Reklama
Banner

Zrzka Sára Saudková a její Bůh jménem primitiv, intuice a pud

Email Tisk

Ta zrzava perexNakladatelství Mladá Fronta vydalo až brutálně upřímnou a sarkastickou zpověď ženy, která svého času strávila několik let po boku slavného českého fotografa Jana Saudka. Asi málokdo nezaregistroval film Fotograf, který měl premiéru loni a jenž postavil Saudkovu múzu do pozice vypočítavé potvory, která Mistra doslova ožebračila… Vrací svou knihou Sára Saudková úder?

Pokud také vnímáte tuto ženu jako nezařaditelnou a vzbuzující protichůdné pocity, nebudete po přečtení této překvapivé zpovědi s dvojsmyslným názvem Ta zrzavá/ Láska, nenávist, a to mezi tím o mnoho moudřejší. Skutečnost a fikce se zde mísí v přívalu neobvyklých slovních spojení, autorka vše popisuje z pohledu malého dítěte, dospívající vzdorovité holky a zamilované ženské toužící po obdivu a nezávislosti zároveň.

Dítě, divoška, podivínka
„Děsí mě lidé, kteří zjihnou a něžným hlasem zasněně a k smrti nudně vyprávějí o sladkém dětství, plném harmonie a lásky a štěstí. Z huby jim při tom vypadávají růžové pentličky a kanýrky a, promiňte, ale takoví snad serou i cukrovou vatu…Bolí mě z toho zuby, jako bych do sebe naládovala půl kila karamelek. Kdepak, dětství je tvrdý nelítostný výcvik – obzvlášť přijdete-li na svět s takovou paličatou výbavou jako já. Každý zákaz bolí, každý příkaz vás přidupává do země, každá vzpoura je sladká.“

Ano, tak nějak vidí své dětství Sára, která měla se svou jinakostí evidentně problémy již tenkrát a podobné peripetie spojené s odlišným vnímáním světa ji provázely i pubertou a ranou dospělostí. Přesto toto období od okamžiků, kdy začala vstřebávat obraz okolního světa, do časů na střední škole popisuje Saudková poeticky, podivuhodně květnatým jazykem a pokud se čtenář v té košatosti neztratí, může se kochat kuriózními hláškami, které text koření. Ačkoliv i zde platí, že méně je někdy více a nutno podotknout, že chvílemi už je těch vůní pohromadě přeci jen přespříliš. Jako by autorka, v touze se předvést, přisypala do kotlíku z každé kořenky, kterou najde ve špajzu, trochu. Chudák strávník sice tuší, že konzumuje něco výjimečného, ale po pár soustech už má dost.

Žena v rozpuku, milovaná, nenáviděná
U mnoha čtenářů asi nejočekávanější pasáž knihy se věnuje životnímu úseku, který strávila po boku milovaného Muže. Osudové setkání, jež sama iniciovala, odstartovalo zběsilou jízdu na horské dráze, během níž zaznívaly výkřiky nadšení a zděšení, krystalizovaly živočišné pocity extáze, lásky, obdivu, zhnusení, soucitu, nenávisti a vytvářely smrtící koktejl. Tu číši si oba vypili až do hořkého konce. Sářin mix čtenář srká hlt za hltem, chvílemi pomlaskává blahem a najednou se mu chce zvracet. Ale tak to asi mělo být, aby výsledkem bylo propití se do střízlivosti.

Proti první kapitole je v této ještě více sarkasmu, výstižný popis vykresluje dozrávání dívky v ženu a proměnu vztahu k muži zmítanému emocemi. Dedukce pravdy zůstává na každém jednotlivém čtenáři – jak je komu libo. Saudková to rozhodně nikomu neusnadňuje.

Ta zrzava

Matka, zhrzená milenka, spisovatelka
Závěrečná třetina už čtenáře jen utvrdí v dojmu, že se v hlavní hrdince opravdu asi nevyzná. A možná ani ona sama v sobě ne. Najednou překvapivě mění styl, ubývá květnatosti a košatosti přímo úměrně s nárůstem starostí, které se na akční ženu se dvěma dětmi a volným vztahem valí. Zahlédnete i nějaké to klišé. Pak už četba vyvolává spoustu otázek, domněnek, údivu, ba i rozhořčení. Ale pozor! Dávkování se změnilo, Sára Saudková se naučila zacházet s kořením a pohrává si s námi jako kočka s myší. Chcete ochutnat něco pikantního? I to vám naservíruje, v jednom případě dokonce dvakrát. Byl to záměr nebo omyl? Kdo ví… A vzduch je ionizován sexem, voní mateřským mlékem, iluze je vystřídána realitou všedního dne a schyluje se v tragédii…

Je kniha Sáry Saudkové něčím výjimečná? O tom není pochyb. Autorka se rozhodně umí dívat a nasávat okolní vjemy jako houba, učí se za pochodu a myslím, že o ní ještě uslyšíme, minimálně si o ní (nebo lépe od ní) ještě něco přečteme.

TA ZRZAVÁ
Láska, nenávist, a to mezi tím
Autor: Sára Saudková
Nakladatelství: Mladá fronta
Počet stran: 296
Rok vydání: 2015
Hodnocení: 80 %


Knihu můžete zakoupit na kniha.cz.

Zdroj foto: kniha.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Kam až vede okouzlení lanýži
ImageDruhý román Lanýže spisovatelky a malířky Lenky Civade, která žije a tvoří ve Francii, čtenáře opět přivádí do jejího nového domova  - do Provence. 
...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Živí mrtví opět útočí a pomalu svrhávají guvernéra

guv 200Živí mrtví je název populární komiksové a seriálové ságy, ale nakladatelství Baronet přispělo se svou troškou do mlýna a vydalo i knižní podobu tohoto fenoménu. Konkrétní třídílný cyklus o životě v městečku Woodbury, kde vládne pevnou ruko...

Veselé paničky windsorské: sólo pro Bolkovu pantomimu

vesele panicky windsorskeŘíká se, že hru Veselé paničky windsorské si u Shakespeara objednala přímo královna Alžběta. V představení Jindřich IV. se jí totiž zalíbila postava rytíře Jana Falstaffa a chtěla h...

Kino na hranici po sedmnácté: filmové hody, hudební lahůdky, jedinečná setkání

Kino na hranici 200O tom, že hranice nemusí vždy rozdělovat, se lze na přelomu dubna a května přesvědčit v Českém Těšíně a polském Těšíně. Po celých šest dní bude toto jedinečné souměstí, které se rozkládá na území dvou států, opět patřit filmu. Koná...

Celá duše Lucie Bílé – Hana

lucie200Tak mě tady máš…, máš mě nahranou…, tuhle tajemnou píseň hrát jinak nebudou… Nové album Lucie Bílé začíná zostra, hned první písnička je silná a vryje se pod kůži. Navzdory tomu, že to není hit na první poslech, což ostatně není ani cédéčko jako celek. ...