Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Zážitek z varhanní hudby na vzácných, mnohdy zapomenutých historických nástrojích nabídne po celé republice více než 60 koncertů v rámci 18. ročníku Českého varhanního festivalu (ČVF). Ten letos začíná v květnu a potrvá až do konce prosince.

Díky festivalu letos zazní i některé varhanní unikáty: třeba největší dochované české barokní varhany domácího původu nacházející se v Polné nebo nádherný nástroj v Kladrubech, jehož výtvarnou podobu navrhl věhlasný architekt Jan Blažej Santini. S vybranými koncerty jsou spojené také exkurze, při kterých si posluchači mohou nástroje zblízka prohlédnout a dozvědět se o jejich historii, stavbě i technických zajímavostech.

Český varhanní festival se odehrává ve městech i na kůrech malých vesnických kostelíků na desítkách míst po celém Česku. Již 18. května se rozezní varhany v kostele sv. Ignáce na pražském Karlově náměstí, kde se v rámci maďarské Noci varhan představí vynikající varhaník László Adrián Nagy.

„Další koncert se uskuteční například i v Polné na Vysočině. Jde o největší dochované barokní varhany v Čechách domácího původu a jeden z nejvýznamnějších evropských nástrojů 18. století. Kolem roku 1708 je zhotovil brněnský mistr Jan David Sieber. Varhany mají 31 rejstříků: šestnáct na prvním manuálu, osm v pozitivu a sedm v pedálu,“ popisuje Adam Viktora, zakladatel a umělecký ředitel festivalu, který je sám renomovaným varhaníkem.

„Poprvé se letos bude konat koncert v rámci Českého varhanního festivalu také v Kladrubech, kde jsou nesmírně cenné barokní varhany, jejichž výtvarná podoba vznikla podle návrhu proslulého architekta Jana Blažeje Santiniho. Koncerty se uskuteční také na dalších místech s výjimečnými historickými varhanami jako jsou například Batelov, Děčín, Dolní Hbity, Březno, Kašperské Hory, Mikulášovice, Planá, Sedlec-Prčice a mnoho dalších,“ přibližuje Adam Viktora.

Kostely a varhany v docházkové vzdálenosti

V České republice je asi 10 tisíc varhan, což je v přepočtu na obyvatele nejvíc na světě. „A to je i velký závazek. O varhany je totiž nutno pečovat a musí se na ně hrát. Jakmile jsou vyřazeny z provozu, rychle chátrají,“ líčí Viktora.

„Síť kostelů byla na našem území koncem 18. století fascinujícím způsobem silně zahuštěná. Podle tehdejšího nařízení nesměl mít žádný obyvatel království do kostela dále než jednu hodinu pěší chůze. Proto přibližně do čtyř až pěti kilometrů od každého lidského sídla máme nějaký kostel či kapli. A kostel bez varhan bychom v 18. století hledali jen těžko. V posledních desetiletích ale mnohde ustává liturgický provoz a s ním utichají i varhany. Mnohdy jde o velice cenné nástroje. Festival představuje, kromě jiného, i alternativní příležitost druhého života pro takové varhany,“ vypráví.

Programy koncertů v rámci Českého varhanního festivalu odpovídají i různým stylovým možnostem jednotlivých nástrojů. Ty pocházejí z období od 17. do první poloviny 20. století. „Jednoduše řečeno, pro barokní varhany je ideální barokní hudba, romantickému nástroji nejlépe vyhovuje romantický repertoár. Součástí festivalových koncertů sestavených z dobových skladeb jsou často i improvizace, které k varhanám neodmyslitelně patří,“ vysvětluje Viktora.

Klenotům lze vdechnout život

Hlavním posláním festivalu je podle jeho uměleckého ředitele Adama Viktory propagovat historické české varhany. „Mnohdy to jsou unikátní nástroje, na které se běžně nehraje. Přitom máme v těch nekonečných zvukových možnostech českých historických varhan velký poklad,“ říká. „Náš festival se koná proto, aby na tyto opomíjené klenoty upozornil a vdechl jim nový život. Díky němu ožívají i nástroje, které jsou známé třeba jen z odborné literatury. Mnozí lidé tak vůbec poprvé zjistí, jaký unikát ve své obci mají. Historické varhany jsou nejsložitějším hudebním nástrojem – neexistují dvoje zcela identické, vždycky jsou originálem a mají i zcela specifický zvuk,“ vysvětluje.

Sám Viktora je špičkovým varhaníkem. Kromě něj letos na festivalu vystoupí i další významní interpreti jako například Pavel Černý, Vladimír Roubal, Jaroslav Tůma a přidají se i hosté ze zahraničí: vedle zmíněného László Adriána Nagyho třeba německý varhaník a skladatel Martin Sturm. „Vždy jde o vynikající profesionální varhaníky, kteří pro jednotlivé nástroje připravují speciální koncertní programy,“ zdůrazňuje Adam Viktora.

Varhanní koncerty po celé republice

Český varhanní festival zavítá tento rok do většiny krajů České republiky. Koncerty se odehrají na těchto místech: Batelov, Bystré, Děčín, Deštná, Bezno, Bělá nad Radbuzou, Bohušovice nad Ohří, Bor, Česká Kamenice, Dobroměřice, Dolní Hbity, Horšovský Týn, Hranice, Horní Vltavice, Chlumec, Halže, Březno, Lštění, Kašperské Hory, Kerhartice, Kladruby, Klášterec nad Ohří, Krouna, Kynšperk nad Ohří, Lelekovice, Mikulášovice, Mileč, Mýto, Nalžovské Hory, Těchonice, Nová Ves, Nový Bor, Olešnice, Opařany, Osov, Paštiky, Písek, Planá, Plasy, Polná, Praha, Předklášteří, Přepychy, Ratměřice, Litohlavy Vršíček, Sedlec-Prčice, Smolnice, Solany, Spálené Poříčí, Staré Sedliště, Svojkov, Šluknov, Štědrá, Stříbřec, Tatobity, Trpín, Troubsko, Třebušín, Týnec, Úterý, Velké Opatovice, Vitice, Vlachovo Březí.

„I kdybychom měli festivalových lokalit dvakrát nebo i třikrát tolik, stále v každém roce stihneme představit jenom velice malou část všech úžasných českých historických varhan,“ uzavírá ředitel festivalu, znalec i nadšený propagátor historických varhan Adam Viktora.

Český varhanní festival i letos podpořilo Ministerstvo kultury České republiky, Ústecký a Plzeňský kraj.

Zdroj foto: René Volfík, Dalibor Michek, Tomas Tuma (Albatros Media)

Více informací: www.ceskevarhany.cz