Kultura21.cz

Stvořitel Egypťana Sinuheta – původním školením teolog – přiblížil Kristovu dobrou zvěst moderně, s ohledem na všední mentalitu obyvatel starověkého Středomoří. Pro pochopení kořenů křesťanství tím učinil mnohem víc než díla o svědcích Benu Hurovi či Barabášovi. Plasticitou pohledu na biblickou Judeu se román vyrovná Bulgakovovi i Kazantzakisovi.

Před Velikonocemi dramatického roku, který v budoucím křesťanském kalendáři ponese číslovku 30, se nešťastný Říman Marcus Manilius Mezentianus vydal z Alexandrie do svatého města Židů. Cítí, že zhrzenému srdci uleví jedině očistná pouť, avšak dál zasílá listy římské milence Tullii, neboť se s její krutostí dosud nevyrovnal. Do Jeruzaléma dorazí ve chvíli, kdy na kříži dotrpěl Ježíš, jenž Judeu pobuřoval divotvornými zázraky a ještě neslýchanějším učením. A zatímco se Marcus u svého známého Piláta Pontského dovídá o farizejských pohnutkách exekuce, mizí Ukřižovaný ze skalního hrobu, zrádce Jidáš vrací stříbrňáky a kolonii zachvátí neklid. V poctivé snaze vypátrat, čím se Ježíš Nazaretský lišil od záplavy místních mesiášů, se noblesní vzdělanec Marcus vydává za těmi, které prorok poctil milosrdenstvím. Zpovídá sedláky, kupce i padlé ženy, apoštoly mladé víry nevyjímaje. Připouští si už, že na Golgotě viděl živého boha a zastánce spravedlivějšího království mimo tento svět, ale ještě netuší, že i on sám bude muset ve vztahu k němu učinit zásadní krok…

Ohlasy na knihu

„Velkolepé svědectví o tom, jak víra v Krista povstala a vzkvetla, a to za pouhých čtyřicet dní od jednoho Pesachu k Letnicím.“ – The New York Times

„Protentokrát se autor odpoutal od vzorců uplatněných v Sinuhetovi, a přece stvořil další pozoruhodnou, dojemnou a klidnou knihu, jež nehledě na látku nemá potřebu šokovat.“ – Kirkus Reviews, 1960

„Waltari kráčí ve stopách Ernesta Renana a jeho další velký román je úžasný se vším všudy. Smutné, ale hladké, plavné – a vlastně neskutečně prosté.“ – The Saturday Review, 1961

„Téma knihy je blízké mé víře a oslovuje i nevěřící. Rozšiřuje do podrobností biblický děj pro jeho lepší přijetí do srdce, dává lépe pochopit racionálně uvažujícím lidem dneška poselství, které lidstvu Ježíš Kristus přinesl. (…) Knihy od Waltariho by měly patřit k základům všeobecného rozhledu člověka dnešní doby.“ – ze čtenářských recenzí

O tvůrcích

Mika Waltari (1908–1979) byl finský spisovatel, dramatik, scenárista a překladatel rodem z Helsinek. Studoval nejprve teologii, ale později se zaměřil na filozofii a dějiny umění. Do literatury vstoupil roku 1925 jako novinář, básník a člen umělecké skupiny Tulenkantajat (Nosiči pochodní), jež se stavěla proti finskému tradicionalismu a propagovala orientaci na moderní evropské směry. Zatímco v meziválečných dílech reflektoval většinou složité mezinárodní postavení své vlasti (Velká iluze, Z otce na syna, Město smutku a radosti, Cizinec přichází), po válce se věnoval především historické próze. Světovou proslulost si vydobyl nejen knihou Egypťan Sinuhet (1946, č. poprvé 1965), ale i romány Pád Cařihradu, Tajemný Etrusk, Jeho království (1959, č. poprvé 1974), Nepřátelé lidstva, Temný anděl, Krvavá lázeň či Šťastná hvězda. S nemalým ohlasem se setkaly i jeho kratší žánrové prózy – převážně detektivky a horory – a v neposlední řadě kolekce svébytných moderních pohádek. Díla nejznámějšího finského autora byla přeložena do čtyř desítek jazyků.

Ondřej Brousek (* 1981) je reprezentant třetí generace herecké dynastie Brousků. Do srdcí divaček se zapsal postavou Eliena z Hřebejkových Pelíšků (1999). Vystudoval hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři a poté zamířil do Divadla na Fidlovačce, kde se prosadil jako herec, skladatel i režisér. Účinkoval ve snímcích Milenci a vrazi, Bolero i v řadě seriálů. Od roku 2013 je členem souboru Divadla na Vinohradech, v němž svůj mnohostrunný talent předvedl mj. v roli W. A. Mozarta v Shafferově předloze ke světoznámému Formanovu snímku. Pamětihodný výkon předvedl též v rozhlasové minisérii Tři životy Dmitrije Šostakoviče (2019), kde ztvárnil totalitním režimem pronásledovaného sovětského skladatele. Múzické výboje klávesisty skupiny Monkey Business však vedle filmové, televizní, divadelní a muzikálové hudby (např. k jevištnímu ztvárnění retrogrotesky Adéla ještě nevečeřela) zahrnují rovněž dvě symfonie.

Jeho království – Jedenáct listů Marca Manilia Mezentiana z jara roku 30 po Kristu
Autor: Mika Waltari
Interpret: Ondřej Brousek
Režie: Michal Bureš
Délka nahrávky: 17 hodin 33 minut
Překlad: Marta Hellmuthová
Ilustrace: Renáta Fučíková

Více informací: www.onehotbook.cz