Turistický seriál K21: Zámek Březnice

zamek breznice 200Milí čtenáři, s blížícími se prázdninami jsme se u nás rozhodli podívat se pod pokličku různých turistických cílů. Seznámíme vás s životy kastelánů několika hradů a zámků, podíváme se na zoubek strašidlům a představíme pár muzeí. Nebudou chybět ani tipy na různá centra a parky, kde se mohou vyřádit především vaše ratolesti. Nejen díky našim zvídavým otázkám se dozvíte víc a můžete si naplánovat pěkný výlet. Tak do toho!

 

Rozhovor s kastelánem zámku Březnice Robertem Bartákem

Jak jste se dostal k práci kastelána? Byl to vždy váš sen? Dovedete si představit, že byste dělal něco jiného?

Do Březnice mě v roce 1987 přivedla záliba k historii a k historickým objektům, konkrétně pak informace kamaráda o zajímavé brigádě - možnosti provádění na zámku. První pohled na březnický zámek, kde jsem do té doby nikdy nebyl, mě okouzlil a s tehdejší přítelkyní, nynější ženou, jsme si řekli, že je to krásné místo pro strávení letních měsíců. Samozřejmě jsme tehdy netušili, že tento pozitivní vztah nejen k zámku, ale i k městu a jeho okolí se vyvine až v životní pouto s tímto místem. Nemalou měrou k tomu přispěl tehdejší kastelán pan Miloslav Pešta s rodinou, kteří nám pomohli vytvořit si k Březnici velmi pozitivní vztah. Pak již následoval souběh postupných životních kroků, jako byla možnost odpracovat si civilní službu na st. zámku v Březnici v roce 1992 a od roku 1993 trvalé usazení se v Březnici. Na konci roku 1994 jsem úspěšně absolvoval konkurz na obsazení vedoucího správy památkového objektu - zámku Březnice, kam jsem 1.2.1995 nastoupil jako kastelán. Historie byla vždy mou velikou zálibou, i když jsem studoval jiný studijní obor (Stavební fakultu ČVUT), jistou touhu spojenou s poznáním historie a zároveň s pracovním uplatněním jsem měl.
Představit si, že bych v životě dělal něco jiného, lze (ostatně jsem jiné práce vykonával), nicméně na práci kastelána mě uspokojuje a těší zároveň, že je to práce, která je pestrá, má smysl, která přispívá k uchování kulturního dědictví – duchovního i hmotného bohatství českého národa, která pomáhá utvářet kulturní povědomí a vzdělanost.

Jak se žije kastelánovi na zámku? Žijete zde i s rodinou? Jaké to je bydlet v 21. století na hradě? Co to obnáší třeba v kruté zimě nebo v parném létě?

Na zámku se žije dobře, je to kulturní a inspirativní prostředí, jehož jste součástí. Má samozřejmě jistá omezení a nekomfortnosti vyplývající např. z historicko-stavebních dispozic, ale jinak je kastelánský byt, jako každý jiný, s teplou vodou a topením, s rozlohou patrně větší než je běžný standard např. v činžovním domě.

zamek breznice 1

Co je na vaší práci nejtěžší? Je to shánění peněz? Jakým způsobem se vůbec provoz zámku financuje? Jakou část z celkových financí na provoz tvoří návštěvnické vstupné?

Státní zámek Březnice je spravován Národním památkovým ústavem, územní památkovou správou středních Čech v Praze, jež je rozpočtovou organizací MK ČR a tudíž je i tímto ministerstvem financována. Bohužel roční objemy fin. prostředků ze státního rozpočtu rok od roku klesají. Národnímu památkovému ústavu jsou tedy přiděleny prostředky na mzdy zaměstnanců, provozní prostředky na údržbu, opravy, restaurování památek, služby, prostředky na péči o zahrady a parky, na investice atd. na jedné straně, na druhé straně se od památkových objektů očekává vlastní příjem tržeb z návštěvního provozu, pronájmů, prodeje obchodního zboží, kulturních akcí. Nejtěžším v oblasti péče o národní kulturní památku je, určit si a dodržet priority, v rámci omezených finančních možností, vedoucí k zajištění vlastního celoročního provozu a celkové památkové péče o daný objekt.

U každého památkového objektu je míra příjmů ze vstupného v poměru k jeho nákladům jiná. V případě st. zámku Březnice je příjem ze vstupného cca 1 mil. Kč a výdaje na roční provoz zámku jsou cca 4 mil. Kč

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Pracovní den kastelána se skládá v podstatě z jednotlivých plnění jeho obecných povinností, které jsou rozmanité, a to je na této práci (pro mě) zajímavé. V rámci pravomocí a kompetencí daných organizačním řádem organizace a delegovanými pravomocemi vedením Národního památkového ústavu zodpovídá kastelán za stav kulturního dědictví, které spravuje. Konkrétně to znamená péči (plánování, výkon péče) o vlastní nemovitost památky (údržbu, opravy, investice), péči o kulturní mobiliář (péče, ochrana, konzervace, restaurování), o pozemky a areál patřící k památce, v případě březnického zámku o zámecký park. Další oblastí, která spadá do kompetence kastelána je zajištění návštěvního provozu jednak po stránce technické (prodejní systémy), tak po stránce personální, tzn. zejména průvodcovská činnost (výběr průvodců, uzavírání pracovních dohod, kontrola jejich činnosti). Samozřejmě uvedené činnosti nevykonává kastelán sám, ale s pracovním kolektivem zahrnujícím v případě zámku Březnice 7 zaměstnanců: správce depozitáře - zástupce vedoucího správy pam. objektu, stálou průvodkyni, údržbáře, 2 zahradnice, uklízečku a údržbáře - zedníka na poloviční úvazek. Do pracovní náplně kastelána dále patří vedení administrativní a ekonomické agendy (uzavírání smluvních vztahů, účetní operace, komunikace s orgány st. památkové péče a st. správy,…). Další zodpovědností je zajištění bezpečnostní ochrany objektu. V neposlední řadě je pracovní aktivitou kastelána kulturní, společenské a poznávací využití památkového objektu, jeho přirozeného, historického a duchovního potenciálu promítající se do organizování kulturního života jako fenoménu zkvalitňujícího způsob života a prostředku komunikace.

zamek breznice 2

Jaké nabízíte návštěvníkům zajímavosti? Setkají se u vás s něčím, co nikde jinde nenajdou? Co jste si pro ně připravili nového a zajímavého pro letošní sezónu?

Jedinečností zámku Březnice je jeho historický význam v kontextu českých dějin, jeho stavební hodnota renesanční památky se symbiotickými barokními prvky, z hlediska historicko-kulturního je to jednoznačně interiér nejstarší zámecké knihovny v Českých zemích z roku 1558 zvané „Lokšanská“. Významným důvodem návštěvnosti je též provázanost prostředí zámku s anglickým parkem a možností strávit čas v příjemném historickém i přírodním prostředí.

Novinkou v letošní sezóně je otevření nové výstavy: František Josef I. Viribus Unitis (společnými silami). Výstava přibližující více než 60-ti leté období panování rakouského císaře Františka Josefa I. prostřednictvím dobových mobilií, tiskovin, obrazů, pohlednic a trojrozměrných předmětů. Výstavu doplňuje komentovaný obrazový úvodník. Jedná se o jednu z největších soukromých sbírek předmětů s Františkem Josefem v Čechách. Výstava je umístěna ve třech sálech jižního křídla březnického zámku. Otevírací doba výstavy je přizpůsobena otevírací době zámku. Út – Ne, 9 – 16 (17) h.

Vybrané zajímavosti z výstavy:
• obraz (olej na plátně), 1863, císař František Josef I. v uniformě s řádem Zlatého rouna
• miniatura obrázku císařovny Alžběty Bavorské, zvané „Sisi“, malováno na kosti dvorním malířem von Schrotzbergem
• skleněná fazetová váza se zlacením a brusem, dar císařovny Alžběty Bavorské své služebné
• jmenovací dekret generálního konzula Hobzingera de Veilicha v Haliči s podpisem Františka Josefa I.
• gramofonová deska s nahrávkou hlasu Františka Josefa I.
• svatební korálkové výšivky Františka Josefa I. a Alžběty Bavorské
• skleněná láhev zdobená květinovým dekorem s portrétem Františka Josefa I. – dar českých sklářů císaři u příležitosti 60-ti letého výročí jeho panování na českém a rakouském trůnu

zamek breznice vystava

Můžete se pochlubit nějakým zámeckým strašidlem? Kdy a v jakých prostorách u vás straší? Zakládá se existence strašidla na nějakých reálných historických základech (straší tu doložená historická osobnost apod.)?

Na tuto otázku neodpovídám rád, neboť redukuje to podstatné a nevyslovené, co v sobě každý historický objekt má, na iracionální a plytkou úroveň.
Já vnímám jako silný duchovní zážitek chvíle, kdy zámek opustí turisté, zaměstnanci a on se pohrouží sám do sebe, najednou (v tichu a klidu) pulzuje vlastním životem, zhmotňuje vlastní historii, máte pocit, že vám chce vyprávět, čeho všeho byl svědkem a co se v něm odehrálo. Když máte čas a nastane ten správný moment, jste svědkem vzrušujících pocitů.

Jaké se k vašemu zámku vážou pověsti?

K březnickému zámku se váže jeden z nejzajímavějších romantických příběhů tajné lásky a manželství v habsburské dynastii, jehož protagonisté byla Filipína Welserová
a Ferdinand II. - Tyrolský.
Filipína Welserová se v roce 1547 v Augšpurku seznámila s druhorozeným synem českého krále a císaře zemí rakouských Ferdinanda I., českým místodržícím, arciknížetem rakouským, Ferdinandem II, zvaný později Tyrolský. Z tohoto setkání vznikl osudový milostný vztah, který se navzdory historické době a všem protivenstvím, zapsal do historie jako jedno z nejšťastnějších a nejnaplněnějších manželství v historii habsburského rodu.
Šlo o messalianční sňatek, který dlouhá desetiletí neuznávaly panovnické a šlechtické rody v celé Evropě a dlouho ne také papežský pontifikát ve Vatikánu. Ferdinand, později Tyrolský a jeho případní potomci, ztratili následnická a dědičná práva na královský a císařský trůn s výjimkou ohrožení vymření habsburského rodu. Pro svoji životní lásku obětoval takové lákavé nabídky k sňatku, jakými byla např. dcera anglického krále Jindřicha VIII. Alžběta I. Tudorovna. Pro zachování šťastného manželského sepjetí ještě jednou Ferdinand Tyrolský obětoval svoji státnickou kariéru, a to v roce 1572, kdy mu byl polskými stavy nabídnut uvolněný polský královský trůn pod podmínkou zrušení svazku s Filipínou Welserovou.

Z obavy před nezávaznou a občasnou přízní arciknížete Ferdinanda, rozhodl otec Filipíny Welserové František Welser o dlouhodobém pobytu své dcery u rodinné příbuzné, Kateřiny Adlerové provdané Lokšanové za Jiřího z Lokšan, tajemníka českého krále Ferdinanda I, kdesi v Čechách na málo známém panství březnickém. Láska, okouzlení a vzájemná touha však překonaly časové i geografické odloučení a od roku 1556 začal Ferdinand, co by místodržící královské a císařské moci v Čechách, pravidelně navštěvovat březnické panství a zámek. Okouzlen krásnou Filipínou, nechal prý v letech 1555 – 1556 arcikníže Ferdinand pro ni postavit Letohrádek Hvězdu na Bílé hoře, svým půdorysem a členěním interiérů, jednu z nejpozoruhodnějších renesančních památek ve střední Evropě. Dlouhodobě však bylo nemožné skrývat mezi milenci vzniklý silný milostný cit, a tak se tito rozhodli pro osudové, jejich další životy zatěžující, rozhodnutí společensky nerovného sňatku. Tajná svatba se odehrála na březnickém zámku jedné mrazivé lednové noci L.P. 1557 pouze za přítomnosti nejbližších Filipíniných příbuzných sestry Reginy, tety Kateřiny z Lokšan, její dcery Kateřiny ze Šternberka, manžela Ladislava ze Šternberka a kněze, tridentského probošta, Giovanniho de Cavaleriis. Z utajovaného a mladého manželství vzešel v červnu roku 1558 první potomek, syn Andreas (Ondřej), který byl po narození vynesen před bránu březnického zámku, tam jakoby náhodně nalezen a následně „adoptován“, čímž byl zbaven puncu nemanželského dítěte, neboť sňatek nemohl být pro svůj morganatický charakter veřejně vyjeven. Na zámku v Březnici prožili Filipína a Ferdinand nejšťastnější období svého života. Kateřina z Lokšan nechala novomanželům postavit celé jedno zámecké křídlo s renesančními interiéry a slavnou Lokšanskou knihovnou.

Vzhledem ke státnickým povinnostem arciknížete Ferdinanda nutícího jej pobývati většinu času v Praze, přestěhovala se Filipína se synem Ondřejem, tetou Kateřinou a její dcerou na královský hrad Křivoklát. Zde se Filipíně a Ferdinandovi v listopadu 1560 narodil druhorozený syn Karel, který byl stejně jako jeho starší bratr nalezen a „adoptován“ svou skutečnou matkou. Manželům se ještě roku 1562 narodila dvojčata Filip a Marie, která však brzy po porodu zemřela. Možná právě tato tragická událost přiměla otce arciknížete Ferdinanda, císaře a krále Ferdinanda I. Habsburského ke smíření se s faktem morganatického manželství svého nejmilovanějšího syna a Filipíny Welserové. Císař rozhodl o důstojném pohřbu svých dvou malých vnoučat v areálu Pražského hradu a o doživotní peněžní rentě 30000 zlatých pro svoji snachu a vnoučata Ondřeje a Karla, dále stanovil, že sňatek smí trvat i nadále, ale všechny kdo o sňatku věděli, zavázal přísnou mlčenlivostí.

Po smrti císaře Ferdinanda I. L.P. 1564 byla závětí rozdělena správa císařství a království mezi jeho tři syny, následnictví trůnu získal nejstarší syn Maxmilián, arcikníže Ferdinand získal správu zemí tyrolských a arcikníže Karel Štýrsko. V Innsbrucku se však rodina i s tetou Kateřinou z Lokšan po morové epidemii natrvalo usadila až v roce 1567. Aby mohla býti milovaná Filipína blízko innsbruckého dvora a svého chotě, neboť stále byl na veřejnosti sňatek utajován, zakoupil pro ni Ferdinand zámek Ambras nedaleko Innsbrucku, který brzy nechal přebudovat ve velkolepé šlechtické sídlo s pověstí nejkrásnějšího renesančního zámku na sever od Alp. Úctu a vážnost u tyrolské šlechty si navzdory stavovské nerovnosti Filipína vybudovala svou velkorysostí, šlechetností, dobrosrdečností, duchaplností, charitativním úsilím a blahodárným vlivem na svého chotě Ferdinanda Tyrolského. V Innsbrucku prožila Filipína Welserová a Ferdinand Tyrolský posledních 14 šťastných let společně vyvzdorovaného manželství, zvláště po roce 1576, kdy byl sňatek oficiálně uznán a posvěcen papežem Řehořem XIII., nastalo vytoužené období bez přetvářky a utajování.

Filipína zemřela na zámku Ambras v dubnu 1580, týden po smrti své tety Kateřiny z Lokšan, pro niž velmi truchlila, která ji věrně doprovázela celým životem a byla její životní zpovědkyní a pomocnicí. Ferdinand Tyrolský přežil svou drahou choť o 15 let a zemřel v Innsbrucku L. P. 1595. Tak skončil milostný příběh Filipíny Welserové a Ferdinanda Tyrolského, jimž jejich láska, věrnost a vytrvalost umožnila sdílet společný životní osud.

Robert Barták

 


 

Komentáře   

 
0 #1 DotazDanuše Pokorná 2015-08-03 08:18
Můžete mi poradit?
Synové z romantického svazku Filipíny Welserové a Ferdinanda Tyrolského Ondřej a Karel, mají údajně kromě přídomku Rakouský ještě nějaký jiný přídomek. Nevíte jaký.

Děkuji D. Pokorná
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 27

Čtěte také...

„Češi jsou masožravci, kterým ale není jedno, co konzumují,“ říká Petra Plánková z pražské školy vaření Chefparade

skola vareni perexUmíte vařit? Pokud patříte mezi ty ne šťastlivce, kteří (stejně jako já) dokážou připálit i čaj, určitě si přečtěte následující rozhovor s Petrou Plánkovou, marketingovou ředitelkou školy vaření Chefparade. Dozvíte se ...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Markus Zusak: Roky pod psa

Roky pod psa 200Na úplnou prvotinu Roky pod psa autora Marka Zusaka jsme byli všichni jistě velmi zvědaví. Jeho Zlodějka knih se u nás těší velké oblibě, ale dosáhnou i Roky pod psa stejného úspěchu nebo skončí, jak se ř...

Divadlo

John Sinclair: Umění Braku ON AIR – Moravská tour

brak200Pražské herecké naděje dobývají moravská podia navštíví na přelomu ledna a února Zlín, Brno, Ostravu a Olomouc. Pod režijním vedením Petry Tejnorové vznikla autorská inscenace John Sinclair: Umění braku ON AIR, inspirována brakovou literaturou.

...

Film

Tlusté filmové časopisy opět pokukují

iluminace 123Takzvaně vědecké filmové časopisy, jejich rozsah se pohybuje řádově ve stovkách stránek, mají odedávna smůlu: jednak vycházejí se zpožděním (i více než půlročním), jednak případný zájemce má problémy s jejich selháním – v ...