Kultura21.cz

Traduje se, že seveřané jsou urputní, drsní, zasmušilí, blonďatí a modroocí. Tyto přepoklady jako by je přímo předurčovaly k tomu, stát se nejlepšími hokejisty světa a být milováni. Jak to dopadne letos na hokejovém šampionátu ve Švédsku a Finsku, to se teprve dozvíme. A abychom vám přiblížili atmosféru, ve které hrají i naši reprezentanti, přinášíme pár střípků informací o švédsko finské kultuře, přírodě a zajímavostech. Přestože se liší, lze mezi oběma zeměmi najít mnoho paralel.

Švédsko je dědičnou konstituční monarchií. Hlavou státu je král Carl XVI Gustaf z rodu Bernadotte. Jeho manželkou je Silvia Renate rozená Sommerlath, dcera německého diplomata, která má právo nosit titul královna Silvia. Královský pár má tři děti, korunní princeznu Victorii, která se stane po odstoupení (resp. smrti) otce švédskou královnou, prince Carla Philipa a princeznu Madeleine.

Švédsko je členem a spoluzakladatelem všech významných světových mezinárodních organizací, jmenovitě OSN, EU, WTO, OECD, MMF, EBRD, OBSE, Rady Evropy, Severské rady a dalších. Výjimkou je jen neúčast v NATO. Dále země aktivně vystupuje a hraje důležitou roli v Severské radě, Radě pro spolupráci zemí regionu Baltského moře a v Radě Barentsova moře. Švédsko sice vzhledem ke své politice nezúčastněnosti dosud neuvažuje o vstupu do NATO, ve své obranné politice však s touto organizací úzce spolupracuje.

Finsko je republikou. Hlavou státu s šestiletým funkčním obdobím je od 1.3.2012 Sauli NIINISTÖ. Vystudoval práva na Univerzitě v Turku a před vstupem do politiky pracoval jako právník. Roku 1974 si vzal za ženu Marju-Leenu Alanko, která později v roce 1995 zemřela při autonehodě. Má s ní dva syny, Nuuttiho (nar. 1975) a Matiase (nar. 1980). Během svého působení ministra se sblížil s opoziční političkou Tanjou Karpelou, Miss Finska a pozdější ministryní kultury. V roce 2003 oznámili své zasnoubení, nicméně o rok později bylo zrušeno. Roku 2009 se oženil s o třicet let mladší Jenni Haukio. Sauli Niinistö je také jedním z přeživších zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu v roce 2004.

Finsko je členem také členem EU a dále poměrně velkého množství mezinárodních organizací, k nimž patří například Interpol, UNESCO, WHO a WTO.

Švédi a Finové se navzájem celkem dobře dorozumí. V roce 1892 došlo v důsledku finského obrozeneckého hnutí k nastolení rovnoprávnosti finštiny se švédštinou. Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska. Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin, mezi něž patří i finština, kterou je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech. Ve Finsku jsou dva úřední jazyky: finština, kterou mluví 92 % obyvatel, a švédština, mateřský jazyk pro 5,5 % populace.

Na severním polárním kruhu najdete pohádkovou říší Santa Clause. Vousaté postavičky elfů v červených kabátcích a čepičkách tu pilně pracují, řežou dřevo na cirkulárce, natírají, hrají na nejrůznější hudební nástroje, odpočívají pod stromem, pochrupují v houpací síti. Během jízdy na magických saních projedete jakoby celým Laponskem a čtyřmi ročními obdobími. O kousek dále se můžete svézt na sobím toboganu a napravo od něho zažijete skvělé dobrodružství, když se pokusíte prodrat mezi velkými míčí do prvního patra jakési krychle, odkud vám nezbyde, než dostat se ven toboganem. Multimediální projekce v dalším sále využívá pohyblivých figur, diapozitivů, videa a zvukových efektů k prezentaci pohádky „Dvanáct dárků pro Santa Clause“ současného finského autora Mauri Kunnase. Nedaleká vesnička Santa Clause je také sídlem jeho poštovního úřadu, z něhož každé vánoce odchází do celého světa statisíce Santa Clausových dopisů dětem, někdy i dospělým. Vesničku navštíví každý rok kolem 500 000 lidí.

Stará finská kultura však vychází z původního finského pohanství. Vánoční dárky dětem nosí Joulupukki, místní varianta Santa Clause. Žije v Laponsku, tradičním oděvem této vánoční postavy je teplé červené oblečení, v ruce obvykle drží vycházkovou hůl a cestuje v saních tažených několika soby. V čele tohoto kouzelného spřežení stojí z písní známý sob Randolph. V jedné věci se však tato zvířata liší od Santových spolupracovníků – nelétají. Joulupukki má i manželku jménem Joulumuori, jejíž jméno znamená Stará vánoční dáma.

Ve Švédsku nosí dárky Tomten. Ti starší a ti co dbají tradic vám popíšou Tomtena jako malého skřítka. Taky je poněkud plašší než oprsklý Santa a dárky nosí neviděn a požaduje za to sladkou rýžovou kaši, kterou děti 24. prosince dávají v misce na práh domu, aby skřítek přišel. Aby to nebylo tak jednoduché v některých rodinách prý naděluje dárky vánoční kozel, jeden ze symbolů švédských Vánoc. V adventní době se s ním v jeho slaměné verzi setkáte na každém kroku.
http://svedske-listy.blog.cz/0912/kdo-nosi-darky-ve-svedsku

Finská příroda je charakteristická lesy a jezery. Družicové snímky z roku 1987 ukázaly, že počet jezer je 190 tisíc. Největší počet jezer se nachází ve Finské jezerní plošině. Typické pro celé Finsko jsou rašeliniště a bažiny. Jde většinou o neprůchodné oblasti, ve kterých je třeba dávat pozor především na plovoucí ostrovy rašeliníku. Nejbezpečnější je navštívit tuto dominantu v národních parcích, kde jsou vybudované dřevěné chodníky. Největší počet jezer se nachází ve Finské jezerní plošině.

Finové bývají vzorem v péči o životní prostředí. Přesto se neubrání tomu, že především nezanedbatelný dřevozpracující průmysl do přírody zasahuje. Proto se Finové snaží své nejkrásnější a nejvzácnější oblasti uchránit v národních parcích a rezervacích. Ty většinou bývají ukryty a cíl vaší cesty si musíte předem najít na mapě. Překvapí vás krásná místa s tábořišti, kde je vždy připravený dostatek dřeva na oheň. Čistota zdejší přírody může Středoevropana příjemně zaskočit. Kde jinde v Evropě můžete bez obav pít vodu přímo z průzračného jezera? Kvalita vody v 80 % finských jezer je hodnocena jako dobrá či výborná. Také finské potraviny jsou mnohem méně zatíženy podílem těžkých kovů a dalších škodlivin. Směrnice pro čistotu ovzduší jsou přísnější než u nás. Ve Finsku se pohyb v přírodě řídí „právem každého“, tzn. využívej, ale nezneužívej. Ve finské přírodě se můžete zcela volně pohybovat, sbírat lesní plody a květiny (pokud nejsou zákonem chráněné), koupat se v jezerech a řekách (pokud nejsou soukromým majetkem). Pro lov zvěře a ryb potřebujete zvláštní povolení. Také rozdělávání ohně ve volné přírodě není povoleno. Při stanování nezapomeňte zachovávat dostatečnou vzdálenost od obydlených míst.

Ve Švédsku vznikly počátkem 20. století první národní parky v Evropě. Nejsevernějším švédským národním parkem je Vadvetjakko, reprezentující typickou severskou krajinu s jezery, bažinami a vrbovými houštinami. Park Abisko je bránou do Laponska, v údolí řeky Abiskjokke jsou četné soutěsky, flóra připomíná alpskou přírodu. Vyskytují se tu hořce, pryskyřníky, suchopýr, oměj šalamounek, ale i vřesy. Z fauny je typický medvěd, rys, los nebo rosomák. V parku sídlí biologická výzkumná stanice a je tu horská základna švédské turistické asociace. Národních parků je ve Švédsku několik desítek, pro všechny informace zde, bohužel, nemáme prostor.

Ve švédském soukromém vlastnictví jsou poskytována „práva veřejného přístupu“. Tato práva dovolují se volně potulovat nebo jít stanovat kamkoli do přírody. Takto se píše v jedné brožurce pro návštěvníky. Nebo ještě lyričtější švédská verze:“Nádherná švédská příroda je otevřena pro nás všechny - můžeme se radovat z vůní, ze zpěvu ptáků, z toulání se po loukách a lesích v božském klidu.“ Turisté zde mohou cestovat, běhat, jezdit na kole a lyžovat, ale nesmí se zde řídit motorová vozidla. Je dovoleno volně sbírat houby, divoké bobule a květy, ale je zakázáno trhat proutky, větvičky, kůru, listy, žaludy, ořechy nebo pryskyřici z rostoucích stromů. Může se tu plavat, jezdit na lodičkách a rozdělávat oheň, pokud to podmínky dovolují. Člověk nesmí stanovat na soukromém trávníku nebo ničit úrodu. Národní parky a stezky spoléhají na ochotu návštěvníků udržovat jejich půvab.

Ve Stockholmu sídlí Královský výbor pro udělování Nobelovy ceny. Předávání Nobelových cen (vždy 10. prosince) patří mezi největší společenské události roku. Podstatným dokladem víry v norský smysl pro spravedlnost, nezávislost a nezlomnou ideu humanismu může být rozhodnutí švédského vynálezce Alfreda Nobela, aby o jeho ceně za mír rozhodovala komise volená norským parlamentem (a nikoliv trojice švédských akademií věd, jako v případě všech ostatních cen).

Nejucelenější informace o severských zemích vůbec najdete na stránkách cestovní kanceláře Periscope, která se specializuje na zájezdy do těchto oblastí - http://www.periscope.cz/
Další zdroj informací: wikipedie

Zdroj foto: internet