Kultura21.cz

Před kamerou a na jevišti se objevuje již od dětství. V poslední době se hodně věnuje hudbě a roce 2023 vydala Berenika Suchánková svůj debutový singl Stačí říct a natočila k němu také videoklip. Jako zpěvačka vystupuje pod jménem BERY. V současné době účinkuje v Divadle na Fidlovačce v muzikálu Hoří má panenko nebo v Divadle Kalich v muzikálu Sopranistky a jako veterinářku Petru Váchovou ji známe ze seriálu ZOO.

Tatínek herec, maminka choreografka, dědeček bývalý sportovní komentátor, bratr se věnoval hokeji. Také jste se v dětství věnovala sportu, tanci a hlavně stepu a dvakrát jste se stala mistryní světa. Hrála jste na klavír, zpívala ve sboru a chodila do hereckých kurzů. Jednou jste řekla, že jste od dětství chtěla být zpěvačkou nebo herečkou. Jaké bylo vaše dětství naplněné různými aktivitami?

Úžasné. Moc ráda na své dětství vzpomínám a kdykoli bych se do dětských let vrátila. Vím, že to nemusí být běžné a opravdu si vážím, že díky rodičům mám nespočet krásných vzpomínek. Měla jsem velkou výhodu, že jsem si mohla zkusit mnoho aktivit a koníčků. Hrála jsem badminton, chodila na malování a keramiku, zúčastnila jsem se několika závodů na lyžích, chodila do baletu a hlavně jsem měla svého koně, který se jmenoval Green Paar, a to byl ten nejlepší koníček!

Chvíli jste uvažovala, že se budete věnovat vrcholově sportu, jak si to přál váš tatínek, ale hraní a zpěv zvítězily a nakonec jste vystudovala muzikálové herectví na Konzervatoři a VOŠ Jaroslava Ježka v Praze. Neuvažovala jste o studiu zpěvu nebo hře na klavír?

Já jsem původně chtěla studovat čistě činohru, bohužel na tu jsem se nedostala. Zato jsem se dostala na „Ježkárnu” a na fotografickou školu. A to jsem měla jasno hned, fotce se mohu věnovat kdykoli později, a také že věnuji. Klavír jsem nikdy studovat nechtěla, přiznám se, že nejsem studijní typ a stačil mi klavír na konzervatoři, který pro mě byl nejméně oblíbený předmět. Bohužel mi asi nevyhovovala výuka toho oboru. Byla bych radši, kdybych se uměla třeba při zpěvu doprovodit, což neumím a cítím, že mi to chybí třeba teď, když skládám vlastní písně. Takže ne, klavír jsem studovat opravdu nechtěla.

Velice brzy jste se objevila před kamerou, a to v TV pořadu Tele Tele, kde byl jednou z hlavních hvězd váš tatínek Michal Suchánek. Zahrála jste si v také v seriálu Gympl (s) ručením omezeným (Alena) nebo krimi seriálu Místo činu: Plzeň (Háta Horníková). V seriálu Krejzovi (puberťačka Pavlína) jste si zahrála s tatínkem, jakož i v seriálu ZOO, kde jste hrála veterinářku Petru Váchovou. Jak se cítíte před kamerou?

Ono asi záleží, jaký je štáb včetně režie. Jakmile se cítím příjemně v kolektivu, vnímám podporu od kolegů a vedení od režiséra, je mi před kamerou skvěle. Ale čím jsem starší a zkušenější, snažím se umět nerozhodit, i když to třeba nejde podle mých představ.

Jednou jste řekla, že jste velkou fanynkou svého táty, s nímž jste se zahrála v již zmíněných seriálech, jakož i v muzikálu Ať žijí duchové, který vás jako režisér vedl v seriálu Národní házená nebo minisérii Chataři ze Švihova. A baví vás spolu pracovat. Také jste se spolu objevili v TV soutěžním pořadu Kurňa, co to je? Jaké to je s tátou na scéně nebo před kamerou? A jak se vám pracovalo pod jeho režijní taktovkou?

Já už na takové otázky odpovídala tolikrát, že se budu jenom opakovat. Skvělé. Já tatínka obdivuju za vše, co dokázal. Spousta lidí ho má jenom jako „baviče” (já to nesnáším, když ho tak oslovují), přitom si asi málokdo neuvědomuje, kolik dřiny, píle, nezdarů a nervů za tím vším je. On je strašně statečný. A mimoto, že je to nejlepší tatínek, je to opravdu výborný herec, scénárista a režisér. Myslím si, že kdo chce ho chápat, tak je pak z jeho práce nadšený. A pro mne ho vidět jako režiséra na place, to byl zážitek. Možná tomu pomáhá to, že ho znám a víc po mně jako po herečce chce. Ze začátku jsem byla nervózní, ale později už jsem si jeho přítomnost jenom užívala.

Objevujete se také na scéně a představila jste se v muzikálech jako Bílý dalmatin (Divadlo Kalich), Klíče králů (Divadlo Broadway), Evita (Studio Dva), Muž se železnou maskou (Divadlo Broadway). V současné době účinkujete v Divadle na Fidlovačce v muzikálu Hoří má panenko nebo v Divadle Kalich v muzikálu Sopranistky. Čím je pro vás divadlo? Jaké role ráda hrajete a zpíváte? V čem byste si ráda zahrála?

Divadlo je pro mě místo, kde se mohu potkávat s lidmi, co milují to samé. Bohužel teď nedostávám nabídek víc, což si myslím, že je fajn zmínit. Hlavně pro moje kolegy, kteří to mají třeba podobně. Občas je toho až nad hlavu a někdy se neděje nic. Snažím se být klidná. Já jsem vděčná na vše, co mám a co prožívám, takže netrpím. Ale moc ráda bych dostala nějakou větší hereckou příležitost. Ráda bych tvořila se skvělými herci něco, co má smysl. A mimo divadlo, bych si strašně přála, aby někdo napsal film o holce, která závodně lyžuje a jezdí na koni!

Kromě herectví se věnujete také zpěvu a v roce 2023 jste vydala svůj debutový singl Stačí říct a natočila k němu také videoklip. Jako zpěvačka vystupujete pod jménem BERY. Jaká jste hudební fanynka v soukromí? Máte oblíbené zpěváky nebo skupiny?

Ano. Docela dlouho mi trvalo začít. Měla jsem strach. Naštěstí jsem studovala konzervatoř s Jarym Tauberem a ten mi dodal sebevědomí a od té doby se snažím pravidelně psát vlastní texty a hudbu. Jsem v tom nová, mám svůj styl. Jdu na to pomalu, ale pečlivě. Je to pro mě terapie. A Stačí říct byl první pokus, nakonec vyšel lépe, než jsem čekala. Udržel se asi devět týdnů v hitparádě Frekvence 1 i na Českém rozhlase Dvojka. Videoklip, který mi mimochodem režíroval můj bratr Jáchym, se také párkrát ukázal v televizi a i na YouTube měl docela hezká čísla. No a tak pokračuju dál. Už je venku další píseň, ta se jmenuje Zatmění a aktuálně pracuji na dalších třech písních. Tak snad brzy je uslyšíte.

K tomu co poslouchám: já mám ráda melancholickou hudbu. Sama jsem veliký melancholik. Takže nedokážu asi říct jednoho interpreta, ale poslouchám převážně zahraniční hudbu. Někdy poslouchám jen instrumentální hudbu, jindy filmovou, RnB tak různě. Jo a v mobilu mám playlist se starými Českými hity a to miluju dost!

Dočetla jsem se o vás, že ráda lyžujete a jezdíte na koni. A co další zájmy, máte na ně čas?

Ano, lyží se stále držím a pravidelně každý rok někam vyrazím. Bohužel můj kůň před několika lety zemřel a já od té doby mám nějaký blok a na koně nechodím. Což mě mrzí a snad se to jednou změní. Jinak mezi mé zájmy patří focení všeho okolo mě na starý analogový fotoaparát. Ráda dokumentuji krátkými videi cestování. Což mohou čtenáři vidět na mém Instagramu. Tvořím malby jak na plátno tak digitálně v tabletu. Hraju na playstationu, koukám na filmy a seriály. Chodím s bráchou na fotbal k nám do Edenu na Slavii. A úplně nejraději trávím čas se svým přítelem, rodinou a jezevčíky.

Berenika Suchánková:

• Narodila se 21. 1. 1997 v Praze jako dcera herce Michala Suchánka (1965) a choreografky a bývalé tanečnice Renáty Suchánkové. 
• Starší bratr Jáchym Suchánek (1991) se věnoval hokeji, studoval filmovou tvorbu a režíroval například televizní pořad Plnej kotel. 
• Dědeček Jaroslav Suchánek (1936) byl sportovní komentátor. Druhý dědeček Čestmír Šrettr (1923 – 1987) byl akademický malíř a ředitel Východočeské galerie v Pardubicích.
• Berenika vystudovala Konzervatoř a VOŠ Jaroslava Ježka v Praze (muzikálové herectví).

Foto: Radek Úlehla