Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Prohlédněte si novinky, které vycházejí na konci června v nakladatelství Euromedia Group.

Novinka bestsellerové autorky New York Times

Jodi Bishopová je úspěšnou realitní makléřkou a živitelkou rodiny. Harrison – její manžel – na ni kvůli tomu žárlí. Kdysi měl své velké sny, ale teď je jen průměrným spisovatelem.

Jodi nebaví neustálá snaha sladit chod rodiny, náročnou práci a potřeby vlastních rodičů. Její matka má totiž Parkinsonovu chorobu a zatím se o ni zvládá starat Vic – Jodiin otec. Taky však už není nejmladší a neustálá péče o manželku jej vyčerpává. Uvítal by pomoc. Jodi se proto rozhodne najmout pro své rodiče hospodyni. Je to ale správné rozhodnutí?

Kdo je vlastně ta žena, která najednou nosí matčiny šperky? O co jí jde? A jak daleko je kvůli tomu ochotna zajít...?

Joy Fieldingová (*1945) je velmi úspěšná kanadská autorka, která má na svém kontě přes dvě desítky románů. Svou první povídku prý napsala už v osmi letech a zkusila ji poslat do jednoho torontského časopisu. Dočkala se však odmítavého stanoviska - stejně jako s televizním scénářem, s nímž zkoušela štěstí o čtyři roky později... Po absolvování univerzity v Torontu, kde vystudovala anglickou literaturu, se chvíli věnovala herectví, když působila na několika kanadských divadelních scénách a v televizi. Nyní Joy Fieldingová patří mezi nejoblíbenější spisovatelky současnosti. Její doménou jsou především psychothrillery s výraznými ženskými hrdinkami, zachycenými v okamžiku životní krize, které okamžitě po vydání atakují nejvyšší příčky žebříčků bestsellerů a jsou překládány do desítek světových jazyků. Více se o autorce dozvíte na http://www.joyfielding.com/

Joy Fieldingová: Hospodyně, přeložila Milena Havlová, vydává nakladatelství Ikar, 352 stran

336 tras napříč národními parky jižní a jihozápadní Evropy, Alp a Kanárských ostrovů

Nepostradatelný průvodce pro opravdové milovníky přírody, cestovatele a hikery představuje 336 nádherných tras napříč národními parky jižní a jihozápadní Evropy, Alp a Kanárských ostrovů.

Provede vás horskou divočinou i podél rozbouřených pobřeží a seznámí vás s místní unikátní faunou a florou. Detailní mapy, výškové profily a rozbory tras vám zase pomohou s výběrem nejlepšího výletu.

Načerpejte inspiraci a vydejte se do míst, která už dlouho chcete navštívit, anebo do oblastí, o kterých jste doposud ani nepřemýšleli. Evropské národní parky ukrývají přírodní bohatství naší planety, dechberoucí scenérie i oázy klidu. Stačí jen vyrazit!

V publikaci najdete:
• Množství ilustrací a více než 1 600 fotografií krajiny i endemické flóry a fauny, 57 podrobných map národních parků, nejzajímavějších stezek a místních pozoruhodností.
• Více než 265 turistických cest napříč nejhezčími oblastmi evropské divočiny s popisy a výškovými profily. V přímořských oblastech jsou uvedena rovněž místa pro potápění nebo šnorchlování.
• Popis více než 3 500 živočišných a rostlinných druhů a tipy na ta nejlepší místa pro focení orchidejí, pozorování supů, medvědů či motýlů.
• Praktické informace od zákonů, adres, dopravy přes ubytování, komentované prohlídky s průvodcem po doporučení, kdy destinaci navštívit a jaké očekávat počasí.

Autoři průvodce Brian Gade Larsen a Lone Ildved cestovali osm let po jižní a jihozápadní Evropě a Kanárských ostrovech a popsali 58 zdejších národních parků. Zmiňované trasy si sami prošli a pořídili na nich mnoho fotografií použitých v knize.

Brian se věnuje krajinné architektuře, lesnictví a je nadšený ornitolog-amatér. Sepsal veškeré texty v knize.

Lone má magisterský titul v oboru náboženství a historie umění a několik let pracovala na poli IT. Postarala o grafickou podobu knihy a měla na starosti komunikaci se správci národních parků.

Brian Gade Larsen, Lone Ildved: Průvodce národními parky – Evropa, přeložili Petr Kurfürst a Jolana Malátková, vydává nakladatelství Universum, 664 stran

Rostislav Košťál: FOTOGRAFIE 1963 - 2023

Rostislav Košťál patří k nejvýraznějším českým fotografům uplynulého půlstoletí, ačkoliv se fotografií nikdy přímo neživil. Hvězdný start zažil jako člen skupiny Epos (s Jiřím Horákem, Františkem Maršálkem a Petrem Sikulou), která na počátku normalizace udala styl české inscenované fotografii, nasáklé elegickou dobou.

Od roku 1975 byl členem další fotografické „super-skupiny“ Setkání, v níž se kolem Tarase Kuščynského sdružily nejvýraznější osobnosti poetizující fotografie.

Koncem sedmdesátých let se Košťálova tvorba zcela přiklání k exteriérovému aktu, který nabývá stále silnější dynamiky, své modelky postupně zbavuje pevné identity, aby z nich zachovával jen obrys, tvar, neostrý vjem, vrcholící v souboru Tempi. Od devadesátých let se pak Košťál neustále vrací fotografovat na známá místa s novými modelkami, aby tím opěvoval jejich vzájemně rezonující krásu.
Tato obsáhlá jubilejní publikace shrnuje Košťálovu tvorbu od počátků až do současnosti s doprovodem textů jeho souputníků, přátel i odborníků a ukazuje jeho celoživotní hluboký zájem o téma ženy a krajiny, kterým ovlivnil několik generací fotografů i diváků.

Rostislav Košťál (*1943) je brněnský fotograf oceněný tituly AFIAP (Artiste de la Fédération internationale de l’art photographique) a ASČF (Autor Svazu českých fotografů). Fotograf, který je zakládajícím členem skupin Epos a Setkání. Fotograf, jehož jméno se stalo téměř synonymem pojmu plenérový akt. Fotograf, který je — přes svou příslušnost k fotografickým skupinám a dané době — nezařaditelný. Fotograf, který ač tvorbou i životem neodmyslitelně spjatý s brněnskou bohémou šedesátých a sedmdesátých let, přece na sebe umí upozornit i v dnešních souvislostech. Fotograf, který mohl tvořit ve stísněných determinujících podmínkách, protože měl svobodu v sobě. Fotograf, jemuž nevadí nekonečnost umělecké i společenské svobody, protože jeho fotografie mají svůj vlastní pevný řád. Fotograf, který se nepodřídil době minulé a odolal i všemožným novým nástrahám trhu, protože si zachoval amatérství jako lásku k fotografii a umění vůbec — v tom nejvlastnějším slova smyslu.

Narodil se 3. června 1943 v Brně. Fotografické vzdělání získal v brněnské Lidové škole umění u proslulého fotografa Karla Otto Hrubého, ke svým učitelům počítá i Antonína Hinšta. Za inspirační vzory považuje z našich fotografů Václava Chocholu a Františka Drtikola, ze zahraničních Jusufa Karshe, Sama Haskinse a částečně také Davida Hamiltona. Výrazně ho ovlivnili také malíři Alfons Mucha, Jan Preisler, a především Max Švabinský, jehož obrazy fotograficky parafrázoval.

Během návštěvy fotografického kurzu se ještě jako student stavební fakulty potkal se svými fotografickými souputníky Jiřím Horákem, Františkem Maršálkem a Petrem Sikulou, s nimiž roku 1967 založil slavnou fotografickou skupinu. Generační uskupení Epos sklízelo ocenění na desítkách československých a v rámci tehdy silného mezinárodního fotografického hnutí FIAP také na mnoha mezinárodních fotografických soutěžích.

Rostislav Košťál: Fotografie 1963 - 2023: vydává nakladatelství Universum, 256 stran

Hřejivě jízlivá dystopie o výstřední módě, rodině a bezohledných miliardářích

Třpytní jsou elita. Topí se v luxusu a život tráví nicneděláním. Jako otrok neustálých změn – a brutálních soudů – v oblasti módy se i Simon snaží být dokonalý, bez poskvrny. Protože kdyby to bylo jinak, stane se nemódním, a nikdo přece nechce být nemódní, nedejbože ohyzdný…

Na jednom večírku začne Simon krvácet z nosu, čímž neúmyslně odstartuje zbrusu novou módní vlnu – jenomže uznání nezaslouženě připadne někomu jinému. Vzájemná řevnivost obou rivalů roste a hrozí, že brzy zničí celou opulentní utopii, v níž třpytní žijí. Protože nikdo nedovede být tak krutý jako ti nejkrásnější lidé.

Vstupte do světa nádherných kostýmů, grandiózních paláců v nebesích, opulentních večírků a přísně daných pravidel, jak získat zmrzlinu.

Úchvatná utopie ze světa módy, která se soustředí na rodinu a bizarní život nejvyšší třídy a potěší nejen fanoušky Hunger Games.

Oliver K. Langmead je skotský spisovatel a básník. Je autorem úspěšných románů Birds of Paradise a Třpytní. S dlouhou básní Dark Star se dostal na seznam nejlepších knih podle Guardianu za rok 2015. Doma má doktorát z Univerzity v Glasgow a momentálně přednáší tvůrčí psaní na univerzitě v Lancasteru. Více o Oliverovi a jeho díle se dozvíte na www.oliverlangmead.com

Oliver K. Langmead: Třpytní, přeložila Markéta Polochová, vydává nakladatelství Laser, 280 stran

Humorný i dojemný příběh o hledání lásky i sebe sama, v němž se pozná nejedna žena

Karolína je mladá žena, která stejně jako většina ostatních mladých žen hledá lásku. Nebo aspoň něco, co by k ní mělo blízko. A adeptů na pana Pravého potkává spoustu. Jenže i když se všichni v prvních týdnech vztahu zdají jako princové na bílém koni a nevidí na nich jedinou chybičku, jak poblouznění opadá, na povrch vyvstávají nedostatky, přes něž takzvaně „nejede vlak“...

Vlastně jí připadá, že její život je nekonečná přehlídka nepovedených milostných dobrodružství a znovu a znovu se ocitá zase na začátku. Potká nakonec toho, kterého ráda přijme i se všemi chybami? Nebo ji čeká jen další zklamání?

Humorné i dojemné povídky nejen pro fanynky seriálu Sex ve městě.

Jitka Slavíková (*1975) žije a tvoří v Táboře. Je učitelka a většinu profesního života se věnuje práci s dětmi s postižením. Relaxuje s dobrou knihou, při rukodělných činnostech a cestování. Od mládí psala verše a krátké povídky, ovšem pouze do šuplíku. Životní (s)milníky jsou její prvotinou.

Jitka Slavíková: Životní (s)milníky, vydává nakladatelství Ikar, 200 stran

Více informací: www.euromedia.cz