Za pivem do Belgie

Za pivem do Belgie

Pivni kralovstvi Belgie 200Ve vydavatelství Radioservis vyšla kniha pracovníka Českého rozhlasu Filipa Nerada s názvem Pivní království Belgie a podtitulem Nejen o pivu očima zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu.

 

 

Kniha mě zaujala hned ze dvou důvodů – jednak zbožňuju pivo a za druhé jsem v Belgii strávila moc pěkné časy. A těch piv jsme tam v rámci našeho středoškolského výměnného pobytu měli také hodně. Právě oživení vzpomínek jsem si od knihy slibovala.

Obal knihy je decentní, ale velmi nápaditý – znázorňuje belgickou vlajku, kde je žlutý pruh vyměněn za pivo, tedy za jeho bublinky a pěnu. Tleskám za tento na první pohled jednoduchý, ale velmi dobře fungující nápad.

Kniha má přes dvě stránek a je rozdělena na několik částí. Putování po pivovarech a zajímavých místech je doplněno třemi pivními přestávkami v podobě rozhovorů. Ty mě obzvlášť zaujaly a dovedla bych si osobně představit knihu sestavenou jen z nich. První rozhovor je s odborníkem na kvašená piva a milovníkem těch kyselých Italem Lorenzem Dabovem. Druhý je pak s pivním sommelierem Lucem De Raedemaekerem a poslední pak potěší naši vlasteneckou notu. Odborník na pivo Denis De Keukeleire zde totiž tvrdí, že naše plzeňská piva jsou nejlepší na světě.

Filip Nerad se v rámci svého putování vydává například za trapisty do kláštera, k výrobcům kyselého lambiku, za ovocnými pivy, za silnými pivy, za pivem bez chmele, nebo na nejrůznější akce. Moc mě zaujal festival vánočních piv v Essenu, kde se za víkend dá ochutnat až šedesát piv. To však zvládnou jen nejzapálenější vyznavači těchto piv, protože jsou opravdu silná. Zajímavé jsou i řádky o chmelu – o Poperinge, se kterým má náš Žatec partnerství. Překvapily mě také gurmánské chmelové výhonky a s nostalgií jsem četla o pivních sklenicích (na originální servírování Kwaku se nedá zapomenout).

Kniha je plná názorných fotografií. Ty se týkají jak piva (například pivní tácky nebo loga), tak popisovaných míst, lidí nebo událostí. K textu tak skvěle zapadají, čtenáři nepřekáží a naopak dotváří celek. Podobně jako trefné a moudré citáty na začátcích kapitol jako ten od Benjamina Franklina: „Pivo je důkazem, že Bůh nás miluje a chce, abychom byli šťastní.“

Pivní království Belgie se velmi dobře četlo, dozvěděla jsem se díky němu spoustu zajímavostí a musím přiznat, že mě také nahlodalo k nějaké (nejen pivní) dovolené. Vyprávění je řemeslné, je znát, že jde o vypsaného novináře, který nemá s písmenky žádný problém. Co mi však na řádcích knihy hodně chybělo, byly osobní poznatky, dojmy a názory autora. Mnohdy by mě zajímalo, jak mu dané pivo chutná, jaké je, v čem je jiné a podobně a to jsem se bohužel nedozvěděla.

Filip Nerad (*1980) je zahraničněpolitickým analytikem Českého rozhlasu se zaměřením na dění v Evropské unii a v NATO. Pivo je jeho největší životní vášeň a má ji v genech po prarodičích, kteří žili vedle pivovaru a pracovali v něm. Vystudoval na Univerzitě Karlově historii a ve své specializaci na dějiny mezinárodních vztahů získal dva doktoráty. Tehdy napsal svou první knihu Búrská válka a poté se začal věnovat novinařině. Deset let působil v ČTK, poté přešel do Českého rozhlasu, kde nejprve působil jako zahraniční zpravodaj u evropských institucí a v Beneluxu.

Pivni kralovstvi Belgie

Pivní království Belgie
Nejen o pivu očima zahraničního zpravodaje Českého rozhlasu
Autor: Filip Nerad
Žánr: cestopis
Nakladatelství: Radioservis
Rok vydání: 2019
Počet stran: 226
Hodnocení: 80 %

https://www.radioteka.cz/detail/CRo_adm_519637/Filip-Nerad-Pivni-kralovstvi-Belgie


 

Přihlášení



Solfánci obměkčí každé srdce

Solfánci jsou druhým počinem (po Indigových pohádkách) Martiny Mii Svobodové a ilustrátorky Lucy Bumkin. Zatímco Indigové pohádky oslavovaly lidskou kreativitu a zaměřovaly se na to, že každý z nás má moc tvořit svůj svět, pohádkový příběh Solfánci a Sluneční královna jsou o odvaze být tím, kým doopravdy jsme. Semtamindigo

Nikdy není pozdě zopakovat si češtinu

Pod projektem Červená propiska jsou dvě kamarádky z vysoké, Karla Tchawou Tchuisseu a Sabina Straková, které se rozhodly šířit své znalosti zábavnou formou na sociálních sítích. Jejich cílem je dostat nejčastější perličky k co nejširšímu publiku a odhalit záludnosti českého jazyka, na které nebyl ve škole čas a které vás i v dospělosti překvapí. Universum

Rozhovor

Festivalové otázky pro: Jirku Sýkoru (Tleskač)

200rozPřinášíme vám další rozhovor ze série festivalového ‚popovídání‘. Po koncertě partičky Tleskač na Benátské noci jsme se sešli s frontmanem Jirkou Sýkorou!

...

Hledat

Z archivu...


Literatura

Publikace z edice České televize poradí, jak na cizí Slovíčka

slovicka perexŘeč člověka se skládá z mnoha slov. Nejvíce však mluvíme my, dospěláci a v očích dětí ne vždy srozumitelně. Občas jim musíme připadat jako bychom spadli z jiné planety. No posuďte sami : ekologie, globalizace, image, mystifikace, evakuace a ...

Divadlo

Vršovické divadlo MANA chystá hru Karla Čapka Matka, drama o hrdinství i mateřské lásce

Matka perexSlavný román Karla Čapka Matka o střetu ženského a mužského vidění smyslu a poslání života nastuduje divadlo MANA v Praze – Vršovicích, premiéru tu bude mít 5. února 2020. Pod taktovkou renomovaného režiséra Petera Gábora se v hlavní roli matky p...

Film

Vyšly vybrané texty filmové kritičky Galiny Kopaněvové

Spatrit-a-napsatHned úvodem by rád vyjasnil: Galina Kopaněvová (1931-2012) není Ruska, narodila se v Kolíně české matce (byť v Rusku narozené) a ruskému emigrantu, takže by měla být psána právě takto (a sama se tak skutečně podepisovala). Pr...