Reklama
Banner

Brigita – knižní telenovela

Email Tisk
ImageKdyž jsem si přečetla anotaci knížky Hany Rebeky Šiander Brigita, řekla jsem si – něco pro mne. Šedesátiletá hrdinka, která v důchodu najednou neví, co s časem. Dosud žila pro rodinu a zaměstnání (byla zdravotní sestrou na chirurgii), teď se s ní počítá samozřejmě jako s hlídací babičkou. Všichni jí radí, jak si má užívat volna, jenže Brigita se cítí osamělá, proto se rozhodne, že si najde nějaké zaměstnání. Odpoví na několik inzerátů, vyrazí na pohovory, po prvních zkušenostech změní svůj vzhled a na dalším pohovoru uspěje. Se zaměstnáním nachází krásnou náplň volných chvil a jako bonus – lásku. Krásný idylický pohodový román, někdo by řekl – červená knihovna 21. století.

ImageKdyž jsem si přečetla anotaci knížky Hany Rebeky Šiander Brigita, řekla jsem si – něco pro mne. Šedesátiletá hrdinka, která v důchodu najednou neví, co s časem. Dosud žila pro rodinu a zaměstnání (byla zdravotní sestrou na chirurgii), teď se s ní počítá samozřejmě jako s hlídací babičkou. Všichni jí radí, jak si má užívat volna, jenže Brigita se cítí osamělá, proto se rozhodne, že si najde nějaké zaměstnání. Odpoví na několik inzerátů, vyrazí na pohovory, po prvních zkušenostech změní svůj vzhled a na dalším pohovoru uspěje. Se zaměstnáním nachází krásnou náplň volných chvil a jako bonus – lásku. Krásný idylický pohodový román, někdo by řekl – červená knihovna 21. století.

Kniha mne překvapila svým rozsahem (přes 400 stran) i počtem hrdinů. Vedle Brigity jsem se na stránkách potkala s Janem Kleinem a jeho dcerou Terezou (budoucí Brigitini zaměstnavatelé), Kryštofem, nezdárným Tereziným manželem, Robertem a Kamilou, dlouholetými přáteli rodiny Kleinových, jejich synem Petrem, úspěšným advokátem a záhadným Oskarem – tady se hodí jen jedno označení: lump.

Osudy jednotlivých aktérů se proplétají jako klubka nití. Tereza Kleinová se rozvádí, Petr, kamarád z dětství, který se znovu objevuje v jejím životě, ji zastupuje. Od začátku je nabíledni, že tito dva mladí lidé najdou společnou řeč a záhy i společnou cestu životem. Proti Petrovi stojí Kryštof – egoista, který Terezu týral tři roky, než se odhodlala pro radikální řez. Víc jak padesátiletá Petrova matka Kamila nepracuje, nemusí, její manžel Robert úspěšně vede velkou stavební firmu. Kamila celé dny nakupuje a věnuje se péči o svůj vzhled. Také si rozšiřuje znalosti cizích jazyků v jazykovém kurzu, který vede šestatřicetiletý, velmi pohledný Oskar. Je to záhadný muž, který operuje po celé Evropě i ve Spojených státech Amerických. Jeho doménou jsou stárnoucí ženy bohatých manželů nebo stařičké osamocené babičky s tučnými konty. Kamila je Oskarem okouzlena, přijímá jeho laskavosti, ráda se s ním schází. Dřív než dojde k jejich intimnímu sblížení, Kamilin manžel Robert po nevydařené rozmluvě u snídaně (vytušil, že se něco děje, na Kamilu uhodil, neodpověděla a on odešel) havaruje. Tehdy si Kamila uvědomí, koho by svým nerozvážným činem ztratila. Dalším hrdinou je Jan Klein – důležitá osoba pro Brigitu Benešovou. Majitel krásného domu s velkou zahradou a ovocných sadů. Vdovec. Právě on zaměstná Brigitu jako zahradnici. On se do ní zamiluje a po několika měsících jí nabídne společný život.

Knížka má mnoho motivů, mnoho postav, přitom však je, z mého pohledu, naprosto černobílá. Od začátku víte, co bude, co se komu přihodí, kam zamíří. Všichni jsou buď dobří nebo špatní. Chybějí emoce, vypjaté situace. Vše vždy končí dobře, bezproblémově nebo do ztracena. Například je jasné, že Oskar Kamilu zneužil, že jeho zájem o ni byl zástupný, jeho zajímala firemní konta jejího manžela. Hodlal jako zdatný hacker, pustit žilou Robertovu firemnímu kontu. Kamila se s ním rozejde sice dřív, ale Oskar už v té době ví dost, aby se o něco mohl pokusit, přesto firemní počítače nenapadne… K tomu ještě Robert Kamile odpouští bez přívlastků – neumím si představit muže, který by byl tak nad věcí.

Image


Všichni se tedy mají rádi, všichni se s radostí stýkají – jen ti dva zlouni: Oskar a Kryštof, jsou vypoklonkování z ráje. Dialogy jsou většinou vyumělkované, staří i mladí hovoří stejně, někdy až archaickou češtinou, jako kdyby mezi nimi nebylo věkového rozdílu. Popisy jsou zdlouhavé, časté opakování výrazů a vlastních jmen neslouží ke gradaci děje, zdůraznění situace, jen tam prostě je. Také mne zaskočilo několik nepřesností z oblasti reálií. Nemám ráda, když autor příliš v románu konkretizuje „místo činu“ – stačí mi v ulicích Prahy, na předměstí Brna, v našem městě… nemusím vědět, o kterou jde přesně ulici, kavárnu, náměstí. Pokud však děj autor zasadí na konkrétní místo, hodlá přesně určit, kde hrdina právě stojí, sedí, kam jde, pak by reálie měly sedět, což se tady v několika případech nepovedlo (Louvre, pěší zóna k Jindřišské věži…).

Suma sumárum – rozsáhlý román Hany Rebeky Šiander neurazí, ale nenadchne. Čte se od kapitoly ke kapitole a vleče se jak nekonečný televizní seriál. Zůstává stále v jedné poloze – pohoda za každou cenu. Je to škoda – nahozené postavy měly na víc. Mohla vzniknout pěkná knížka o ženě, která vzala svůj osud do ruky a rozhodla se nebýt jen hlídací babičkou.

Název: Brigita
Autor: Hana Rebeka Šiander
Nakladatelství: Deus, 2012

Zdroj foto:
Deus nakladatelství



 

Komentáře   

 
-2 #1 Reakce autorky H. R. ŠianderHana Rebeka Šiander 2012-09-07 11:59
Pěkné dopoledne, paní Semelková,
téměř o devět měsíců později jsem narazila na tuto Vaši recenzi své první knihy BRIGITA.
Na svůj názor máte samozřejmě zcela právo, a neberu Vám jej, ale chtěla bych se ohradit proti Vaší kritice týkající se pražských reálií, které hodnotíte jako chybnou.
Jako autorka bydlím sedm let v Praze a rovněž můj dobrý přítel, který moji knihu přečetl (sedmkrát a redigoval text) bydlí v Praze zhruba čtyřicet let. Pražské kavárny, restaurace či ulice, které zmiňuji v knize jsou tedy správné. Možná jste jen knihu přečetla příliš rychle.
Rovněž bych se ráda vyjádřila k "archaismům", o kterých píšete. Jsem tak trochu renesanční typ člověka a to, co může budit dojem zastaralosti, je mi vlastní. Škoda, že se neznáme osobně...
Přeji všechno dobré a budu se těšit na recenzi mé druhé knihy HEDVIKA, která vyjde na podzim 2012.
Jsem v dokonalé úctě, Hana Rebeka Šiander
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

DRUHÁ DCERA

druha200První setkání s člověkem bývá většinou o vzájemném „oťukávání“.  Podobné to je i v případě neznámého spisovatele. S Lauren Willg jsem se setkala poprvé a nelituji toho.  

...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Čekáte miminko? Je tu knížka pro vás!

oMATCEaDITETI perexNarození děťátka bývá jednou z nejradostnějších rodinných událostí. Ale jak se na toto období dobře připravit? Pomohou jak zkušenosti našich maminek a babiček, tak rady zkušenějších kamarádek, kte...

Česká verze muzikálu RENT na Vánoce v Divadle Na prádle

Rent 200Kultovní muzikál RENT ověnčený Pulitzerovou cenou za divadelní hru a čtyřmi Tony Awards se dočká dlouho očekávané premiéry v českém jazyce, a to symbolicky na Vánoce, tedy v době, kdy se většina děje muzikálu odehrává.Premiéra je st...

Bez gravitace může být člověku nevolno

gravitace perexFilm Gravitace (2013) je uváděný jako jeden z nejlepších filmů současnosti. Speciálními efekty a impozantními záběry vesmíru je doslova přeplněný. Až je možná škoda, že se podobných filmů netočí víc.  

Vánoce po keltsku

kelstske vanoce hakka mjuggies dick o brassV sobotu 15. prosince budeme mít příležitost vychutnat si vánoční náladu tak trochu jinak. V žižkovském klubu Nová Chmelnice proběhnou keltské Vánoce. Kromě skvělé hudby je pro vás připrav...