Reklama
Banner

MASTERS OF ROCK 2012 - INTRO - JEN RŮŽOVÁ TO MŮŽE BÝT!

Na loňském, devátém ročníku Masters of Rock, zaujala pozornost - a nejen mou - poměrně velká tlupa metalistů v růžovém oblečení. Šlo o skvělou recesi, jejíž prvopočátek spočíval v myšlence setkání přispěvatelů fóra MOR, kteří se dosud znali pouze ze svých písemných projevů.

 

Vloni jsem byla na MOR poprvé a fórum na jejich stránkách jsem ještě nijak zvlášť nevyužívala. Mezitím se ale hodně změnilo. Zjistila jsem, že se tam vyskytují moc fajn lidi, kteří o rocku a metalu opravdu hodně vědí a dá se s nimi probrat skoro jakékoliv téma. A jelikož jako správná redaktorka nemůžu chybět u ničeho zajímavého, co se na festivalu děje, zahodila jsem pro letošek zábrany, oblékla růžové tričko s nickem a taky se přidala.

Ještě než to všechno pořádně začalo, požádala jsem dva hlavní organizátory této akce o krátký rozhovor pro Kulturu 21. Pikantní je, že ač se jedná o český festival, oba hlavní „pořadatelé“ jsou Slováci. Otec celé myšlenky, sympaťák v kšiltovce s nickem Martys a přezdívkou „Náčelník“ je sice Čech z Polabí, ale Slovák příjmením. A Matthew, hlavní propagátor, organizátor a tvůrce pozvánek, je ozajstný Slovák.

Martysi, můžeš našim čtenářům povědět, jak tahle akce vznikla a proběhla?

Celý nápad na uspořádání srazu vznikl celkem jednoduše. Po mnoha elektronických diskuzích na fóru Masters of Rock vyvstala myšlenka na společné setkání aktivních přispěvovatelů – Fóristů. Cílem bylo uspořádat malou sešlost a vzájemně se naživo poznat (alespoň si podat ruku). Jediným mým úkolem bylo „nahodit“ nové vlákno na fóru a pak jsem se již nestačil divit, co někteří vymysleli. Aby celá věc dostala punc originality a recese, jako poznávací znamení všech účastníků bylo povinné růžové triko s nápisem nicku (přezdívky) vpředu a nápisem FORISTA vzadu. Představa růžové bandy v zemi festivalových černooděnců pobavila všechny. Další přidanou hodnotou byla vlastnoruční výroba trička - někteří na sobě nosili úplné umělecké skvosty. Průběh loňského srazu byl naprosto úžasný, vše, co jsme měli v plánu, jsme společnými silami dotáhli - pití piva na čas, podepsání triček, průvod areálem (mašinka), společná pařba pod pódiem, focení atd. A dokonce jsme pronikli i do médií - v Právu v červenci 2011 vyšel článek „Vizovice zaplavili růžoví metalisté“ :-D

alt

A kdo vlastně první přišel s tím šíleným nápadem srazu v růžové?

Podle zdokumentovaných příspěvků to byl přispěvatel s nickem x.Kazi - ten spustil „Růžovou vlnu“ alias Pinkwave, která se doufám stane trvalou součástí všech dalších ročníků MOR. A pak to probíhalo zhruba takto:
15.únor: Jak jsem avizoval ve vláknu MOR 2011 a někteří nebyli proti, dokonce někteří tento nápad přivítali, navrhuji udělat setkání na letošním festivalu někde na "neutrální půdě". Martys
17.únor: Možná by bylo i dobrý vymyslet nějaký poznávací znamení. Sir
17.únor: Chtělo by to něco růžového. Tak by se člověk našel hned... takových lidí by tam nebylo moc. x.Kazi
18.únor: Taky bych byl pro variantu růžové triko a na něm nápis nicku z fóra. Třeba jenom lihovkou. Bigger
18.únor: A k těm trikům, pokud by se tu našel i takovej extrémista, kterej by s ním šel i na plac do areálu, tak ho všichni z dálky jistojistě poznáme a může se z toho vyvinout i nějaké to další posezení. Dolli
20.únor: Akurat to Forista bude asi na zadnej strane tricka a vpredu prezyvka. Matthew.
20.únor: Byla by to celkem sranda, když by se tam sešla taková růžová skupina... x.Kazi
17.březen: Dobře, pokusím se, ale jste si jistý, že nám tam nikdo nedá přes držku, že tam bude na fleku 15 blbců s růžovejma trikama? Bazihij
24.březen: Dobrej nápad, mohli bychom i udělat nějaký hromadný pochod areálem nebo něco takového. Opker
1.duben: I když dát si to podepsat všema účastníkama a založit jako "památeční předmět"... Sir
4.duben: Teda panstvo, já ten odpor k růžové snad překonám, tohle si prostě nemůžu nechat ujít. Avantasia
7.duben: Jak řekl pan Werich: To je blbý ... to se bude líbit. A uznej, že růžový triko je dost blbý na to, aby se líbilo, aspoň tady na fóru se zalíbilo hned. Darklord
7.červen: Ještě mě tak lidi napadlo, další extrém, co takhle v ten pátek, kdy budeme to tričko všichni mít na sobě nebo při sobě, udělat hromadný foto někde u Ronnie James Dio Stage, třeba přímo proti stage, v policejní hantýrce se tomu říká "demonstrace síly". Radoxx
20.červen: Pojedu na MOR sama, tak aspoň poznám nějaké nové šílené tváře. Co vy na to, berete mě? Ratuska
22.červen: Jó napot kívánok. Üdvözöljük a szemináriumot óriás a háború utáni magyar irodalom és školivosti alkohol és dohánytermékek. Reméljük, jó szórakozást! (Dobrý den. Vítáme vás na semináři o velikánech maďarské poválečné literatury a škodlivosti alkoholických a tabákových výrobků. Doufáme, že se budete dobře bavit!) Gogo
22.červen: Já v opilosti mluvím zásadně finsky. Mustafa
24.červen: Tak už mám triko taky hotové, v pondělí sem mrsknu fotky, holky, podpořte mě a taky už to dodělejte! Holomooc
27.června: Zdravím, pokud by to nevadilo, strašně ráda bych se přidala k PinkGay party. Eihwaz
28.června: Je nás už více než jedna tisícina (promile)!!! A to si myslím, že jen tak pozornosti pořadatelů a medií neunikne... Chip
A pak už si akce jela svůj vlastní život - a první ročník se opravdu vydařil.

V debatách na fóru i na tvé mapce se objevují různé pojmy, které nám dosud nezasvěceným znějí tajemně až hrozivě. Mordor, Sherwood, Mustafov, Gogoland … Můžu tě i ve vlastním zájmu požádat o bližší vysvětlení?

Areál festivalu a jeho okolí je po celou dobu festivalu jedno velké mraveniště. Čas od času probíhají vzájemné návštěvy fóristů do oblastí, které jsou na hony vzdálené jejich stanovému městečku. Pokud se někdo vypraví do Mordoru, nedojde nikam jinam než k nádraží (toto hrozivé jméno oblast získala kvůli nešťastné příhodě na vlakových kolejích) a například v Gogolandu netančí děvy kolem tyče, ale Gogo tady pije pivo svým plážovým tempem. V Sherwoodu sice nepotkáte Robina Hooda ani při koncertu Edguy, ale přesto bych tohle teritorium označil jako potenciálně velmi nebezpečné, znalci poměrů vědí proč... a tak bych mohl pokračovat dál...

alt

Matthew, ty ses ujal role hlavního organizátora a koordinátora. Co to obnáší, přimět k součinnosti několik desítek lidí s naprosto odlišnými hudebními i jinými názory?
 
Aj keď sú hudobné názory rozdielne, tak nás spája spoločná myšlienka, a to je tá, že sme za každú srandu a skôr to robíme zo srandy, neškatulkujeme sa. Väčšina metalistov chce byť "rovnaká" - ale my sme iní, my sme ružoví   
Prvotná myšlienka bola, že budeme mať dve pivá v rukách, to ale neprešlo, potom že si dáme čierne tričká naopak, ale niekto neskôr prišiel s tým, že by to mohli byť ružové tričká, aby sme sa mohli lepšie spoznať.
Organizácia ma nejako nezaťažuje, je to skôr taký koníček na pár minút denne. Trochu to usmerniť, aby každý vedel, o čom je zraz a čo si majú priniesť.
Ja ľudom neprikazujem, aby sa k nám pridali, postupne sme sa za ten rok-dva nazbierali. Stretávame sa na rôznych festivaloch a koncertoch. "PinkWave" prináša nové priatelstvá s neznámymi ludmi. Nepoznáme sa - ale sa spoznáme. Zabavíme sa a miestami si pripadáme, ako keby sme sa poznali už "sto rokov"
 
A jaké akce, kromě už tradičního srazu spojeného s vzájemným podepsáním triček, proběhnou letos?

Určite, ako si spomenula, si podpíšeme tričká, je to pekná pamiatka na Masters of Rock! Teraz po roku, keď pozerám na tričko z prvého zrazu Pinkwave, tak spomínam na tie pekné aj smiešne chvíle, ktoré sme na MoR 2011 prežili. Minulý rok sme pili pivo na čas, bolo nás asi 7, ktorí sme súťažili. Tento rok uvidíme, čo bude, nieje to ešte dané, že čo budeme robiť. Niekto by chcel spraviť rekord v tom, že koľko ludí sa zmestí do ToiToi búdky. Iní by chceli spoločnú exkurziu do likérky R.Jelínka. Je toho vela, ale to sa dozvieme až na mieste.

Přestože někteří členové Pinkwave trestuhodně podcenili přípravu a nechávali vše na poslední chvíli, nakonec vše dopadlo dobře a sešli jsme se v hojném počtu na stanoveném místě v pátek časně ráno, ještě před zahájením koncertů. Akce ToiToi se nakonec (naštěstí) nekonala - většině z nás vzala odvahu představa, že by někde něco povolilo… ovšem růžové tričko s podpisy nějakých padesáti fóristů si jako krásný suvenýr odvezl domů každý z nás. A nejen tričko - vyskytly se zde fantastické kreace, nad nimiž by módní návrháři zbledli závistí, a pokud by byla vyhlášena soutěž o nejoriginálnější úbor, nepochybně by s přehledem zvítězil Gogo. Dvě členky fóra - Holomooc a Eihwaz - zajistily pro všechny krásné růžové identifikační pásky na ruku a díky Chipovi jsme dokonce získali i úžasnou vlajku. Pivo se pilo jen tak v poklidu a nejlepší kulturní vložkou byl společný tanec tří členů růžové party na oblíbenou metalovou vypalovačku Ilonky Csákové - Pink neboli Jen růžová to může být - tydydududydydududypdyp!!!

Při následném společném fotografování u loga likérky jsme si připadali jako skutečné celebrity obklopené cvakajícími spouštěmi desítek novinářů. Ve vláčku jsme pak dojeli do centra areálu, bohužel právě v té době dosavadní drobné mrholení přecházelo v solidní slejvák a ohlas proto možná nebyl tak velký jako vloni, ale určitě jsme se vepsali růžovým písmem do dějin festivalu!

A pokud byste někdy potřebovali o rocku a metalu zjistit něco, co neví ani google, tak doporučuju zaregistrovat se na fóru Masters of Rock, nahodit nové vlákno - a určitě se najde někdo, kdo ví!

Foto: Dolli, mapka: Martys



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Čtěte také...

Švihadlo: “Nacpat česká slova do reggae rytmů není jednoduché.”

svihadlo petr sturmaJak se u nás v dnešní době hraje reagge? Jak Češi reagují na Jamajčany? Kam spěje česká hudba? Nejen o tomhle jsme si povídali se zpěvákem a kytaristou skupiny Švihadlo, Petrem Šturmou.

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Gordon Smith: Zprávy z druhého břehu

200litJe to kniha mrazivá, nebo naopak hřejivá? Asi záleží na tom, jaký máte vztah k člověku, jehož životní poslání se nazývá „médium“. Tedy zprostředkovatel zpráv od našich mrtvých blízkých nám živým. Gordon Smith patří ke špičce v tomto oboru a pravidelně vystu...

Společnost Franze Kafky dává příležitost mladým divadelníkům. V pátek 7. listopadu 2014 pořádá premiéru hry Petera Handkeho Sebeobviňování

sebe 200Divadelní představení nejmladší tvůrčí generace je vedle studentské literární soutěže Cena Maxe Broda dalším projektem Společnosti pro mladou generaci.

...
Britská škola humoru pro pokročilé: U Konce světa

200filmKomediální autorské dvojici Simon Pegg – Edgar Wright se podařilo získat pro svůj film U Konce světa řadu hvězdných jmen, mimo jiné i Pierce Brosnana. Možná to nemluví samo za sebe, ale leccos to o nové britské komedii napovídá.

...
Léto na Parníku!

parnik200Máme tu léto, prázdniny a čas toho nejpříjemnějšího období. A pokud patříte mezi parníkové nadšence, důvod k radosti máte dvojnásobný.

...