Vzhledem k napjaté politické situaci v tehdejším Československu se, dnes nám už všem známý český fotograf, rozhodl v roce 1967 se svými přáteli emigrovat do Spojených států. Ve své knize se s námi podělil o nelehké začátky coby neanglicky mluvícího přistěhovalce, který se od myče nádobí posunul až na samotný post asistenta fotografů módních časopisů. Získané poznatky uplatnil ve své pozdější práci fotografa.
O tom jak je důležité být ve správný čas na správném místě ví sám autor knihy, kterému se otevřely brány do světa módního průmyslu díky práci asistenta v módním časopise Cosmopolitan. Měl možnost pracovat se samotnými osobnostmi fotografie, které ještě zažily tzv. zlatou éru Hollywoodu.
Vano se probírá svými vzpomínkami na úspěšná i méně úspěšná léta své fotografické kariéry. Nechá nám detailně nahlédnout pod pokličku zákulisí módních časopisů ještě z dob, kdy se fotilo pouze na film a vše muselo být připraveno do nejmenšího detailu.
Dočteme se například i to, což bylo nesčetněkrát potvrzeno, že důležitější jak samotné studium je získaná praxe, kterou v českých školách najdeme vesměs sporadicky.
„Prvních 20 let by se měl člověk učit, dalších 20 let pracovat a posledních 20 let učit a publikovat, co se za ta léta naučil a vytvořil.“ říká ve své knize samotný autor.
Vano je jedním z mála fotografů, který není právě příznivě nakloněn moderním výdobytkům digitální fotografie. V knize se můžeme dočíst o nešťastné příhodě, kdy se kvůli svému koníčku vyvolávání fotografií pomocí platinotisku dostal do hledáčku Policie, která v něm díky nedorozumění spatřovala potencionálního atentátníka.
Prolínají se zde jeho názory na minulou i současnou fotografickou scénu, hranice vkusu ve fotografii a názory na ostatní umělce v oboru.
O svém životě se vypisuje bez předsudků s humorem sobě vlastním. Především se však zaměřuje na svá léta strávená v emigraci a popisuje doby, kdy ještě neexistovaly žádné „vymoženosti“ v podobě retuše v grafických programech na PC jaké máme dnes a aranžmá fotografie se dělalo vskutku až na místě.
Kniha je díky své svěží, čtivé a vtipné formě vhodná jak pro širokou veřejnost, tak pro fotografické nadšence, kteří by rádi získali pár cenných rad proslulého fotografa, který se sám řídil nepsaným pravidlem: „Pro úspěch si musíte jít do New Yorku. Odtud už není kam jít.“
Název: Fotka nemusí být ostrá
Autor: Robert Vano, Soňa Lechnerová
Žánr: autobiografický
Rok vydání: 2015
Počet stran: 141
Nakladatelství: Slovart
Vydání: první
Hodnocení: 70 %
( 2 hlasů )
Zdroje fotografií: fotoaparat.cz, knihcentrum.cz, slovart.cz, FB Roberta Vana
| < Předchozí | Další > |
|---|
I když paní Libuše Márová oslaví právě 24. prosince kulatiny, rozhovor byl nakonec o něčem jiném. Třeba o tom, jak jednou „oslavila“ Štědrý den v Amsterdamu či jak strávila silvestrovské „veselí“ v Oslo. V obou případech tam byla prac...
Nové dobré časy, tak se jmenovala jedna z dvou povídek, které přečetla spisovatelka Lenka Procházková v rámci autorského čtení v Jazzové sekci.
Sadie Roperové se rozpadlo manželství, a tak se s dcerou přestěhovala do rodného domu. Chce začít znovu, ale moc se jí nedaří. Její dcera nezapadá mezi své spolužáky na elitní škole a Sadie zas nedokáže navázat př...
V rámci dvacátého ročníku divadelního festivalu Setkání Stretnutie přijelo do Zlína Štátne divadlo Košice s hrou Doma u Hitlerů: Historky z kuchyně. Tu speciálně pro Košice a vlastně celý slovenský stát upravil Arnošt Goldflam. Prem...
Laické publikum se především vyzná v hereckých osobnostech. Na druhém místě nás zajímá režie, nicméně jména kameramanů zůstávají v pozadí. To ovšem mění festival, kterému se v Ostravě říká OKO. Jedinečná událost svéh...