 |
Vyrůstal jsem na vesnici a stále se tam, do rodné chaloupky, rád vracím. Vnímám ji, dvůr obepnutý obytnými i hospodářskými staveními, jako oázu klidu, kde se čas jako by zastavil. Dívám se na stromy, na střechy se zašlými věkovitými, ale stále bytelnými taškami, na štěbetající ptáky, na ostražitě se plížící kočky i na letadla zanechávající na nebi rozpíjející se šmouhu. V létě si užívám sluníčka i stínu, chůze naboso po trávníku i večerních netopýřích průletů; jen v zimě namísto sněhu už po mnoho let aby se člověk brodil blátem, sychravo stěží láká k vyvenčení. Zato posezení u dřevem vytápěných kamen, na nichž se ohřívá voda, nebo za vyhřátou pecí skýtá navýsost uklidňující, ba meditativní zážitek. Tehdy se začtu do beletrie i odborné literatury, přitahují mě historická témata, rád se zahledím i na filmy, byť u nich málokdy vyvstane radost ze sledování, natolik jsou sebestředné a nekomunikativní, často však jen pitomé a hloupé. A přiznávám, že rozličné dnešní módy, ať již se týkají umění, přístupu k dějinám nebo přebudování stávajícího světa, mě jednoduše míjejí… |
Dom umenia mesta Brna pokrstil vernisážou 9.3. vo svojich priestoroch tri nové výstavy. Hlavná z nich sa nazýva Barvometrie a otvára otázky pojmového i fyzického ohraničenia maľby.
V rámci Bratislavského majálesu sa 1. mája predstavili deti z ochotníckeho divadla z Devínskej Novej Vsi pod vedením Marty Potančkovej v detskom muzikálovom predstavení Ľadové zrkadl...
Jedním z nejpracovitějších a nejšarmantnějších slovenských herců, který netočil jen na Slovensku nebo v Česku, ale od poloviny 80. let minulého století prakticky po celém světě, je zcela určitě Juraj Kukura. V Čes...
