Delfín z louže aneb příběh jednoho amatéra
Banner

Delfín z louže aneb příběh jednoho amatéra

Email Tisk

delfin z louze perexNakladatelství Plus loni vydalo knihu z pera Tomáše Bezrouka (*1974). Nese název Delfín z louže (pozor, neplést s Lososem v kaluži) a vypráví o plavci, který se z nuly vypracuje na úroveň vrcholových soutěží. Autor o sobě tvrdí, že je „univerzální sportovec, leč čím dál více zejména televizní teoretik“, a po spisovatelské stránce má již za sebou dílko Hostina pro porotce (2010, vydáno vlastním nákladem). Pojďme se tedy podívat na jeho v pořadí druhou knihu.

Jak již bylo řečeno, Delfín z louže je příběhem kluka, z něhož se postupně stává plavecký šampion - to se konec konců dozvídáme už na základě slibně znějící anotace. Literatura na téma „cesta k úspěchu“ je v poslední době značně populární a knihy s podobným námětem na nás doslova padají z regálů. Přestože však často jde o příjemně motivující četbu, není tomu tak vždycky. Ostatně, jednu takovou nepříliš zdařilou knižní realizaci právě držíme v ruce.

Vedle jednoduché dějové linie (která se dá shrnout jedinou větou) už tento spisek totiž dále nic moc exkluzivního nepřináší. Myslím si, že by podobný text mohl působit inspirativně, kdyby byl autobiografický nebo kdyby šlo o opravdu sugestivně napsanou fikci. Tento pisatelský počin ale není ani jedno, ani druhé a podle mého názoru inspirativní dojem prostě nebudí.

Z hlediska jazykového se u Tomáše Bezrouka taktéž nesetkáváme s ničím výjimečným. Netvrdím, že je to úplně beznadějné psaní. Spíše se jedná o drobná zaškobrtnutí, která však činí beletristický text málo čtivým a místy až nudným. Tady mluvím o řemeslných nedokonalostech začínajících autorů – ty mimochodem docela dobře popisuje Stephen King ve své knize O psaní (doporučuji k přečtení). Abychom se nepohybovali jenom v teoretické rovině, uveďme si alespoň pár konkrétních příkladů.

Podle Kinga třeba nepůsobí dobře, když autor používá otřepaná slovní spojení. A je to fakt - když totiž třikrát za sebou narazíte na kýčovité klišé „být terčem posměchu“ (Delfín z louže, str. 5, 6, 25), opravdu nemáte pocit, že čtete zrovna jazykově rafinovaný literární kus. Dále King radí zamýšlet se nad rozvíjejícími větnými členy a proškrtat ty, které nemají význam. Já bych například klidně oželela přístavek v Bezroukově větě: „Všechny tyto zážitky z dětství s mými vrstevníky však dalece předčila prázdninová setkání se strýcem, matčiným bratrem.“ (Delfín z louže, str. 22) Vysvětlím: strýc je přece vždycky bratrem jednoho z rodičů. A ano – v případě, že bychom se o matce hlavního hrdiny dříve něco klíčového dozvěděli, zmínit bychom ji teoreticky mohli. Ne však zde. Tady se jedná o informaci veskrze nadbytečnou. Dalším příkladem by byla rovněž otázka dialogů. Aby byl text čtivý, měly by být autentické. A narovinu - dokážete si například představit chlápka trénujícího kluky v plavání, jak pronáší větu: „Příteli, pod čtyři minuty to neplave ani jeden z mých svěřenců, které tu vidíš v bazénu!“ (Delfín z louže, str. 15)? Já ne. Takhle křečovitě by to určitě žádný normální trenér neformuloval.

Nebudu pokračovat ve výčtu autorových kotrmelců a raději svůj příspěvek na tomto místě ukončím. Možná se může zdát, že se v tom moc nimrám a upozorňuju na blbosti. Ale ono je to tak – když se podobných zádrhelů objeví v textu příliš, výrazně se tím naruší čtenářský komfort. Nějak to zkrátka nefunguje a právě ty „blbosti“ odpovídají na otázku proč. Ačkoli tedy cítím, že za touto knihou stojí člověk, který tvoří s jistým nadšením, musím ji bohužel označit v kontextu současné české prózy za podprůměrnou.

 

delfin z louze obalka

Delfín z louže

Autor: Tomáš Bezrouk
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2018
Počet stran: 144
ISBN: 978-80-7259-0824-2

Hodnocení: 25 %



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 
Banner

Rozhovor

Zdeněk Pohlreich: „Nenávidím špínu, lajdáctví, diletantství, neúctu k majitelům a surovinám.“

Zdeněk Pohlreich

Zdeněk Pohlreich si získal pozornost díky svému osobitému přístupu při "napravování" českých pánů hospodských a jejich personálu v pořadu Ano, šéfe! Mnoho jeho hlášek už také zlidovělo. V pondělí večer odsta...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Jak komunikovat podle Barbary Berckhan
ImageNa začátku ledna vyšla v nakladatelství Portál populárně-psychologická příručka. Autorkou je německá pedagožka, trenérka komunikace a kouč mezilidských vztahů Barbara Berckhan, která předává svoj...

Literatura

Moje anglická babička – čtivá knížka bez překvapení

altAutobiograficky laděný příběh líčí každodenní život české překladatelky Hanky po odstěhování do Anglie. Hanka žije se svým anglickým manželem Williamem v malé vísce nedaleko Oxfordu a vzpomíná na jediného dosud ...

Divadlo

Shirley Valentine oslavila 500. reprízu, Simona Stašová dostala speciální dort s 500 svíčkami

Shirley 200One woman show Simony Stašové Shirley Valentine oslavila v úterý 15. září v Divadle ABC 500. reprízu. Bravurní komedie Willyho Russella o hledání sebe sama měla premiéru v roce 2008, od té doby se stala jednou z nejoblíbenějších inscenací Městských...

Film

Lurdy: místo, kde se ještě věří na zázraky
ImageS více než dvouletým odstupem od svého prvního uvedení přichází v těchto dnech do našich kin snímek Lurdy rakouské režisérky Jessiky Hausner. Film byl promítán mimo jiné v rámci festivalů v Karlových Varech, Rotte...