Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Krajina za hranicemi města je dnes často nudná a jednotvárná. Možná tomu nebudete věřit, ale svou rozmanitostí a nevyzpytatelností je mnohem zajímavějším kusem přírody město, které se neustále mění a je překvapivě pestré. Pro mnohé živočichy a rostliny je tak daleko větší příležitostí. Kniha Planeta Praha vás zve na pátrání, co všechno je možné ve městě potkat a pozorovat. Ve městě to prostě žije!

Výprava do betonové džungle (nejen) hlavního města může mít různé podoby. Koho zajímá, co se klube před domem ze škvíry mezi fasádou a chodníkem, kde se vzal na dvorku ve vnitrobloku šnek, jak si poradí slípka zelenonohá, když ji z jejího hnízda vyžene psík, tomu bude neocenitelným pomocníkem nová kniha Planeta Praha. Jak dostane bělozubka šedá svá mláďata bezpečně přes obrubník, k čemu se může ptákům hodit cigaretový nedopalek, kde hledat rdesno ptačí a co komu udělal merlík, že dostal přízvisko smrdutý či zvrhlý? Tento nevšední průvodce ukáže, že i v leckterém zákoutí, kterého by si možná nikdo ani nevšiml nebo by ho obešel velkým obloukem, se odehrávají neuvěřitelné příběhy.

Kniha vznikala souběžně s natáčením stejnojmenného filmu, jenž míří do českých kin 4. srpna. Stojí za ním režisér Jan Hošek se štábem odborných spolupracovníků a filmových kolegů. Odborníci se stali autory knižních textů, kameramani fotografy.

A co nebylo natočeno, dohledala redakce v archivech botaniků, zoologů či historiků. Navíc knihu doplnila originálními ilustracemi. V 67 krátkých textech rozdělených do 7 kapitol a doprovozených téměř 4 stovkami fotografií a ilustrací vezme publikace čtenáře na průzkum více i méně známých lokalit. Uvidí díky ní Petřín, Karlův most, Stromovku, Letenskou pláň, Vyšehrad a Smíchovské nádraží (nebo nádraží obecně) ze zcela nové perspektivy. A poskytne zajímavé informace o genezi a vývoji rostlinných a živočišných druhů, jež se staly plnohodnotnými obyvateli hlavního města a často přehlíženými sousedy.

Ukázka

Kdybych vám před třiceti lety řekl, že jdeme na Karlák pozorovat holuby hřivnáče a pak do Podolí na bobry, myslím, že byste naši procházku začali směřovat spíše do Bohnic. Dnes naprosto běžní obyvatelé Prahy tu totiž ještě nežili. Spousta zvířat se vyhýbá lidem jako čert kříži, ale občas se stanou nečekané věci a invaze do měst proběhne velmi rychle. Holub hřivnáč je toho zářným příkladem. Tenhle velký holub byl ještě nedávno pro běžné Pražáky naprosto neznámým obyvatelem hlubokých lesů. Území Prahy se sice snažil dobýt už od sedmdesátých let minulého století, ale zpočátku pouze kopíroval svoje zvyky z volné krajiny – hnízdil v příměstských lesích, oborách a velkých parcích dále od člověka.

Postupně si ale hřivnáč začal uvykat na městský ruch a zjistil, že lidé jsou pro něj neškodní. Populace rostla a holubi si dodávali odvahu – začali hnízdit i v zeleni uvnitř města. V devadesátých letech první páry dobyly Vinohrady a pak i Václavák a Karlák. V tu dobu také hřivnáči přestali lítat za potravou za město a začali se procházet po trávnících v parcích, hřbitovech i sídlištích. Definitivně ztratili plachost a jejich počet raketově narostl. Dnes už nenajdete v Praze místo, které by si nepodmanili. Hnízdí pravidelně na jinanech přímo nad hlavami cestujících na rušné tramvajové zastávce u Anděla, na okenní římse v Londýnské ulici, v truhlících na balkónech paneláků, nebo dokonce na konstrukcích billboardů a na plynových lampách pouličního osvětlení.

O autorech

Jan Albert Šturma (*1981) vystudoval geobotaniku na PřF UK v Praze. Zabývá se suburbánní a industriální vegetací, etnobotanikou bývalých Sudet a zvyšováním biodiverzity intenzivně využívané zemědělské krajiny, krajinnou ekologií a ekologií rostlinných společenstev v geografickém a historickém kontextu.

Ondřej Sedláček (*1977) učí a bádá na katedře ekologie PřF UK a působí v neziskové organizaci Ochrana fauny ČR, o.p.s. Považuje se za klasického přírodovědce. Zabývá se výzkumem ptačích společenstev v pralesích a savanách subsaharské Afriky. U nás se intenzivně věnuje moderní ochraně přírody, od praktického managementu v krajině až po snahy změnit myšlení lidí a konání úředníků. Byl hlavním odborným poradcem filmu Planeta Praha.

Petr Šípek (*1980) je entomolog. Působí jako odborný asistent na katedře zoologie PřF UK. Jeho hlavní misí je přibližovat tajemný svět bezobratlých široké veřejnosti, což ho přivedlo i k makrofotografii. V současnosti se věnuje hlavně výzkumu zlatohlávkovitých brouků, chrobáků východního Středomoří a mrchožravých druhů hmyzu.

Silvie Luběnová (*1977) je ilustrátorka a keramička. Pod značkou maestrokatastrof kombinuje obě tyto profese a vytváří autorský ilustrovaný porcelán. Společně se šperkařkou Adélou Fejtkovou založila značku Live Longer - opravnu porcelánu a keramiky. www.silvielubenova.com

Kniha Planeta Praha vychází ve spolupráci se společností Kuli Film s.r.o.
Kniha Planeta Praha byla realizována s finanční podporou hlavního města Prahy.
Projekt Planeta Praha vznikl v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“, podporovaného z Norských fondů 2014-2021.

Autoři textů: Jan Albert Šturma, Ondřej Sedláček, Petr Šípek, David Storch
Ilustrace: Silvie Luběnová
Grafická úprava: Martin Ponec
336 stran, cena 499 Kč
Vychází 20. srpna 2022 v nakladatelství JAKOST
První vydání

Více informací: www.jakost.net