Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Mikuláš z Bíliny a normanský lazarián Robert z Tarentu sotva dopadli viníky série krutých vražd a už se musejí zabývat dalším důležitým případem, který ohrožuje vládu krále Přemysla Otakara I. Na slavnostní hostině totiž někdo ukradl hřeb z Kristova kříže, vzácný dar od mladičkého císaře Fridricha II. Pátrání po zloději, který po sobě zanechává mrtvoly, zavane vyšetřovatele na místa po celé Praze a okolí, do staré Plzně, kláštera v Chotěšově i do daleké Basileje. Dovede je stopa krve až k pravdě? Strážce svaté relikvie právě vychází v nakladatelství Vyšehrad.

Františka Kalendu k napsání druhého dílu Přemyslovských kronik inspirovala záhadná minulost hřebu, který byl nedávno nalezen v tajné chodbě Milevského kláštera. Hřeb byl ve středověku podle všeho považován za součást kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus, což by byla nesmírně vzácná relikvie, o jejíž historii na českém území ovšem vůbec nic nevíme. „Knížku jsem psal něco přes rok, prostudoval jsem k tomu jak české kroniky – Kosmu a jeho pokračovatele včetně Jarlocha, shodou okolností právě opata Milevského kláštera, tak i nespočet odborných knih, mimo jiné díla legendárního historika Josefa Žemličky,“ vysvětluje František Kalenda.

Knížka je součástí Přemyslovských kronik, které započaly loni Rytířem zeleného kříže a odehrávají se v době vlády podle Kalendy vůbec nejschopnějšího českého panovníka, Přemysla Otakara I. Čtenář se tedy potká se stejnými vyšetřovateli, normanským lazariánem Robertem a českým šlechticem Mikulášem, ale samozřejmě se může těšit i na řadu úplně nových postav. „Z těch historických bych jmenoval třeba podivínského římského císaře Fridricha nebo mocného plzeňského knížete Děpolta. Knížku je ovšem možné číst samostatně, bez znalosti prvního dílu,“ dodává autor.

Strážce svaté relikvie sleduje stopy vyšetřování ukradeného hřebu z Kristova kříže, který byl věnován Přemyslu Otakaru I. římským císařem Fridrichem na znamení přátelství. Postupně se k původnímu zločinu přidá hned několik otřesných vražd a hrdinové zjišťují, že se nečekaně ocitli uprostřed rozsáhlé konspirace sahající až na ta nejvyšší místa středoevropské politiky. Čtenář postupně zavítá do staré Plzně, kláštera v Chotěšově, do chodského pohraničí a nakonec až do daleké Basileje. Kniha je určena všem čtenářům, kteří se zajímají o českou historii a mají rádi detektivky a nečekaná odhalení nebo zvraty.

První díl historické detektivky z doby Přemysla Otakara I.

V roce 1212 se Mikuláš po letech vrací ze Svaté země do rodných Čech, stižený chorobou, kterou považuje za prokletí od samotného Boha: malomocenstvím. Jako posel rytířského řádu svatého Lazara má přesvědčit krále Přemysla Otakara I., aby pomohl křižákům. Na návratu domů má ale i osobní zájem. Touží se znovu setkat s Barborou, s níž se kvůli jejímu neurozenému původu kdysi nesměl oženit. Když však dorazí do Prahy, zjišťuje, že jeho stará láska byla zavražděna a její syn, který by mohl být Mikulášovým dítětem, beze stopy zmizel. Král Přemysl má přitom plné ruce práce s údajným spiknutím usilujícím o jeho život. Mikuláš spojuje síly s manželem své staré lásky i s pražskými lazariány a společně následují stopy Barbořiných vrahů i spiklenců, jejichž komplot sahá až do nejvyšších pater Pražského hradu. Jaké zlo se skrývá na pozadí palácových intrik, evropské politiky a křížových výprav? První svazek zamýšlené „přemyslovské série“.

O autorovi

Český antropolog, publicista a spisovatel František Kalenda píše povídky od dětství, v roce 2011 debutoval historickým románem Despota. Jeho druhá próza Ordál (2012) se ucházela o Cenu Jiřího Ortena pro nejvýraznější spisovatele do 30 let. Je autorem detektivní trilogie z dob Karla IV. Za první díl Vraždy ve znamení hvězdy (2016) získal čestné uznání od České asociace autorů detektivní literatury. Je také autorem historické detektivky Zpověď posledního mnicha (2023). Napsal i dobrodružné příběhy pro děti a mládež Pes, kocour a sirotek (2016) a Dcera labyrintu (2022).

Více informací: www.albatrosmedia.cz