Příliš krásná dívka – nepříliš povedené čekání na motiv

Příliš krásná dívka – nepříliš povedené čekání na motiv

Tisk

krasnadivka perexKlasik praví „za vším hledej ženu“. V případě detektivního románu z pera Jana Seghertse Příliš krásná dívka to platí do puntíku. 

 

 

První část knihy čtenáře zavede do ospalé alsaské vinařské vesničky, kde se zčistajasna zjeví tajuplná krásná dívka, jež nalezne útočiště u vdovy žijící na statku kousek od vesnice. Po smrti vdovy krásná Manon zmizí. O několik dní později je ve frankfurtském městském lese nalezeno tělo zavražděného mladíka a policejní vyšetřování se rozjždí. S rozjezdem policejní akce vstupuje na scénu kriminalista Marthaler, který za vydatné pomoci svých kolegů vnáší pomalu, ale jistě světlo do případu. Jak se daří kriminalistům krůček po krůčku odhalovat pozadí vraždy, přibývají další mrtvoly a nesrovnalosti, které vyšetřování vedou do slepých uliček, a nutí Marthalerův tým pátrat dál a dál. 

Kombinace krásná žena a vražda byla v detektivních románech uchopena všemi možnými způsoby, není snad variace, které nebylo použito. A právě kvůli této skutečnosti a současně neschopnosti autora přijít s něčím když už ne originálním, tak alespoň co nejmíň okoukaným, je zhruba po přečtení první čtvrtiny jasné, kdo držel vražednou zbraň. Čtenáři to v hlavě nešrotuje na plné obrátky, není nucen bojovat s nutkáním nakouknout na poslední stránku. Jen si tu s větší tu s menší chutí vychutnává tu omáčku okolo a prokousává se k motivu. Po přelouskání několika málo stránek se z napínavého detektivního románu stává nepříliš záživné čekání na motiv. A nepomáhají ani serpentiny a slepé uličky, kterými se snaží autor cestu k odhalení vraha a především motivu vražd odchýlit od přímého směru. Přestože cesta směřuje k předem jasnému cíli, nudu občas rozežene neočekávaná událost, ať ze sféry soukromého života Matrhalera nebo vývojem vyšetřování. Místy jsme se nemohla zbavit dojmu, že autor ve snaze dodat románu na originalitě trochu překombinoval události, sebevražda jednoho ze svědků zločinu mi připadala zbytečná a jaksi navíc. 

Ač nejsou dvě místa, která jsou od sebe mnoho kilometrů vzdálená, a která přitom hrají klíčovou roli v románu, ničím novým, možná se občasný čtenář detektivek uznale vyjádří k invenci autora. Ale tomu, kdo už má něco načteno, nejspíš mihne hlavou něco nic moc pokusu o originalitu. Rozhodně však nelze upřít Janu Seghertsovi schopnost pohrát si s charaktery postav, ač ani zde se nevyhnul otřepaným klišé. Charaktery postav postrádají osobitou jedinečnost, jsou to jen sériovostí načichlé loutky. Hlavní detektiv, pro kterého je práce náplastí na hlubokou ránu v podobě ztráty ženy, vstup nové ženy do jeho života, rozpory s kolegy, náhlý záblesk, díky kterému dojde k pokrokům ve vyšetřování, to vše už to mnohokrát bylo. Jeden by skoro nabyl dojmu, že detektivové se nemůžou nezamilovat, nebo vyřešit problémy svého osobního případu bez vysokého a vyčerpávajícího pracovního nasazení na zapeklitém případu. Stejně tak se celý sbor vyšetřovatelů podobá mozaice na první pohled originální, ale druhý pohled odhalí povědomé kontury, okoukané barvy a motivy. 

Hlavní hrdinka – vražedkyně představuje prototyp ženy, která přitahuje zraky mužů jako ten nejsilnější magnet, a současně chladnokrevné bestie, jíž se nepříčí bodat do lidského těla. Její pohnuté dětství a dospívání jakožto příčina zločinu současných neoplývá nápaditostí. Na druhou stranu však autor pracuje ohledně líčení minulosti hlavní hrdinky pouze s náznaky, což nechává prostor pro čtenářovu fantazii a ten je ušetřen zevrubného popisu příkoří, která se krásně vražedkyni Manon udála. 

Na detektivních románech považuji za nejlepší postupné odhalování vraha a jeho motivů. V případě detektivního románu Příliš krásná dívka zůstalo jen u odhalování motivů, tudíž jsem se nemohla  zbavit dojmu, že něco postrádám, že mi při četbě něco chybí. To, že mozkové závity při četbě nebyly namáhány, považuji za dosti zásadní vadu na kráse jinak čtivé detektivky. 

Příliš krásná dívka 

krasnadivka

Autor: Jan Segherts 
Žánr: detektivka
Vydáno: 2013
Stran: 381 
Vydalo nakladatelství: Host 
Překladatel: Iva Kratochvílová 
Hodnocení: 40 % 

Zdroj foto: nakladateství Host

http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/

( 0 hlasů )

 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Klášterní hudební slavnosti: PŘÍPRAVA LETOŠNÍHO ROČNÍKU BYLA TÉMĚŘ SMRTÍCÍ

Klasterni slavnosti perexPřinášíme vám rozhovor s ředitelem festivalu Klášterní hudební slavnosti 2017 MgA. Romanem Janků.

...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Kdo půjde z kola ven?
ImageV těchto dnech přichází do kin film, inspirovaný románem Johna le Carrého Jeden musí z kola ven. Samotný román je považován za nejlepší thriller, co kdy le Carré napsal. Inspirací pro jeho špionážní detektivní romány mu byly i jeh...

Literatura

Edith Piaf: “Lépe žít, než živořit!”

edith piaf autobiografieEdith Piaf. Ikona, nesmrtelná legenda, nepřekonatelná osobnost nejen v oblasti šansonu, ale i v celé historii světa hudebních hvězd. Není snad nikdo, kdo by ji neznal, kdo by neslyšel její silný hlas. ...

Divadlo

4 aktéři, 3 verze, 2 manželské páry a 1 nepovedený večírek

3verze perexKaždý z nás si jistě stačil hned několikrát za svůj život položit otázku: „Co by se stalo, kdyby …“ Stačilo by totiž jedno jediné odlišné slůvko či gesto a vývoj celé situace by okamžitě nabral zcela jiné tempo a směr. Pokud vá...

Film

Příliš tenká hranice mezi padoušstvím a hrdinstvím

zadusni obet perexZuří první světová válka. Rakouské impérium se pomalu, ale jistě blíží k svému konci. Komisař Mondl přijíždí z Vídně do malého českého městečka, aby vypátral pachatele vraždy mladého důstojníka, kterou místní četníci považují za...