik.

Pojďme společně objevovat historii i současnost poslouchání a nahrávání četby. Nahlédneme do studia, kde audioknihy pod vedením zkušených režisérů vznikají, a dozvíme se, co o knihách k poslechu říkají herci, kteří je načítají, či samotní autoři děl.

Rady, kde knihy poslouchat a jak si je užít, sepsali dva spisovatelé, které spojuje vášeň pro audioknihy. Z vlastní zkušenosti doporučují, jak si jejich poslech co nejlépe užít, a hlavně proč je vůbec poslouchat. Oba věří, že kvalitní audioknižní vydání psané slovo obohatí a že díky němu se k literatuře muže vrátit i ten, komu čas na čtení nezbývá. Literární díla tak mohou proudit do uší všem, nejen dětem, co samy číst ještě neumí, nebo seniorům, kterým slábne zrak.

At už vás vábí profesionální zájem nebo jen zvědavost, přijměte pozvání do báječného světa audioknih! Kromě svižných kapitol a přehledně vysvětlených termínů vás cekají také půvabné tématické komiksy od talentované kreslířky Kačky Illnerové.

Klára Smolíková vyrostla na Praze 6, kam chodila na Gymnázium Jana Keplera, pak pokračovala ve studiích na Filozofické fakultě UK a to na katedrách estetiky a teorie kultury. Patnáct let žila s rodinou v Táboře a věnovala se psaní do dětských časopisů. Podílela se také na několika učebnicích a vytvořila desítky sad pracovních listů. Deset let učila táborské studenty knihkupectví a knihovnictví a tři roky působila v Husitském muzeu. Z Tábora několik let dojížděla na Pedagogickou fakultu UK, kde vedla seminář o mediální výchově. Posléze se do Prahy přestěhovala a působila v Národním muzeu jako vedoucí vzdělávání. S muzei nyní spolupracuje jako externista. Pořádá semináře pro učitele i knihovníky a připravuje besedy ve školách a knihovnách pro dětské čtenáře. Do Čtenáře, odborného měsíčníku pro knihovny, přispívá pravidelně od roku 2015. Své postřehy k podpoře čtenářství shrnula v metodických publikacích Zakousněte se do knihy, Vstupte do literárního doupěte (spoluautor Jiří W. Procházka) a Fantasické psaní. Knihy, které publikuje, jsou převážně určené dětem. Prvními čtenáři byly její děti. Protože už povyrostly, troufá si Klára napsat taky něco pro starší čtenáře. Takovými knihami je třeba H. U. S. a COM.ensky pro náctileté. S Jiřím W. Procházkou vydali Mrtvou šelmu, kterou otevírají detektivní sérii Souřadnice zločinu. Když zjistili, že detektivní žánr zajímá i mladší čtenáře, společně se pustili do série Tajná dvojka. Se synem Tobiášem napsala knihu o židovské historii Cha cha chá, zasmál se Mordechaj. Více na http://klarasmolikova.cz/

Lukáš Vavrečka je spisovatel, publicista, člen Asociace spisovatelů. Od roku 2006 žije v Pardubicích, kde na filozofické fakultě vystudoval Kulturní dějiny. Živí se jako redaktor v univerzitním vydavatelství, lektor a publicista. Do roku 2021 působil v redakci literárního čtvrtletníku Partonyma a v letech 2012-2015 byl jeho šéfredaktorem. Vydal celkem osm samostatných knih, například Alibi na příští noc (2014), Ztracená generace (2017), Mesopotamis (2018) nebo Tesla Noir (2020). V roce 2015 byl jedním ze spoluautorů projektu Šest nevinných a na jaře 2022 publikoval v antologii Zákon genu (2022). Pravidelně přispívá do několika periodik včetně časopisů Pevnost nebo Čtenář a publikuje na recenzních portálech iLiteratura.cz a Naposlech.cz. Více na https://lukasvavrecka.cz/

Klára Smolíková, Lukáš Vavrečka: Nečtu! Poslouchám, ilustrovala Kačka Illnerová, vydalo nakladatelství Universum s podporou Goethe institutu a Moravské zemské knihovny v Brně – sekce České literární centrum, 192 stran

kk nectu

Šokující zpověď syna drogového bosse

Až dosud se zdálo, že o vzestupu a pádu nejslavnějšího drogového bosse všech dob Pabla Escobara bylo řečeno vše. Pokaždé to ale byla historie vyprávěná zvenčí, nikdy ne z intimity jeho vlastního domova.

Více než dvě desetiletí poté, co krále kokainu po letech zuřivého stíhání dostihla spravedlnost, se jeho syn Juan Pablo Escobar vydává do minulosti, aby odhalil celý příběh svého otce – muže schopného s extrémní krutostí páchat nelidské činy a současně věrně zachovávat nekonečnou lásku ke své rodině.

Není to vyprávění dítěte, které pro svého otce hledá omluvu a vykoupení, je to neopakovatelné svědectví o skryté tváři jednoho z nejmocnějších zločinců 20. století a také šokující pohled na důsledky násilí a na silnou touhu po míru a odpuštění.

Populární seriál Narcos zachycuje jen polovinu pravdy Escobarova života, v této knize najdete jeho příběh úplný.

Sebastián Marroquín (* 24. února 1977 jako Juan Pablo Escobar Henao) je kolumbijský architekt, spisovatel a syn kolumbijského drogového bosse Pabla Escobara. Juan Pablo Escobar se narodil v Medellínu a vyrůstal na haciendě Napoles svého otce. Po otcově násilné smrti uprchli on, jeho matka a sestra Manuela nejprve do Mosambiku a poté odcestovali na turistická víza do Argentiny, kde nakonec zůstali žít v exilu. Juan Pablo si z telefonního seznamu kvůli nové identitě vybral jméno Sebastián Marroquín a přijal je za své nové jméno. V Argentině vystudoval architekturu a nyní žije v Palermo Soho v Buenos Aires se svou ženou a synem a působí jako architekt. O svém otci Pablu Escobarovi podrobně promluvil v dokumentárním filmu Pecados de mi padre (česky Hříchy mého otce) z roku 2009 a setkal se také s dětmi těch, kteří se stali obětí jeho otce.

Juan Pablo Escobar: Můj otec Pablo Escobar, přeložila Ilona Staňková, vydává nakladatelství Universum, 440 stran

kk pablo

Stanislava Jarolímková: PRAŽSKÁ OKÉNKA

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nabízí na portálu Praha křížem krážem již déle než rok zajímavosti z pražských ulic, náměstí a zákoutí a autorka se nyní rozhodla vytvořit i knižní verzi.

Obohatila ji o další témata a podrobnosti, které literatura běžně nenabízí. Dozvíte se tak například, kde se nacházelo první Maroldovo panoráma, jakou roli hrál podstavec Bruncvíkovy sochy, kde a proč se v Praze málem utopil František Křižík, odkdy má Pražský hrad výtah se stropem potaženým kůžemi ještěrů a celou řadu dalších pozoruhodností, které zpestří zážitek všem, kteří si o Praze nejen rádi čtou, ale se stejnou chutí se ji vydávají i objevovat na vlastní oči. V tom jim pomohou i unikátní fotografie a ilustrace.

Stanislava Jarolímková (*1947) se narodila v Praze. Po absolvování Fakulty žurnalistiky UK u své profese zůstala až do roku 1978 a opět se k ní vrátila v roce 1991. Spolupracovala jako novinářka na volné noze s předními pražskými deníky a časopisy, s televizí i rozhlasem, jimž nabízela zejména méně známé zajímavosti z řady oborů – od medicíny a techniky přes flóru a faunu až po historii. Knihy začala psát v roce 1999 a Pražská okénka jsou jejím 27. titulem. Na dalších dvou knihách pracuje. V nakladatelství Universum vyšly autorce v poslední době např. tyto tituly: Netradiční procházky Prahou 1. a 2. (2013 a 2019), Slavné Češky (2019) a Slavní Češi (2020).

Stanislava Jarolímková: Pražská okénka, vydává nakladatelství Universum, 272 stran

KK prazska okenka

Více informací: www.euromedia.cz


 

Přihlášení



Zvířata nejsou bez citu

Nakladatelství Portál vydalo velmi zajímavou knihu. Zve nás do obrovského světa zvířecích smyslů. A je mi až hanba, jak člověk s těmito smyslově bohatými zvířaty zachází a je dojemné, když je někdo miluje a plně respektuje jejich potřeby.
Portál

Nevyhazujte dřevo a vyrobte si z něj jednoduše nějaký nábytek

Jednoduše ze dřeva s podtitulem Nábytek a předměty z nasbíraného dřeva je název knihy, která vyšla v nakladatelství Grada už v roce 2016 a loni se dočkala dotisku. Nadšení Antje Rittermannové je rozhodně nakažlivé!
Grada

Hledat

Když se v písních stmívá

Album Martina Hejnáka Chmýří, které vlastním nákladem vydal v roce 2021, obsahuje 14 (relativně) nových či zrevitalizovaných skladeb. Jednotlivé songy nejsou příliš dlouhé, takže i přes jejich celkový počet výsledná stopáž jen o fous přesahuje 30 minut.

Literatura

Tajemství hedvábného vějíře – přátelství, jenž pomáhá přežít

vejirKdyž jednoho dne malá dívka jménem Lilie dostane hedvábný vějíř od dívky jménem Sněžný kvítek, nemůže uvěřit svému štěstí. Sněžný kvítek ji totiž žádá o to, aby s ní mohla být spojena v citový svazek lao-thung. Svazek, který je pevnější než jakýkoliv jiný a zprav...

Divadlo

Nebezpečné hry irského tance

Lord perex1. listopadu jsme měli možnost zhlédnout další unikátní taneční show Lord of the Dance, tentokrát s názvem "Dangerous games". Představení proslulého Michaela Flatleyho opět nezklamalo.

...

Film

Hledání smyslu podle Petra Weigla

weigl rusalka perexRežisér Petr Weigl (narozen 1939) si mezinárodní věhlas získal vypravěčsky stylizovanými, výtvarně vytříbenými přepisy zejména oper, ale nejen jich. Získal za ně ocenění v zahraničí i doma (Trilobit, Cena Čs. televize...