Jiří Hájíček Vzpomínkami na jednu vesnickou tancovačku dal vědět o svém talentu
Banner

Jiří Hájíček Vzpomínkami na jednu vesnickou tancovačku dal vědět o svém talentu

Email Tisk

Hajicek 200Po dvou letech se pachatel vrátil na místo činu. Jiří Hájíček se opět spisovatelsky zatoulal do vesnic a měst jižních Čech, na místa, kde se odehrávají příběhy jeho nových povídek. Do kraje, ze kterého vzešel před dvěma lety jeho oceněný román Rybí krev. Opět jsou obyvatelé tohoto kraje se svými každodenními radostmi a strastmi hlavními hrdiny na stránkách knihy Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku.

„Obyčejný život v šestém poschodí, každý to zná, kdo se blbě narodí…“, tak zní refrén jedné písní od Mňágy a Žďorp. Pro povídkovou knihu Jiřího Hájíčka by se hodilo dodat „život ve vesnické chalupě“. A právě obyčejný život, životní příběhy, které by jejich aktéři příběhy ani nenazvali, spíš každodenním pachtěním za kusem žvance, dodávají povídkám neopakovatelné kouzlo. Aneb kterak i z vesnického balíka a jeho špinavých, od práce unavených, rukou lze udělat knižního hrdinu. Jiří Hájíček má rozhodně dar, který v podstatě znemožňuje, aby působily vesnické postavy a jejich osudy nudně. A to každý nedokáže. Nebýt spisovatelova talentu, mnohý čtenář by si jistě poklepal na čelo a divil by se, že někomu stálo psát o takových vesnických „banalitách“. A právě „obyčejnost“ stojí za vysokou mírou čtivosti Hájíčkových povídek. Autorovi netřeba sáhodlouhých popisných pasáží, aby nastínil atmosféru, ducha místa, nálady. Prostě jen vypráví. A vypráví poutavě, se smyslem pro detail i laskavým porozuměním pro své postavy.


Aktéři povídek, ať už se jedná o padlou fotbalovou hvězdu, otce rodiny na cestě za vypořádáním pozůstalosti nebo emigrantku hledající v rodné vsi dávno zašlé časy, jsou čtenáři velmi blízko. Jako by se jednalo o jejich sousedy, známé, příbuzné, zkrátka ty, které vídají v jejich prostotě, všednosti a bez příkras. Čtenář jistě nebude mít tendence obdivovat životy hrdinů, nejspíš nebude se zatajeným dechem očekávat, co jim osud připravil. To ale rozhodně neznamená, že musí vzdávat čtení, že se bude při prokousávání se stránkami nudit. On se čtenář vlastně stránkami nebude ani nějak namáhavě prokousávat, pravděpodobně je zkonzumuje snadno a s chutí. Nenarazí totiž na sentimentální nebo romantické přibarvování, na „dochucování“ povídek pomocí úporné snahy stvořit literární dílo.

Hajicek


Smyšlené příběhy a postavy dokážou být někdy fajn, někdy výborné. Obdivuji invenci, fantazii a schopnost fabulace autorů. Na druhou stranu mě fascinuje schopnost vydolovat z obyčejných věcí jejich více či méně ukrytou poetickou nebo hlubší významovou stránku. Schopnost poukázat na ně a bez kýčovitého balastu je naservírovat čtenáři. Jiří Hájíček to dokáže bravurně.

Název: Vzpomínky na jednu vesnickou tancovačku
Autor: Jiří Hájíček
Žánr: povídky
Vydáno: 2015
Stran: 356
Vydalo nakladatelství: Host
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: nakladatelství Host

www.hostbrno.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 32

Z archivu...

Čtěte také...

Nenechte se stáhnout Ke dnu

Ke dnu PEREXV Odeonu vyšel druhý román autorky Anny Bolavé s názvem Ke dnu. Ten volně navazuje na její prvotinu Do tmy, za kterou loni obdržela Magnesii Literu za prózu. I tentokrát jsou její šance vysoké…

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

David Deida: Prostá pravda

prost 200V anglickém originálu je tato kniha známá jako Blue Truth… Bavilo mne pátrat po emočním původu toho výrazu „modrá pravda“. Blankytná, průzračná, ryzí pravda. Pravda tak jednoduchá, že nad ní stojíme v úžasu. Prostě PROSTÁ.

...

Divadlo

Rychlé šípy aneb Kam se poděli gentlemani? … o zábavu a humor není nouze

rychle sipy divadlo radostKdyž jsem šel na představení Rychlé šípy, nevěděl jsem, co od toho mám čekat. Pětici kamarádů zná snad každý. Všichni vědí, kdo to byl Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Čer...

Film

Festival francouzského filmu: Bretaň, větry a Woody Allen

proti vetru francouzsky filmZa neutuchajícího rachotu svatých motorů jsme se s Festivalem francouzského filmu rozjeli z Paříže do větrné Bretaně. Režisér snímku Proti větru Jalil Lespert se nás pokusil ovanout tí...