Reklama
Banner

Hrozí nám digitální demence?

Email Tisk

digidemence perexNa rozdíl od jiných knih, které čtu většinou pomaleji, tuto jsem víceméně přečetla během jedné probdělé noci. Tak rezonovala se vším, co si myslím o přemíře digitálních výdobytků a o užitečně stráveném čase s nimi, že jsem se od ní nedokázala odpoutat. Jasně, že nám počítače, mobily a celá řada dalších digitálních přístrojů ulehčují život a že je potřebujeme, ale je to vždy otázka míry. Jejich zneužívání nás skutečně může ohrozit jak psychicky, tak fyzicky. Jak tvrdí autor, německý neurovědec Manfred Spitzer, digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci. Náš rozum nahrazuje umělá inteligence, naše paměť ochabuje, nervové spoje odumírají, ztrácíme schopnost soustředit se a učit se. Podle provedených výzkumů vznikají vinou digitálních médií u našich dětí poruchy učení, pozornosti, čtení, následkem jsou pak úzkostné stavy, otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha, sklony k násilí atd.

 

 

Mezinárodní výzkumy, prováděné na více než 300 000 patnáctiletých žáků, ukázaly, že nejhorší školní výsledky mají ti žáci, kteří nejvíce ve škole využívají osobní počítač. Překlikávání na počítači patří k nejvýznamnějším faktorům pro ztrátu schopnosti dlouhodobého soustředění. U digitální demence se jedná o ztrátu kritického myšlení, schopnosti orientovat se v houštině informační záplavy. Pokud například pokladní sčítá na kalkulačce 2+2 a nevšimne si, že výsledek 400 je zaručeně nesprávný, pokud NASA pošle do háje (respektive do nekonečného vesmíru) nějaký ten satelit, protože nikdo nezaznamenal, že palce a míle nejsou totéž jako centimetry a kilometry, nebo pokud se bankéř přepočítá o rovných 55 miliard eur, to vše znamená jen to, že už nikdo nemyslí současně s technikou.

Manfred Spitzer vystudoval medicínu, psychologii a filozofii. Vede psychiatrickou kliniku v Ulmu a Centrum pro výzkum učení a neurologie. Není nepřítel technického pokroku. Jen vybízí k tomu, abychom byli – co se nové techniky týká – opatrní. Podotýká krásnou větu: „Přeneseme-li intelektuální práci na digitální média, pak už ji nevykonává náš mozek. Když používáte auto, atrofují vám svaly. Když používáte GPS, atrofuje vám mozek.“ Autor vybízí k omezení konzumního života v rodinách a zabránění vzniku tzv. digitální demence u jedinců i celých národů. Radí: „Vyhýbejte se digitálním médiím. Opravdu způsobují, jak zde bylo mnohokrát ukázáno, tloustnutí, ohlupují nás, činí nás agresivními, osamělými, nemocnými a nešťastnými. Omezte dětem dávkování, protože to je to jediné opatření, které má prokazatelně pozitivní efekt. Každý den, který vaše dítě stráví bez digitálních médií, je čas vyhraný. Pro celou naši společnost pak platí: pokud jde o náš blahobyt a zachování naší kultury, nemáme nic jiného než hlavy příští generace. Přestaňme je systematicky zasypávat odpadky!“

Kniha je velmi pěkně přeložená, graficky působí velmi čistě, obálka je citlivě navržená. Je radost ji držet v rukách a číst.
Knihu vřele doporučuji všem přemýšlivým čtenářům, ale opět nejvíce pedagogům a ministerstvu školství. Jedná se o velmi užitečný příspěvek do diskuse o způsobech vzdělávání našich dětí.

Digitální demence. Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum (Digitale Demenz. Wie wir uns und unsere Kinder um den Verstand bringen)

digidemence

Autor: Manfred Spitzer
Přeložil: František Ryčl
Žánr: populárně naučná literatura
Nakladatelství: Host – vydavatelství, s.r.o.
Rok vydání: 2014
Počet stran: 343
Zdroj foto: Host, s.r.o.

Hodnocení: 100 %

http://nakladatelstvi.hostbrno.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

ROBERT ROHÁL

redaktor K21

Pokud máte rádi český popík a potrpíte si třeba zrovna na osmdesátá a devadesátá léta minulého století, pak by vám mohlo konvenovat debutové album zpívajícího textaře, jehož jméno zní Vlady Gryc. CD dostalo název podle jedné z dvanácti písní - Já svý sny mám - a představuje nejen příjemné melodické písničky, ale i nový svěží hlas protagonisty, který je zároveň autorem všech textů. Témat má Vlady Gryc patrně na rozdávání, protože co píseň, to jiný příběh. Vůbec, texty jsou v případě Grycova debutu silnou stránkou, mají hloubku, jiskru i vtip. Patrně za to může i inspirativní hudební složka, což spadá na vrub hitmakera Hellmuta Sickela. Ti dříve narození si ho zcela jistě pamatují jako někdejšího manžela zpěvačky Heleny Vondráčkové, pro kterou napsal a zaranžoval hlavně v osmdesátých letech celou řadu hitů. Však se také všechny písničky opírají o vybroušený melodický styl již zmíněných osmdesátek a ozvěn let devadesátých, to vše s aranžérskými fígly současných hudebních trendů. Výsledkem jsou chytlavé písničky zabíhající hned do několika hudebních žánrů, až už jde o blues, rokenrol, šanson či latinu, s čímž ovšem zpěvák nemá problém. Pokud bych měl jmenovat alespoň pár titulů, které mě chytly na první poslech, pak je to určitě vyloženě letní hit Te Quero nebo titulní hitovka Já svý sny mám. Stejně tak se mi ale líbí autobiograficky laděný šanson Můj život, crazy písnička Tchýně (která se dočkala ve formě filmové minigrotesky originálního videoklipu) nebo óda na slavnou filmovou hvězdu - Marilyn... Další pozoruhodností debutového alba ostravského rodáka je účast slavných hostů, třeba rockové zpěvačky Tanji... Ale ocenil jsem i vyloženě vymazlený booklet plný zajímavých fotek a navíc se všemi texty, což není v této době zcela běžné. I to je další důvod, proč albu, které si nehraje na velké umění, ale přesto se po všech stránkách povedlo, přeji dobrý start a ještě lepší prodej.

Banner

Hledat

Mimísek 19

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Revue Bublifuk nabízí novou porci komiksových bublin

bublifuk perexJiž šestkrát mě potěšila komiksová revue Bublifuk, tentokrát s názvem Moře bublin. Klára Smolíková, editorka Bublifuku a autorka několika zařazených komiksů, v úvodu sděluje, jaké změny se spoluautory v Bublifuku učinila tentokrát: míst...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Muž jako evoluční inovace?

muz jako evolucni inovace200Mužský úděl uprostřed měnících se poměrů, kdy se prosazují feministická hnutí a genderová studia, jako by se vytratil ze zřetele badatelů - proto musím ocenit Stanislava Komárka, vysokoškolského pe...

Divadlo

Petra Hřebíčková nasadila při mateřské terapii divadlem

Hrebickova 200Herečka Petra Hřebíčková je zatím stále na mateřské dovolené, ale zvolna se už vrací do divadla. Konkrétně na svou domovskou scénu Švandova divadla v Praze: už v lednu, půl roku po porodu syna Šimona, se tu znovu objevila v komorní inscenaci ...

Film

Filmová kultura v českých zemích, východním Německu a Polsku

kultur 200V někdejším sovětském bloku byl prostor, vymezený českým, (východo)německým a polským územím, vnímán jako "obranný" val vůči západním státům. V oblasti filmu se tento koncept rozhodl prozkoumat brněnský badatel Pavel Skopal, když sepsal knihu Fil...