Kultura21.cz

Svět knihy se nezadržitelně blíží, ale v nakladatelství HOST před veletrhem ještě vydávají několik knih, které by neměly uniknout vaší pozornosti!

Klára Elšíková: Pacanka

Je jí právě třicet a ve vztahu ani ve stávajícím životě ji to nebaví. Chce žít svobodně, v souladu se svými pocity a sexualitou. Naplněný život a svobodu se snaží najít v Nizozemsku, doma v Česku, ve Francii, na Ukrajině a nakonec v Řecku. Hledá dobrodružství, setkává se s obyčejnými i neobyčejnými lidmi a doufá, že tam někde se konečně bude cítit šťastná. A přestože každá její cesta je jiná, mají cosi společného. Pacanka na to však přichází pomalu a postupně. Ne v barech a hospodách, které navštíví, ne v postelích mužů i žen, s nimiž prožije lepší nebo horší sex. Jejím největším objevem je vnitřní svět. Postupně nahlíží společného jmenovatele svého chování — destrukci, pomocí které se snaží narušit své naučené vzorce. Cesta ven ale zdaleka není jednoduchá a přímá.

„Točila ses dokola, dívala ses na sebe do zrcadla a sama sobě ses líbila, připadala sis jako velká holka. Najednou jsi dostala chuť skákat, vysoko, ze všech sil, koruna ti spadla na zem, ale tys pořád skákala, smála ses, mělas ráda to, co vidíš v zrcadle. „Tož jsi normální, takhle princezny přeci netančí,“ stopli kameru a teta s mámou ti začaly ukazovat správné princeznovské pohyby. Byly ladné, pomalé, jemné, líbivé. Ty pohyby ti nic neříkaly, ale dělalas, co po tobě chtěli, protože za správnou princeznu ti pak zatleskali…“

Silná, trefná a autentická výpověď o svobodě a syndromu hodné holčičky.

Jiří Pasz: Páchat dobro

Příběhy lidí, kteří se nevzdávají. Odvaha mívá i nečekané a velmi nenápadné podoby. Těžší než postavit se nebezpečí nebo vrhnout se do neznáma bývá dělat něco, co má jen malé či mizivé šance na úspěch: postavit se vlastnímu strachu nebo traumatu. Rozhodnout se alespoň trochu zlepšit život ostatním nebo i sobě. Pohladit, obejmout, utěšit a dát najevo své emoce. Přiznat si vinu a zkusit se změnit. Pomáhat.

Expert na mezinárodní rozvoj a novinář Jiří Pasz procestoval několik kontinentů a spoustu zemí. Dokumentoval humanitární a rozvojové projekty, fotil dopady přírodních katastrof, zpovídal oběti válek a útlaku. Všude však potkal neobyčejně statečné lidi, ochotné riskovat pro dobro druhých. David v Ugandě provozuje školu pro bývalé dětské vojáky i jejich oběti. Indické řádové sestry dávají naději dětem na zemětřesením poničeném Haiti. Vietnamští divadelníci zpracovávají zkušenost sexuálního násilí pro sebe i pro jiné. Pankáči v Myanmaru se snaží vytvořit prostor svobody… Reportážní kniha Páchat dobro vypráví jejich a další příběhy a ukazuje, že dobří a odvážní lidé se dají najít opravdu všude.

Fatma Aydemir: Džinové

Něžný a zároveň citlivě napsaný příběh o osudech statisíců tureckých emigrantů, kteří v šedesátých letech přišli do Německa za lepším životem. Působivý rodinný román o lidech, kteří nedokážou žít v přítomnosti, protože neznají svou minulost…

Hüseyin pracoval třicet let v Německu a konečně si může splnit svůj sen — koupit si byt v Istanbulu. Jenže ještě téhož dne, kdy se do bytu nastěhuje, umírá na infarkt. Z Německa míří na pohřeb jeho manželka a čtyři dospělé děti, avšak vedle smutku se v nich začnou ozývat i nezhojené rány a na povrch vyplouvají dlouho skrývaná tajemství.

Velký rodinný román Fatmy Aydemirové vypráví příběh německo-kurdské rodiny z pohledu jejích jednotlivých členů — šesti velmi odlišných lidí, kteří jsou příbuzní jen shodou okolností. Všichni mají svá trápení, tajemství, touhy a zranění.

R. F. Kuangová: Spalující bůh

Vyvrcholení cenami ověnčené epické fantasy Maková válka. Kuangová vytvořila ambiciózní fantasy převyprávění asijských dějin, plné mistrů bojových umění, filozofujících generálů a bohů.

„Maková válka R. F. Kuangové je studií snad každého druhu násilí. Kniha začíná jako epický bildungsroman, a právě když si myslíte, že už nemůže být temnější, tak se to stane. Kuangová vychází z východoasijských dějin, včetně brutality druhé čínsko-japonské války, a poskytuje čtenáři naprosto jedinečný zážitek,“ píše v recenzi The Washington Post.

Trilogie Maková válka, Dračí dech a Spalující bůh patří k tomu nejlepšímu, co současná fantasy nabízí.

Sirri Petersenová: Stříbrné hrdlo

Druhý díl fantasy trilogie Vardari, první se jmenoval Železný vlk. Ďábel jménem Gríf, který svou krví propůjčoval nesmrtelnost mocným vardari, je pryč. Zato Juva se potýká s následky svých činů: počty lidí nakažených vlčinou rostou, přízeň městské rady je čím dál kolísavější a zoufalí vardari bojují o přežití. V čele lovecké družiny se Juva usilovně snaží ochránit město i své blízké. Když ale zjistí, že jizva znamená mnohem víc, než tušila, ztratí pevnou půdu pod nohama. Sžíraná smutkem i hněvem kývne na spolupráci fanatikovi se stříbrným nákrčníkem, a neprozřetelně tak otevře brány temným silám…

„S Železným vlkem si Siri Pettersenová upevnila pozici královny norské fantasy. Pokračování Stříbrné hrdlo je ještě lepší. Paralela s naší realitou doslova bere dech. Jako by se nám Pettersenová snažila říct, že svět je příliš složitý na to, abychom se v něm vyznali, ale současně nás prosila, abychom to přesto zkusili.“

Ondřej Špaček a kol.: Pravidla vkusu

Proč se lidem líbí různé věci? A jak to ovlivňuje jejich postavení ve společnosti?

Kniha Pravidla vkusu představuje sociologickou výpravu do zkoumání vkusu, jeho mechanismů a propojení se společenskými institucemi v současné české společnosti. Na základě existujících poznatků z oblasti sociologie kultury i vlastního výzkumu autoři uvažují o tom, kde se vkus bere, jakým způsobem se utváří a jaké má sociální důsledky. Kulturní hierarchie se totiž promítají do struktury společnosti, mechanismů gentrifikace městských čtvrtí, vstupují do nerovností ve vzdělávání a vysvětlují mnohé zdánlivě samozřejmé okolnosti naší každodenní kulturní spotřeby. Zkrátka najdeme je v kavárně, při přijímacím pohovoru i v urbanistickém plánování.

Petr Hruška: Minout se přesně

Žánrově záměrně „rozcuchaná“ kniha. Drobné i delší celky, které nápadně i nenápadně, svou vážností i groteskností, smyslem pro drama i meditativní klid sdělují: Poezie není uhlazená a vyšlechtěná disciplína. Naopak je zneklidňujícím vzrušením, vrženým do života, jenž není nikdy hotový. Minout se přesně… Jak trefná, vtipná i drásající definice básnické práce! Nalézáme zde básně ve verších, básně v prózách, mikropříběhy i jednověté postřehy. To vše je na stránkách komponováno tak, aby texty bylo možné číst jako soubor samostatných miniatur i jako jednotný vícevrstevnatý celek. Básník je v přítomném díle fascinován fenomény míjení a setkávání, ale především tajemnými vztahy mezi obojím, neboť lidé jsou těmto neutuchajícím tendencím vystavováni stejně jako slova při tvorbě uměleckého textu. Po nedávné koncepčně velmi sevřené sbírce Spatřil jsem svou tvář přichází oceňovaný autor – básník a esejista – s knihou nekonvenčně a volně pojatou.

Ewald Murrer: Silvuple

Autorova nová sbírka nás zve do zvláštního světa, kde bazilišci kývají hlavami, nohy kopou do stěn, plameny planou, čadí knoty a z nebe padá kamení. Veřeje skřípou, vítr bouchá okenicemi, psi štěkají a zamyšlený Bůh tluče do kovadliny. Prostor záhadný i povědomý, jako by nás básník zval k návratu do míst, která jsme kdysi znali, ale už na ně zapomněli. Nebo jde o nějaký úplně nový světadíl?

„Blízko, blizoučko už je k mostu, / za řekou jiskrnou nový je svět.“

Kdo ale ví, co je za tou vodou? Nemusí to být o nic lepší. Kdo ví, co nás tam čeká. Je tam cukr sladší? Sůl slanější, kyselejší ocet? Krásněji zpívají tam ptáci? Slunce svítí déle? Delší jsou večery? Pojďme tam a poznáme to.

Irena Hejdová: Mami, pocem!

Odborníci na uspávání však varují: Nečtěte tuto knihu dětem před spaním. Možné vedlejší účinky: záchvaty smíchu a škytavka.

Kolikrát za den je možné zavolat „Mami, pocem!“, než z toho mámě přeskočí?

Konec rodičovské dovolené představuje v rodinném životě velký zlom. Někdo se na něj těší jako na Vánoce (většinou maminky). Třeťák Vojta to ale bere jako vyložený podraz a se svojí mladší ségrou odstartují závažnou misi, jejímž cílem je zabránit mámě v nástupu do práce stůj co stůj.

Všemožné plány na to, jak udržet mámu doma, vás bezpochyby pobaví. Děti si u toho ale možná nenápadně uvědomí, že i dospěláci mají svoje potřeby. Takže kdo od knihy kromě zábavy očekává i poučení, bude spokojen.

Tina Oziewiczová: Co dělají pocity v noci?

Spí pocity v posteli? Ne vždycky. Třeba Bezstarostnost právě usnula v houpací síti. A zítra se umyje. Nebo taky ne. Pak jsou tu také ty, které se neklidně převalují z boku na bok, protože nemůžou usnout. A spousta dalších, které vůbec spát nechtějí, protože mají na práci mnohem zajímavější věci!

V každodenním shonu na své emoce často zapomínáme. Tina Oziewiczová a Aleksandra Zającová nám je poeticky, citlivě a něžně připomínají.

Po „jedničce“ Co dělají pocity? přichází polské autorské duo s další tolik potřebnou knihou o emocích.

Jondžu Čche: Cesta kocourka Chloupka

Když výtvarnice potká zatoulaného zvědavého kocourka a ujme se ho, vznikne nejen pevné přátelství, ale i půvabná knížka o tom, co asi jejich shledání předcházelo. Založeno na skutečných událostech (a bohaté fantazii). Kocourek Chloupek se bojí. Strach je užitečná emoce, ale někdy může být paralyzující, zvlášť když se zakládá pouze na fámách. Chloupek svou zvídavostí motivuje děti k tomu, aby se nebály nových setkání a zbytečně se neochuzovaly o radostné zážitky…

Hvězda literárních festivalů, kocourek Chloupek, na kterého se stojí fronty na veletrzích po celém světě, dorazil i k nám. Jeho autorka, jihokorejská výtvarnice a designérka Jondžu Čche za něj letos v Bologni dokonce získala Bologna Ragazzi Award.

Více informací: www.hostbrno.cz