Kultura21.cz

Nakladatelství Tofana vydalo knihu BOEMO e BASTARDELLA (sen probdělé noci), která je příspěvkem k připomenutí odkazu neprávem zapomenutého českého komponisty, k čemuž ve stejné době směřuje též chystaný velkofilm scénáristy a režiséra Petra Václava Il Boemo s Vojtou Dykem v hlavní roli. Autoři knih jsou M.A. Svobodová a Jiří Raichl.

Horký srpen roku 1766.
Sladká Itálie překypující mnohými lákadly: opojným vínem, okouzlující krajinou, znamenitou kulturou...
A uhrančivými ženami se zlatem v hrdle.
Mlynářský synek z daleké Prahy zabloudí do města jménem Parma, aby zde prorazil se svým hudebním uměním. A splatil bobtnající dluhy, co se za ním neodbytně plíží.
Místo uměleckého triumfu však zakopne o dramatickou romanci.
Vržen do středu bláznivého spletence intrik, manipulace, milostné touhy a politických tahů zahoří nespoutaným citem k mladičké vycházející hvězdě operního nebe... Složí pro ni árie, jež proniknou až na dřeň jejího srdce. Magie hudby a touha lásky se propojí v jeden omamný gejzír...
Zamilovaný mlynářský synek není nikdo menší než božský Josef Mysliveček, Il Boemo, operní titán příštích patnácti let. Ale teď ještě stojí na jejich prahu, aby stvořil nejmocnější hudbu svého života...
A ona? Mladičká hvězda? Lucrezia Aquiari vystupující pod uměleckým jménem La Bastardella. Žádoucí žena s famózním hlasem. Plná vášně a odvážných ambicí.
Dokáže je naplnit?
Nebo se stanou pouhým snem probdělé noci?

Čím je tato kniha (také) zajímavá?

Kromě námětu samotného a svérázného způsobu jeho zpracování je tento opus unikátní i svým modem operandi. Více o tom prozrazuje krásnější polovina tvůrčího dua, spisovatelka M.A. Svobodová: Jiří je tvůrcem oddílů, kde je vypravěčem Boemo. A já mám na svědomí části signoriny Lucrezie alias Bastardelly. Do svých textů jsme si navzájem zasahovali minimálně. Na začátku všeho stála všeho všudy stručná synopse s rozepsanou expozicí, čtyřmi hlavními figurami a základní peripetií příběhu. Vše ostatní jsme nechávali plynout, téměř jako běžný dialog. Reagovali jsme pouze na líčení toho druhého, na pocity a rozpoložení hrdinů v předchozím oddílu. Nikdy totiž neproběhlo žádné „domlouvání“ či ladění se jeden na druhého, ať už co se stylu psaní týče, nebo jen toho lidského, aby nám to společně, jak se říká „hrálo“.

Předmluva hudebního skladatele Vadima Petrova ml.:

Nevím, jak vy, ale já mám tenhle druh literatury rád. O co méně ji čtu, o to více si ji dokážu užít. Je pravda, že se na ni člověk musí naladit… Představuji si to tak, že jste někde na prázdninách, svítí sluníčko, mouchy líně létají kolem… Až tak líně, že z té pomalosti div nespadnou… Řekl bych, že to je tak někde u rybníka v Jižních Čechách. Vidím chalupu, kde se soustředěně věnujete nicnedělání a nenecháte se trápit tím, že je potřeba opravit plot, něco natřít, posekat trávu… což se musí umět. A vy otevřete knížku. Kulisy příběhu jsou nádherné: Itálie, vinice, hrozny, víno, opera, primadona, Giuseppe a Lucrezie… Il Boemo a La Bastardella, což jsou hlavní hrdinové. Všudypřítomná italština. Ó Dio! To nemá chybu.

Nebudu se pouštět do literárního rozboru. Řekl bych, že je to romance, milostný román, hříčka… Je to hravé jako rokoko, ve kterém se děj odehrává. Jen si představte rokokový ženský i mužský oděv navazující na parádivost baroka, ale daleko hravější formou. Šaty jsou z lehkých pastelových látek, vzory znázorňují květiny, drobné kvítky… stovky a tisíce kvítků… A hlavně: úzký pas a obrovská sukně s obručí – krinolínou. A ženské účesy – čím bizarnější konstrukci má dáma na hlavě, tím víc je cool. Často se do účesů vplétaly modely lodí, umělé ovoce, ptačí pera, stuhy, šperky… Možná je to jen legenda, ale jedna dáma prý nosila na hlavě celý model schodiště i se zábradlím.

Hrdinou příběhu je mladý český skladatel Josef Mysliveček. Obdivoval ho Mozart, který se na jeho operách učil. Mysliveček dal základy hudebnímu klasicismu, který Mozart dotáhl k dokonalosti až tak, že po něm už nebylo, co v daném slohu napsat. A chudák Beethoven sice z Mozarta vyšel, ale musel otevřít novou kapitolu hudebních dějin zvanou romantismus.

Román je tedy o hudbě, o době, o lásce, o divadle, o umění, o vášni, o lásce, o Itálii, o lásce… a o lásce. Tak si knížku užijte.

O autorech:

M.A. Svobodová (*1982) vyrůstala v Kutné Hoře, městě plném historických skvostů. A snad právě proto ji to k historii vždycky táhlo. Trpělivě přečkala mnohaleté působení v korporátním prostředí, jehož monetární filozofie příliš nepodporuje uměleckou invenci. Trojnásobná mateřská dovolená však osvobodila její uvězněnou fantazii, která se začala znovu sytit, až přerostla v první literární pokusy. Na beletristický debut, historický román „Pomsta“, navazuje M.A. Svobodová spoluautorstvím novely „BOEMO e BASTARDELLA - sen probdělé noci“.

Jiří Raichl (*1966) se proti své vůli nenarodil v Náchodě jako jeho otec, nýbrž v Praze. Po většinu života toužil přesídlit do Podorlicka, kde má jeho rodina kořeny, což se mu nakonec povedlo. Nyní žije v Dobrušce, kde realizuje i další své sny: píše (prózu, poezii, divadlo), vydává knihy a v místním ochotnickém sdružení působí coby režisér a příležitostný herec (bohužel). Na chléb vezdejší si vydělává prací v ústavu pro zdravotně postižené. Knihu „BOEMO e BASTARDELLA - sen probdělé noci“ věnuje (se souhlasem spoluautorky) památce svého táty, hudebního skladatele Miroslava Raichla.

Za laskavou podporu této knihy autoři děkují světoznámému výrobci hudebních nástrojů, společnosti PETROF, spol. s r.o.

BOEMO e BASTARDELLA (sen probdělé noci)
Autoři: M.A. Svobodová, Jiří Raichl
Obálka: Kateřina Vostrá
Počet stran: 240
Vychází v nakladatelském projektu TOFANA, 2022

Kniha je k dostání v e-shopu KOSMAS: https://www.kosmas.cz/knihy/512419/boemo-e-bastardella-sen-probdele-noci/

Více informací: www.pribehy.eu