V pondělí 22. ledna zazní na koncertu v Rudolfinu v podání rozhlasových symfoniků pod taktovkou izraelského dirigenta Ilana Volkova hudba česká, anglická a ruská. Symfonické variace Viktora Kalabise, Sinfonia da Requiem od Benjamina Brittena a Prokofjevova 7. symfonie potěší nejen hosty v sále, ale také posluchače přímého přenosu stanice ČRo – Vltava.
Tímto večerem se uzavře dvanáctiměsíční projekt Kalabis100, připomínající sté výročí skladatelova narození. Nepochybně potvrdil nadčasové kvality Kalabisovy tvorby, do níž se poměrně výrazně otiskla doba nesvobody. Symfonické variace uvedla v premiéře Česká filharmonie, která si dílo objednala. Stalo se tak v prosinci 1964, nedlouho po dokončení skladby. Jde o vitální a sdělnou hudbu, obsahující ovšem i zdrsnění harmonií, o kompozici s uvážlivým rozvrhem ztišených pasáží i míst mobilizujících velký zvuk. Významné vstupy mají sólisté z orchestru.
Brittenovo silné dílo Sinfonia da Requiem z roku 1940 vzniklo na objednávku japonské vlády, která souvisela s oslavami 2600. výročí vládnoucí císařské dynastie. Paradox zadání zakázky mladému britskému pacifistovi, který nedávno opustil Británii kvůli její účasti ve válce a usadil se na čas v Americe, se Japoncům, spojencům Německa, nevyplatila. Dostali nevhodně melancholickou skladbu, kterou lze vnímat spíše jako vzpomínku na autorovy zemřelé rodiče a určitě také jako reakci na počínající válečnou katastrofu. V Japonsku bylo diplomaticky oznámeno, že Brittenova partitura přišla příliš pozdě… Zato na koncertech v USA zapůsobila velmi dobře. Tak, že šéf Bostonských symfoniků Sergej Kusevickij, mecenáš současné hudby, u Brittena inicioval vznik opery Peter Grimes.
Sedmá a poslední z Prokofjevových symfonií vznikla rok před skladatelovou smrtí, v čase, kdy byl skladatel jako terč ideologického útoku odsouzen k životu v ústraní a nedostatku. Nepřekvapuje tedy, že v kompozici převažuje nostalgická, emocionálně spíše zdrženlivá nálada, rozkrývaná i ve ztišeném konci díla. Existuje rovněž verze s energickou a optimistickou, dobově podmíněnou tečkou, přidanou ovšem jen z pragmatických důvodů.
Ilan Volkov, dirigent
Už v devatenácti letech se stal asistentem dirigenta Bostonského symfonického orchestru. Ilan Volkov nadále rozvíjel svůj talent, um a stal se všestranným dirigentem, jehož pojetí známých děl vyhledávají lidé po celém světě. Dlouhodobě spolupracuje se Symfonickým orchestrem skotské BBC, od roku 2003 jako šéfdirigent a od roku 2009 jako hlavní hostující dirigent. V sezoně 2022/2023 začal působit jako hlavní hostující dirigent Bruselské filharmonie. Zároveň je Ilan Volkov aktivní a dynamickou osobností současné mezinárodní hudební scény. V roce 2012 založil festival Tectonics, který se vyprofiloval v jednu z nejbarvitějších a nejuznávanějších slavností nové hudby ve světě, a dosud se konal v Adelaide, Oslu, New Yorku, Tel Avivu, Krakově, Aténách, Glasgow a Reykjavíku. V roce 2020 Volkov založil společně s Iljou Gringoltsem nadaci I&I Foundation, která podporuje tvorbu a uvádění nové hudby.
Volkovův repertoár je velmi široký. Jako dirigent často vystupuje na předních světových festivalech (salcburský, edinburský, lucernský, berlínský, Unsound v Krakově nebo musikprotokoll), hojně působí také v hudebních divadlech (Čajkovského Evžen Oněgin v San Francisco Opera, Brittenův Sen noci svatojánské na Glyndebourne Festival, Peter Grimes ve Washington National Opera a na Glyndebourne Festival a Jak je důležité míti Filipa Geralda Barryho v Lincolnově centru s Newyorskou filharmonií, Bachův Actus Tragicus ve Stuttgartské opeře, The Outcast Olgy Neuwirthové ve Vídni a v hamburské Elbphilharmonie). Nedávno dirigoval světovou premiéru nového díla Missy Mazzoliové The Listeners v Norské národní opeře a novinku Samira Odeh-Tamimiho L’Apocalypse Arabe pro festival v Aix-en-Provence.
Volkovova diskografie zahrnuje Stravinského baletní díla a kompletní nahrávku Brittenových skladeb pro klavír a orchestr, jež získala Gramophone Award (obě vydané pod hlavičkou společnosti Hyperion), dále pak kritiky oceňovanou interpretaci Lisztových Trois odes funèbres se Symfonickým orchestrem skotské BBC. V podcastu pro Halas Radio přibližuje Ilan Volkov svůj rozsáhlý hudební záběr a také přináší rozhovory s pozoruhodnými kolegy z branže.

PROGRAM:
Viktor Kalabis (1923–2006)
Symfonické variace, op. 24 (14´)
Benjamin Britten (1913–1976)
Sinfonia da Requiem, op. 20 (20´)
Sergej Prokofjev (1891–1953)
Symfonie č. 7 cis moll, op. 131 (35´)
Symfonický orchestr Českého rozhlasu
Ilan Volkov dirigent
Přímý přenos koncertu / ČRo Vltava
Záznam koncertu / ČRo D-dur / 24. ledna / 20.00
Zdroj foto: Astrid Ackermann
Více informací: www.socr.rozhlas.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|







Černobílé fotografie známých osobností z umělecké branže představí od 19. června do 9. srpna v Galerii VIC v Kojetíně Robert Rohál. Autor, který léta pracoval jako novinář, vystaví snímky reportážně laděné či lehce stylizované. Fotografie...
Silný příběh inspirovaný životem mimořádného českého dramatika Pavla Kohouta To nemyslíš vážně, Pavlíčku uvede divadlo MANA v pražských Vršovicích. Kohoutův podivuhodný osud, jeho vtip, bystrost i prozření...
V sítnici lidského oka je zhruba 7 000 000 čípků umožňujících vnímat člověku 10 milionů barev kolem sebe. Pro běžného člověka je to samozřejmost a nevnímá tak složitý mechanismus, ale s nástupem éry černobíle fotografie vzniká logická o...