Delfín z louže aneb příběh jednoho amatéra
Banner

Delfín z louže aneb příběh jednoho amatéra

delfin z louze perexNakladatelství Plus loni vydalo knihu z pera Tomáše Bezrouka (*1974). Nese název Delfín z louže (pozor, neplést s Lososem v kaluži) a vypráví o plavci, který se z nuly vypracuje na úroveň vrcholových soutěží. Autor o sobě tvrdí, že je „univerzální sportovec, leč čím dál více zejména televizní teoretik“, a po spisovatelské stránce má již za sebou dílko Hostina pro porotce (2010, vydáno vlastním nákladem). Pojďme se tedy podívat na jeho v pořadí druhou knihu.

Jak již bylo řečeno, Delfín z louže je příběhem kluka, z něhož se postupně stává plavecký šampion - to se konec konců dozvídáme už na základě slibně znějící anotace. Literatura na téma „cesta k úspěchu“ je v poslední době značně populární a knihy s podobným námětem na nás doslova padají z regálů. Přestože však často jde o příjemně motivující četbu, není tomu tak vždycky. Ostatně, jednu takovou nepříliš zdařilou knižní realizaci právě držíme v ruce.

Vedle jednoduché dějové linie (která se dá shrnout jedinou větou) už tento spisek totiž dále nic moc exkluzivního nepřináší. Myslím si, že by podobný text mohl působit inspirativně, kdyby byl autobiografický nebo kdyby šlo o opravdu sugestivně napsanou fikci. Tento pisatelský počin ale není ani jedno, ani druhé a podle mého názoru inspirativní dojem prostě nebudí.

Z hlediska jazykového se u Tomáše Bezrouka taktéž nesetkáváme s ničím výjimečným. Netvrdím, že je to úplně beznadějné psaní. Spíše se jedná o drobná zaškobrtnutí, která však činí beletristický text málo čtivým a místy až nudným. Tady mluvím o řemeslných nedokonalostech začínajících autorů – ty mimochodem docela dobře popisuje Stephen King ve své knize O psaní (doporučuji k přečtení). Abychom se nepohybovali jenom v teoretické rovině, uveďme si alespoň pár konkrétních příkladů.

Podle Kinga třeba nepůsobí dobře, když autor používá otřepaná slovní spojení. A je to fakt - když totiž třikrát za sebou narazíte na kýčovité klišé „být terčem posměchu“ (Delfín z louže, str. 5, 6, 25), opravdu nemáte pocit, že čtete zrovna jazykově rafinovaný literární kus. Dále King radí zamýšlet se nad rozvíjejícími větnými členy a proškrtat ty, které nemají význam. Já bych například klidně oželela přístavek v Bezroukově větě: „Všechny tyto zážitky z dětství s mými vrstevníky však dalece předčila prázdninová setkání se strýcem, matčiným bratrem.“ (Delfín z louže, str. 22) Vysvětlím: strýc je přece vždycky bratrem jednoho z rodičů. A ano – v případě, že bychom se o matce hlavního hrdiny dříve něco klíčového dozvěděli, zmínit bychom ji teoreticky mohli. Ne však zde. Tady se jedná o informaci veskrze nadbytečnou. Dalším příkladem by byla rovněž otázka dialogů. Aby byl text čtivý, měly by být autentické. A narovinu - dokážete si například představit chlápka trénujícího kluky v plavání, jak pronáší větu: „Příteli, pod čtyři minuty to neplave ani jeden z mých svěřenců, které tu vidíš v bazénu!“ (Delfín z louže, str. 15)? Já ne. Takhle křečovitě by to určitě žádný normální trenér neformuloval.

Nebudu pokračovat ve výčtu autorových kotrmelců a raději svůj příspěvek na tomto místě ukončím. Možná se může zdát, že se v tom moc nimrám a upozorňuju na blbosti. Ale ono je to tak – když se podobných zádrhelů objeví v textu příliš, výrazně se tím naruší čtenářský komfort. Nějak to zkrátka nefunguje a právě ty „blbosti“ odpovídají na otázku proč. Ačkoli tedy cítím, že za touto knihou stojí člověk, který tvoří s jistým nadšením, musím ji bohužel označit v kontextu současné české prózy za podprůměrnou.

 

delfin z louze obalka

Delfín z louže

Autor: Tomáš Bezrouk
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Plus
Rok vydání: 2018
Počet stran: 144
ISBN: 978-80-7259-0824-2

Hodnocení: 25 %



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Rozhovor

Kolikrát si připadám jak na houpačce, říká herec Martin Vrtáček

vrtacek 200Za dvacet let ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti toho získal herec Martin Vrtáček požehnaně. A nejsou to jen ceny publika i kritiky a ovace. Početná plejáda rozmanitých postav a charakterů z něj vybrousily osobnost, které nechybí pokora i sc...

Hledat

Chaty s osobností

Z archivu...

Čtěte také...

Těžké hodiny rozhodování, to je Operace mé dcery
ImageStanislav Rudolf napsal v roce 1980 knihu Operace mé dcery. Později byla tato úspěšná novela zfilmována i Československou televizí, v hlavních rolích jsme mohli spatřit Vlastimila Harapese a Janu Šulcovou. V letošn...

Literatura

Temnými hvozdy, černá perla komiksového hororu

perexovy obrazekPřiznám se, že po knize Temnými hvozdy jsem původně sáhla spíše ze zvědavosti. O to více jsem byla překvapena, jak mimořádně kvalitní kousek se mi dostal do rukou. A přestože se za normálních okolností hororovému žánru spíše vyhýbám...

Divadlo

Zajděte si na komorní muzikál Thril Me - Spalující vášeň

 

thrill200Ve čtvrtek 1. října 2015 se konala česká premiéra úspěšného kontroverzního muzikálu Stephana Dolginoffa s názvem Thrill Me - Spalující vášeň. Je to autorovo nejznámější dílo, za nějž byl nominován na prestižní cenu Drama Desk Award. Popr...

Film

Zvony nad Tbilisi zvoní umíráček

Zvony 200Dokumentární film Pavla Kolaji Zvony nad Tbilisi (2012) přibližuje stav kinematografie v současné Gruzii - a vyznívá jako nostalgické ohlédnutí na časy, kdy sice s obtížemi, ale přece jen vznikaly výsostně umělecké f...