Čím blíž je zničení, tím jsou si lidé bližší

Čím blíž je zničení, tím jsou si lidé bližší

Tisk

znicit perexFrancouzská mediální hvězda literárního nebe i pekla Michel Houellebecq (*1956) vydává v češtině svůj poslední, a možná úplně poslední, román Zničit.

Román začíná jako intelektuálnější verze politického thrilleru z blízké budoucnosti, z roku 2027. Ve Francii se připravují na prezidentskou kampaň, na společnost dopadají teroristické kybernetické útoky. Digitální efekty jsou tak sofistikované, že je těžké poznat, co je fikce a co je realita.

Hlavní protagonista románu Paul Raison, poradce a důvěrník ministra hospodářství a financí Bruna Jugeho, je typickou autorovou postavou. Vnímá, že "blízkost nicoty je neobvyklá", nerozumí si s manželkou Prudence (význam z lat. "rozumná") ani se sourozenci. Svého otce, který pracoval v tajných službách, vídal málo. Paul Raison (význam z fr. "Rozum") je schizofrenní postava, nikoli schizofrenik. Spojuje v sobě racionální až ironický pohled na politiku (a to Houellebecq umí mistrně), chladný, odtažitý vztah k ostatním lidem včetně blízkých příbuzných, a ve svém vnitřním světě se propadá do fantasmagorických, iracionálních snů, které zpracovávají momentální realitu po svém.

Těžiště románu se od politiky přesouvá do soukromé sféry, aktuální prezidentská kampaň je ukázána ve své syrovosti až parodicky jako politické divadlo, které se hraje podle pravidel koučů mediálního poradenství a je režírované profesionály z public relations. S tragédiemi, resp. nemocemi v Paulově rodině, se román mění v drama rodinné.

Postavy románu procházejí na krátkém časovém úseku existenciálním vývojem. Čím blíže "zničení" jsou protagonisté románu, i svět, ve kterém žijí, tím blíže jsou si jednotliví lidé, totální beznaděj osvobozuje. Navzdory názvu a Houellebecqovým depresivním tématům jako politika, umírání, nefunkční mezilidské vztahy, je celkové vyznění románu mnohem smířlivější, než jsme u autora zvyklí.

Náznak politického thrilleru lze vnímat jako protiklad osobních vztahů v rodinném i pracovním životě, větší váha tentokrát připadá na rodinu. Dalo by se říci, že v jakékoli době lidé najdou zastání nikoli u politiků, ale u své rodiny.

Kniha vychází v dokonalém, čtivém překladu Alana Beguivina, Houellebecqova dvorního překladatele do češtiny, takže se v překladu neztrácí autorovo mistrovství a schopnost dokonale pojmenovat věci i vztahy, popsat svět jaký je i pod slupkou povrchního pokrytectví.

Nechybí obvyklý sarkasmus:

V politice: "Byl zodpovědný za tento svět? Do jisté míry ano, patřil ke státní správě - přesto ten svět rád neměl. Cítil rozpaky... z celkového směru, který věci nabraly, z té pseudohravé, ale ve skutečnosti kvazifašisticky normativní atmosféry, jež postupně zamořila i ty nejzapadlejší kouty každodenního života."

"...zpomalení a znehybnění Západu, předehra jeho zničení, byly postupné."

"Nejhorší bylo, že bylo-li cílem teroristů zničit svět, tak jak ho znal, zničit moderní svět, nedokázal jim to mít tak úplně za zlé."

"Jestli Bůh vážně existuje..., mohl by dát víc informací o svých názorech, Bůh byl velmi špatný komunikátor, takový amatérismus by v pracovním prostředí netrpěli."

Pařížské plakáty nazývá "přehlídkou ochablých hloupostí".

O osobním životě Paula s manželkou: "...dosáhli jakéhosi standardizovaného zoufalství."

V doslovu se Tereza Matějčková zamýšlí nad názvem Zničit:"To, že všechno spěje k rozkladu - společnost, vztahy, jednotlivci - není zvláštním rysem současnosti ani dokladem autorovy reakční mysli."..."Nicota, ale spolu s ní i zničení je podstatné. Lépe: podstatná je možnost zničení. A shrnuje, že Houellebecqovy romány nefungují jako "katalog zoufalství a deprese, nýbrž jako stimulans žití,... které ví, že žije uprostřed ruin, které dokonce ví, že člověk sám je ruina... a snad proto si máme co říci".

Takže nejhorší zpráva je na konci "Poděkování" autorovo konstatování: "Naštěstí jsem dospěl k pozitivnímu závěru: je načase, abych skončil." Pokud dodrží slovo, bude nám čtenářům jeho ironický, ale rozumný pohled na svět chybět.

V kategorii beletrie jednoznačně "kniha roku".

Zdroj: všechny citace jsou z HOUELLEBECQ, Michel. Zničit. Přeložil Alan BEGUIVIN. Praha: Odeon, 2022. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-2134-1.

Zničit obalka 1

Zničit (Anéantir)
Autor: Michel Houellebecq
Překlad: Alan Beguivin
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Euromedia Group, a. s. - Odeon
Rok vydání: 2022
Počet stran: 544

Hodnocení: 100 %

www.euromedia.cz/znicit/kniha/14983/



 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Honza Paulík: Absenci na pódiu jsem začal kompenzovat živým vysíláním

Honza perexHonzu Paulíka znám od října 1979, kdy jsme se přestěhovali do Buštěhradu a já jsem nastoupila do třetí třídy Základní školy Julia Fučíka. Při prohlížení školních fotek mi teprve nedávno došlo, že jsme stáli vždycky za sebou. A určitě to nebylo s...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Z archivu...

Čtěte také...

Jídlo jako životní styl III aneb naučte se správně jíst

jidl 200Autorská dvojice Petra Lamschová a Petr Havlíček už spolu napsali čtyři úspěšné knihy. Tato je pátá a stále ještě je o čem psát. Vzhledem k tomu, že se jedná o knihu věnovanou zdravému životnímu stylu, jsou věci, které se budou opakovat stále dokola. Do...


Literatura

Připomeňte si léto četbou z horkého Maroka

marokanka 200Nakladatelství HOST vydalo v lednu literární debut Christine Manganové s názvem Marokánka. Tento román přenáší čtenáře do Tangeru a stal se bestsellerem. Navíc se podle něj nyní natáčí film v produkci George Clooneyho se Scarlett Johanssonovou...

Divadlo

Experimentující Divadlo Líšeň zve začátkem podzimu Pražany na dvojici politicky angažovaných her

lisen 200Dvojici politicky angažovaných inscenací z projektu Provokující divadlo uvede zkraje podzimu v Praze experimentální brněnské Divadlo Líšeň. 25. září půjde o ceněnou jevištní reportáž o putinovském Rusku s názvem PUTIN LYŽUJE, na niž naváže beseda s in...

Film

Byl Koniáš jen synem své doby?

temno obalka 200Postava jezuity Antonína Koniáše, nejen v 18. století proslulého ničitele kacířské literatury, odedávna vzbuzuje vášně spojené s výrazně negativním hodnocením. Když se některý veřejný činitel chová "nekulturně" (třeba o...