Beyond Reality: British Painting Today aneb současná britská malba za realitu
Reklama
Banner

Beyond Reality: British Painting Today aneb současná britská malba za realitu

Email Tisk

beyond realityŘeditel Galerie Rudolfinu Petr Nedoma a historička umění Milena Slavická za pomoci v Londýně žijícího českého malíře Hynka Martince, připravili výstavu Beyond Reality British Painting Today, koncipovanou přímo pro charakteristický prostor Galerie Rudolfinum.

 

Provedli záměrný výběr neobyčejně svébytného umění. Mnohdy ani sami nepoznáme, zda vystavený exponát je obrazem, fotografií, nebo kombinací obou. Dvanáct umělců střední i mladší generace z Velké Británie znázorňuje své snové představy, kdy se, se svou malbou, dostávají až za realitu.

Britští současní umělci střední generace

V současné době pozorujeme zvýšený význam postkonceptuální, převážně figurální malby, jež má nyní na britské výtvarné scéně mimořádnou pozici. Jedním z momentů je tázání se po možnostech, smyslu a způsobu zobrazování reality. V první části výstavy zhlédneme odkazy na fotografický realismus, ve druhé na klasickou malbu pevně svázanou s renesančním dědictvím.

Konceptualismus je směr, podle kterého na rozdíl od krajního realismu i krajního nominalismu nemají obecné pojmy samostatnou realitu, ani nejsou pouhým jmény nebo slovy, ale jsou obsaženy jako formy ve věcech, jež jsou stvořeny podle idejí boží mysli, v lidském rozumu pak existují jako výsledek abstrakce, tj. pojmy - koncepty.

Hyperrealismus znamená nelidsky dobré zpracování reality – vychází z vizuální paměti – tj. představuje úkol mnohdy náročný zejména pro filmaře, ale ve filmu bývá pak realita realističtější.

beyond reality british painting today

Máme vůbec malbou zobrazovat realitu?

Reflektování reality jejím zobrazením považujeme ve své podstatě za základní premisu malby vůbec. Forma, způsob, obsah a důvod zobrazování stojí minimálně o jeden stupeň níže. Dnes se již netážeme jen, zda můžeme realitu reálně zobrazit, neboť k dispozici máme nepřeberné množství způsobů, jak se s tímto úkolem účinně vypořádáme (fotografie), ale proč bychom měli takové obrazy vůbec vytvářet? Dále je podstatné rozhodnutí, které výseky reality, ať už hmotné, viditelné či pouze myslitelné, můžeme vůbec zobrazovat. Za jednu z cest považujeme jít před povrch věcí a co nejprecizněji to zobrazit. Nebo zvolíme cestu druhou, přes spletitou síť odkazů na předchozí obrazy a jejich kontexty, takže získáme neuvěřitelný prostor pro kombinatoriku faktů a mýtů, jež můžeme donekonečna spřádat a rozvíjet. Obě tyto cesty mají své zákonitosti, meze i půvaby.

Jason Brooks, Damien Hirst… umělci zkoumají, jak kultivovaně na realitu nahlížet.

Rudolfinum, představuje specificky komponovaný a provázaný výběr děl vytvořených v rozmezí přibližně posledních deseti let. Expozice má svůj vnitřní příběh, odvíjí se lineárně a dělí se na dvě nestejně velké skupiny. V té první, větší skupině jsou představena díla umělců Jasona Brookse, Hynka Martince, Bena Johnsona, Keitha Tysona, Marie Harnett, Jonathana Wateridge a Damiena Hirsta. Všichni jmenovaní se snaží uchopit realitu skrze hladký povrch veristické malby, která přiznaně vychází z fotografie. Touto cestou se jim daří se prolamovat do fikce, iluzivního světa nespojitých realit, z nichž ta na povrchu, přes všechnu svou doložitelnou spojitost s konkrétní realitou, je zároveň bránou či oknem do světa mimo čas s evokačním potenciálem rozlamujícím možné reference k teď a tady. Je zřejmé, že vynález fotografie do značné míry zbavil malbu historicky dané nutnosti vyrovnávat se s viděnou realitou, s potřebou stále se vracet až k narativnímu realismu, pokoušet se o co nejvěrnější zobrazení. Na druhé straně však, právě díky fotografii, znovu podstatně vynikla malba, která jako samostatná kvalita je schopná být nositelkou mnoha významů, jež nebylo možné dosáhnout a akcentovat jinými způsoby zobrazení.

beyond reality british painting today

Průvodce výstavou Beyond Reality

Některé obrazy byly vytvořeny přímo pro tuto výstavu, pro specifický prostor Galerie Rudolfinum, protože tito britští umělci jsou schopni zachytit všechnu realitu, kterou většinou normálně nevnímáme. Do výstavy jsou zařazení umělci, kteří používají malovaný obraz pro svoji výpověď o „realitě“. Poněkud zjednodušeně lze říci, že některé umělce zajímá mystérium mediálních zrcadel odrážejících viděnou „realitu“ a jiné zajímá spíše „kulturní realita“ - sémantická pole a jejich proměny. A opět další věnují pozornost tomu, jak připojit „káru tradičních obrazů“ k dnešní umělecké praxi. Pochopitelně v tvorbě některých nacházíme v té či oné míře všechny tyto ambice.

Obrazy Mr. X a Zoe Jasona Brookse malované podle fotografií nevypadají jako malířské portréty. Viditelně a záměrně přejímají a zachovávají „image“ fotografie. Modely viditelně pózovaly před kamerou a jsou ostře nasvíceny bílým světlem lampy, které se používá ve fotografických ateliérech.

Obrazy Zuzana v Paříži a Zuzana v Londýně Hynka Martince rovněž vypovídají o spojení dvou simultánních realit - fotografické a malířské. Na očích Zuzany v Paříži jsou brýle, v jejichž sklech se odráží prostor, ve kterém se postava ve chvíli fotografování nalézala, ale za zády namalované tváře žádný takový prostor není, jen malířsky pojednané monochromní pozadí. Zuzana v Londýně má na čelo posunuté brýle, v nichž se odráží ostrý paprsek světla, který odpovídá situaci při fotografování, nikoli světelné situaci při malování obrazu.

beyond reality british painting today

I Ben Johnson je umělec, který parametry technických médií přenáší do média jiného, tentokrát ale nikoli ryze malířského. Obraz je poskládán jako puzzle z fragmentů digitální fotografie. Vždyť fotografie je množinou bodů, v tomto případně množinou pixelů, proč by takovou množinou nemohl být i obraz. Ben Johnson vyvinul jakousi „kolážovací pointilistickou technologii“, která místo barevných bodů z dotyků štětce používá kousky rozstříhané fotografie.

Keith Tyson se zajímá o vztahy přírody a člověka. Tyson zkoumá „medializovanou přírodu“ v televizi, ve filmu nebo v dokumentárních snímcích přírody. Jeho zájem má až vědecký ráz ve smyslu systematičnosti jeho průzkumů. Na výstavu byl vybrán obraz Time Travelling with the Clouds, který představuje různé podle fotografií malované obrazy mraků. Každý z těchto obrázků tají svůj „nebeský příběh“, který se odehrál na obloze. Některé oblačné útvary byly vyvolány přírodními silami, jiné lidskou činností. Mezi obrazy nacházíme mrak po výbuchu atomové bomby nebo oblak prachu, který se zvedl po zřícení newyorských Dvojčat.

Vztah mezi filmovým obrazem a realistickou kresbou je předmětem zájmu Marie Harnett, která překresluje filmové záběry z hollywoodských filmů, záběry s tvářemi známých filmových hvězd. Vybírá si je podle hlediska vizuální přitažlivosti, nerespektuje ani příběh filmu ani role, které herci v daném filmu mají. Naopak, dává postavám na svých kresbách novou identitu. Transkripce filmového obrazu do kresby tak zahrnuje nejen změnu obrazového média, ale i psychickou transpozici.

beyond reality british painting today

Jonathan Wateridge se vrací k metodám realistických malířů devatenáctého století. Nejprve vytváří tzv. „živé obrazy“, aranžuje v ateliéru scény a modely, které vyfotografuje a podle fotografie maluje obraz. Vytváří tak situace, které vždy obsahují určité punktum, důležitý detail, skrze nějž je možné téměř okamžitě pochopit celý příběh znázorněný na obraze. Scény, které staví v ateliéru, tak mají daleko blíže k praxi realistických malířů žánrových a historických obrazů, případně k praxi piktorialistů než k práci režiséra ve filmovém ateliéru. J. W. totiž rozumí tomu, co je „zastavený obrazový čas“. Zastavený, nikoli přerušený, nikoli pauza mezi ději. Kondenzovaný čas.

Obraz Surgical Procedure -Maia (Chirurgický zákrok - Maia) Damiena Hirsta se svým námětem nijak nevymyká základním tématům umělcovy tvorby, kterými jsou nemoc, smrt, svět léků a medicínských instrumentů, tělesnost, fascinace mrtvým nebo zohaveným tělem. Obraz přejímá podobu filmového záběru, připomíná dokonce záběr z televizních seriálů, tak často a s oblibou věnovaných nemocničnímu prostředí, které bývá často jen imitované.

beyond reality british painting today

Mathew Weir, podobně jako Ged Quinn, Glenn Brown nebo Jake a Dinos Chapmanové, se zabývá „realitou“ různých sémantických diskurzů. Předmětem jeho zájmu jsou významové proměny uměleckých děl, jejich mutace a odlišná čtení v kontextech různých období a kultur. Inspirací M. W. jsou keramické a porcelánové sošky a upomínkové obrázky známé z evropské měšťanské kultury 18. a 19. století (německý biedermeier nebo pozdní ohlasy rokoka). Tato výtvarná produkce je často chápána jako pokleslé umění, jako kýč. Zvlášť postava „smrtky“ se stala pro M. W. velmi přitažlivá. Maškarní postavička smrtky měla v městském prostředí (na rozdíl od prostředí venkovského) obvykle jen rozmarně hrůzostrašnou podobu, nebyla děsivá, často byla dokonce komická.

Domníváme se tedy, že realitu nelze poznat, natož ji verifikovat. Neexistuje žádná normativní realita. Vždy jde jen o různé konstrukce realit. Umělci, kteří byli na výstavu Beyond Reality vybráni, jsou si dobře vědomi toho, že vytvářejí jen další iluzivní výpovědi o realitě, že malují jen další šalebná zrcadla šalebné skutečnosti. Protože vše se odehrává za realitou.

Závěr (z knihy Jak skutečná je skutečnost?)

Podtitul výstavy Beyond Reality British Painting Today nechce slibovat přehlídku britského umění. V podtitulu je kladen důraz na slova dnešní a malířství. Tradice evropského malířství byla v dějinách moderního umění několikrát silně narušena, malovaný obraz byl prohlášen za směšnou záležitost, za mrtvé a nefunkční médium. Ale obraz jakožto ohraničené plátno pokryté barvami je evropský vynález (stejně jako kniha ve smyslu knižního kodexu) a je nám líto se ho vzdávat. Z důvodů, které jsou dostatečně složité, obvykle se hovoří o ostrovní kulturní specifice, nedošlo v britském moderním ani postmoderním umění k tak radikálnímu ikonoklasmu. Tradice „malování obrazů“ nedostala tak těžké minometné zásahy jako v Evropě a ve Spojených státech (jistě i díky osobnosti Luciana Freuda), ačkoli všechny ismy a směry a tendence dvacátého i dnešního století si v Británii nejen prodělávaly svá dětství, ale mnohé se v britských plenách narodily. Není tedy divu, že je zajímavé podívat se na to, jak se v Anglii malují obrazy. Jak ve víru všech možných uměleckých praxí a ve víru dokonalých obrazových digitálních technologií používají tak skvělí umělci médium malovaného obrazu. Je zde ještě jeden důvod. Pochopitelně je delší dobu známo, že „kaše současného umění se vaří“ hlavně v Londýně. Čeští umělci dobře znají světová jména patřící britským umělcům, ale hlubší znalost anglického umění v Čechách není. České umění bylo tradičně spojeno s německým a po první světové válce hledalo svou inspiraci a vzory téměř výhradně ve Francii a po druhé světové válce ve Spojených státech a částečně opět v Německu (samozřejmě nehovoříme o oficiálním socialistickém umění). Britské umění se svým multinárodnostním rozměrem může ale být pro české umělce velmi inspirativní. Výstava si klade za úkol představit zatím jen určitý výsek současného britského umění, soustředí se, jak již bylo mnohokrát řečeno, na malířství. Jistě ale nebude poslední výstavou britských umělců v Rudolfinu.(Paula Watzlawicka)

beyond reality british painting today

Galerie Rudolfinum - Praha
4. 10. – 30. 12. 2012

Doprovodné programy

Lektorské oddělení Galerie Rudolfinum připravilo doprovodné programy, které nabízejí jak interpretační informace z úst kurátorů a historiků umění, tak výpovědi samotných umělců. Akce se konají vždy ve čtvrtek:

1. 11. - 17.30 hodin
Ben Johnson - Pod povrchem - přednáška
8. 11. - 18.00 hodin
London Underground - Beyond Reality
Tagtool projekce Frances a Dima.
Soundtrack živě Hey! Zeus a Radimo.
15. 11. - 17.30 hodin
Hynek Martinec - „Čas“ a čtyři komíny
přednáška + rozhovor s Petrem Nedomou
22. 11. -17.30 hodin
Jason Brooks - přednáška
29. 11. - 17.30 hodin
komentovaná prohlídka výstavy
13. 12. - 17.30 hodin
Jonathan Wateridge - Rekonfigurovaný obraz: Realismus a malba - přednáška
20. 12. - 17.30 hodin
Martin Jiroušek: Hyperrealita ve filmu
komponovaný pořad s projekcemi

Dále pro školy všech stupňů můžeme doporučit edukativní programy (pracovní listy, workshopy, přednášky ve výstavě).

Katalog obsahuje eseje autorky ideje výstavy Mileny Slavické a kurátora výstavy Petra Nedomy a rozsáhlou obrazovou část.

Výstava se koná pod záštitou velvyslankyně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v České republice a primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody.

Idea výstavy: Milena Slavická
Kurátor výstavy: Petr Nedoma
Administrace: Lenka Hachlincová
Produkce: David Korecký

Galerie Rudolfinum
Alšovo nábřeží 12
CZ 110 01 Praha 1
T +420 227 059 205
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.galerierudolfinum.cz

Zdroj foto: Galerie Rudolfinum


 

Komentáře   

 
0 #2 British - no budiš...Václav Šamša 2012-11-03 00:32
Výstava je hloupá.... zní to možná divně, ale obrazy jsou tématicky plytké jako sada talířů z IKEY a pokud jde o jejich technické provedení, tak malířského rukopisu si mnoho člověk neužije. Sečteno podtrženo - zajít si na Epopej pan Muchy je lepší investice. Mimochodem: Damien Hirst si nechal obrazy namalovat od najatými malířů, kteří jsou zruční v realistické malbě a jen plátna podepsal. Hynek Martinec na štetec podobně jako Damien také nesáhl, celé je to stříkané airbrushem, který je asi ideální pro tento typ věcí, ale v člověku nezanechá takový obraz žadnou emoci. A Jake a Dinos Chapmanové staré obrazy nakoupily po bazarech a pak do nich jen ty podivné obludnosti doretušovali... takže..? Myslím, že znám lepší realistické malíře v čechách (stačí si projít žáky prof. Zdeňka Berana..)
Citovat
 
 
0 #1 Damien HirstLucie Fialova 2012-10-31 12:33
Zajimalo by me, co vedlo kuratory k vybrani Damiena Hirsta jako idealniho zastupce britske malby. Proslavil se instalacemi a jeho malby, se kterymi zacal pomerne nedavno, jsou desne, jak jsme mohli videt na posledni vystave ve White Cube.

http://www.guardian.co.uk/artanddesign/2012/may/22/damien-hirst-two-weeks-review?INTCMP=SRCH
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 29

Z archivu...

Čtěte také...

Nenechte si ujít výstavu dekorativních nádob téměř slepé umělkyně Kateřiny Rathúské

rathuska 200Ve zlínské Kafírně Zlaté zrnko na Kvítkově ulici si můžete po celý duben prohlédnout výstavu paní Kateřiny Rathúské z Uherského Hradiště, která trpí vážnou oční chorobou. Díky speciální technice a hlavně daru tvoření a citu pro umění vznikají po...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Dluhy musejí být splaceny

posledni poutnik 200Se zajímavými a mnohosetstránkovými debuty se na severu Evropy jako by roztrhl pytel. Tentokrát se podíváme do Norska za spisovatelem Gardem Sveenem, který rozehrává novou sérii s vyšetřovatelem Tommym Bergmanem. Spojuje událost...

Divadlo

Rozprostřeno: recept na život

altV experimentálních prostorech NoD se během června třikrát představila divadelní reality show Rozprostřeno. Pět lidských osudů, pět večeří o tříchodových hláškách, s nejznámější českou podvečerní zábavou podoba čistě náhodná...

Film

Zlín Film festival, sekce Dny dánské kinematografie: Otevřená srdce

otevrena srdce200Zlínský filmový festival je primárně orientován na filmy pro dětského a dospívajícího diváka, zkrátka však nepřicházejí ani diváci, kteří již dětským a teenagerovským střevíčkům odrostli. Krom soutěžních sekcí hraných...