Reklama
Banner
Banner

Turistický seriál K21: Litomyšl

zamek litomysl arkady 200Milí čtenáři, s blížícími se prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár muzeí. Nebudou chybět ani tipy na různá centra a parky, kde se mohou vyřádit především vaše ratolesti. Nejen díky našim zvídavým otázkám se dozvíte víc a můžete si naplánovat pěkný výlet. Tak do toho!


Zdeňka Kalová: „Na zámek v Litomyšli dojíždí z obyčejného paneláku“

Město Litomyšl se proslavilo svým rodákem, hudebním skladatelem Bedřichem Smetanou, a také nádherným renesančním zámkem. Právě ten spravuje kastelánka Mgr. Zdeňka Kalová. Proto jsme ji oslovili se všetečnými dotazy, jak se na zámku žije a co všechno jeho správa obnáší. Paní kastelánka překvapivě zámeckou paní vlastně není…

Jak jste se dostala k práci kastelánky? Byl to vždy váš sen? Dovedete si představit, že byste dělala něco jiného?

Byla to poměrně dlouhá cesta. V 16 letech, hned jak jsem mohla, jsem nastoupila na prázdninovou brigádu v nádherném zámku v mém rodném městě – v Rájci nad Svitavou. Do práce na památkách jsem se naprosto zamilovala, a pak už nebylo ani pomyšlení, že bych dělala něco jiného. Jako průvodce jsem pracovala několik let. Pak jsem nastoupila na školu s oborem zaměřeným na služby kulturních institucí a následně na obor muzeologie na Masarykově univerzitě v Brně. Během této doby jsem na Národním památkovém ústavu dělala různé školní praxe a v průběhu vysokoškolského studia tam nastoupila i jako výstavář. Velkou šanci mi dala současná generální ředitelka NPÚ, Ing. arch. Naďa Goryczková, která mne přijala na post tiskové mluvčí Národního památkového ústavu, a tedy i státních hradů, zámků a dalších památek. Po více než třech letech mi bylo po konkurzu nabídnuto místo kastelána na zámku v Litomyšli. A velký životní sen se stal skutečností.

Jak se žije kastelánce na zámku? Žijete zde i s rodinou? Jaké to je bydlet v 21. století na hradě? Co to obnáší třeba v kruté zimě nebo v parném létě?

Asi trochu čtenáře zklamu, ale na zámku v Litomyšli není aktuálně kastelánský byt, takže bydlím v naprosto obyčejném panelovém domě jako kdokoli jiný, a na zámek docházím každý den, jako do běžné práce. Nicméně, třeba v zimě je mé domácí ústřední topení velkou výhodou a v mrazech se k němu ráda přikrčím, třeba s knížkou.

zamek litomysl arkady

Kouzelné renesanční arkády

Co je na vaší práci nejtěžší? Je to shánění peněz? Jakým způsobem se vůbec provoz zámku financuje? Jakou část z celkových financí na provoz tvoří návštěvnické vstupné?

Část rozpočtu, asi třetinu, tvoří příspěvek zřizovatele, Ministerstva kultury ČR, velkou část si musí na sebe zámek vydělat, třeba právě návštěvnickým vstupným. To je podstatnou složkou rozpočtu. Nejtěžší je asi právě to napětí, zda návštěvníci přijdou, a tedy zda na některé nezbytné opravy peníze v rozpočtu budou. Můžeme pořádat kulturní programy, máme např. nově instalované některé pokoje, pobízet návštěvníka reklamou, atp., ale pořád jsou ve hře další a další neovlivnitelné skutečnosti, které návštěvnost ohrožují, od počasí až po uzavírku příjezdové komunikace.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Do práce přicházím obvykle okolo osmé hodiny, zjistím od kolegů situaci na zámku, práce, které jsou třeba, postupně si sestavíme harmonogram toho, co bude každý dělat. Následně vyřizuji e-maily, telefonáty, otevíráme návštěvnický provoz, jednám s partnery a připravuji nezbytné záležitosti, aby zámek a mí kolegové mohli pracovat. Jen úřední agendy je velehora – ale není se co divit, když spravujete nejvzácnější státní majetek, musí být. Práce kastelána je velmi různorodá, od práce s lidmi a provázení až po zametání schodů. Pokud není kulturní akce, odcházím okolo páté večer, v opačném případě i běžně po půlnoci.

zamek litomysl modry pokoj

Nově instalovaný Modrý pokoj

Jaké nabízíte návštěvníkům zajímavosti? Setkají se u vás s něčím, co nikde jinde nenajdou? Co jste si pro ně připravili nového a zajímavého pro letošní sezónu?

Zajímavostí na zámku je mnoho, ale pokud mám uvést jednu, aby z tohoto rozhovoru nebyla diplomová práce, je to zámecké divadlo. Originální rodinné divadlo v Litomyšli vzniklo v roce 1797 a je malým zázrakem, že se dochovalo v tak původním stavu, včetně vzácných kulis od Josefa Platzera z 18. století. V českých zemích je podobné divadlo pouze v Českém Krumlově, v celé Evropě jich je pak jen šest.

Můžete se pochlubit nějakým zámeckým strašidlem? Kdy a v jakých prostorách u vás straší? Zakládá se existence strašidla na nějakých reálných historických základech (straší tu doložená historická osobnost apod.)?

Originální strašidlo zámek nemá, pokud nepočítáte mne.

Jaké se k vašemu zámku vážou pověsti?

Na severní fasádě II. nádvoří zámku je vyobrazeno rozsáhlé renesanční sgrafito, které v jedné své části zahrnuje portrét Vratislava z Pernštejna. U jeho hlavy naleznou návštěvníci pět písmen G. Legenda praví, že kdo šifru rozluští, nalezne cestu k pokladu na zámku. Ale s ohledem na zadluženost Vratislavovu během celého jeho života bych na velkou hodnotu pokladu nesázela. Přesto přeji návštěvníkům hodně štěstí při luštění.

zamek litomysl zamecke divadlo
Zámecké divadlo


Fotografie – autorka Zdeňka Kalová



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

LENKA KLESTILOVÁ

ředitelka terénní pečovatelské služby Kvalitní podzim života, z.ú

Film:


PHAR LAP

Nejsem ani fotbalista a ani hokej mě nebaví. Vlastně žádný sport mě nenadchl natolik, abych ho sledovala natož, abych se mu věnovala, ale nasel se jeden hrdina, který mě vážně inspiroval. Emotivní příběh z doby třicátých let, kdy v Austrálii řádila ekonomická krize, je plný nadějí a odhodlání vyhrát, ale i pádů. Krásně ukazuje, jak zkažená umí být lidská povaha. Moc, bohatství a závist, které světem vládnou. Australský film z roku 1983 mi přinesl mého sportovního hrdinu - Phar Lapa. Tenhle anglický plnokrevník byl osobnost. Přestože byl o 10 cm větší a o 150 kg těžší než jeho vrstevníci a prohrával závod za závodem, jeho trenér věřil v jeho dobrý rodokmen a trénoval ho až do úmoru. Jednoho dne se ryzák, od kterého už nikdo nic nečekal, najednou začal posouvat dopředu, až na konec zaujal první pozici. Od té doby byl jasným vítězem ve všech dostizích, ve kterých startoval. Pro sázkaře byl jistotou, ale Austrálii rozdělil na dvě části. Jednou byl milován, druhou nenáviděn. A to natolik, že jednoho dne zemřel. Hypotéz o příčině jeho smrti je mnoho, avšak ta pravá nebyla nikdy objasněna. Ať už za smrt toho koně může kdokoliv, jedno je jisté, můžou za to lidi a jejich hamižnost po penězích. Viník bohužel nikdy nebyl potrestán. Stále ho můžeme vidět v Melbournském muzeu. Snad se mi někdy povede se tam zajet podívat. Díky filmu se mi opravdu vryl do srdce!

Banner

Anketa


Chat s osobností

Partneři

Čtěte také...

Jak Jana Andresíková spadla z koštěte…

Jana Andresikova 200Herečka Jana Andresíková jako host Toboganu v pyžamu vyprávěla o svých neuvěřitelných karambolech, které ji v životě potkaly. Její zdravotní karta má několik stránek popsaných odshora dolů. Pa...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Literatura

Kristus jako výtržník, co napravuje svět

VYTRZNIK 200Píše se rok 2010 a někde nad Švýcarskem, zavěšena na nanovláknech a kryta nejmodernější vojenskou technologií, se vznáší základna samotného Boha.

 

...

Divadlo

Divadlo ABC zkouší slavnou Shakespearovu hru Sen čarovné noci

sen-carovne-noci 200Ve středu 9. ledna začalo v Divadle ABC zkoušení hry Sen čarovné noci. Poetickou komedii o rozmarech lásky a noci plné divů, které se možná staly a možná pouze zdály, nově přeložil Jiří J...

Film

Mezipatra 2012: Dolan a Laurence svádějí boj za emancipaci jako jeden muž

laurence anyways dolanZ řady nesporně zajímavých tvůrců, jejichž snímky se objevily na programu letošního ročníku festivalu queer filmů Mezipatra a stojí za pozornost, má třiadvacetiletá režisérská hvězda z Québecu Xavier ...