Učit děti tvořit se pro mě stalo posláním

Učit děti tvořit se pro mě stalo posláním

rozhov2Její práce nalezly místo v mnoha soukromých sbírkách po celém světě, její socha Lidická madona je součástí sbírky památníku v Lidicích. Dosud uspořádala přes padesát samostatných výstav. Pravidelně se zúčastňuje kolektivních výstav například i Trienále ex libris v Chrudimi. Její práce byly k vidění i na čtyřiatřiceti ročnících tradiční výtvarné výstavy pod širým nebem Kladenské dvorky. Seznamte se s akademickou malířkou Renátou Kaiserovou. 


Renáta Kaiserová se narodila 12. listopadu 1962 v Kladně. U dědečka Josefa Popka od malička sledovala, jak se maluje realistická olejomalba. Zkoušela kreslit a tolik ji to zaujalo, že ji už v pěti letech zapsali do lidové školy umění. Za deset let si vyzkoušela různé postupy, ale ke grafickým technikám se dostala až na Střední škole výtvarné Hollar v Praze. „Tam vznikaly první litografie, hlubotisky, i linoryty, ale také serigrafie u prof. Jaroslava Hořánka,“ říká uznávaná výtvarnice. Po studiu se zkoušela dostat na Akademii výtvarných umění, ale zkoušky nedopadly podle očekávání. Jejího nadání si však všiml profesor Ladislav Čepelák a přijal ji do své grafické dílny. „Tady jsem vytvořila během roku několik grafických listů technikou suché jehly, další rok jsem se dostala na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (VŠUP) k profesorovi Mikulovi a asistentu Majorovi do atelieru ilustrace a užité grafiky.“ Díky svému talentu a píli absolvovala školu v roce1990 s knihou Podoby, kde doprovodila osmi linoryty básně Jaroslava Hromady. Školu zakončila s titulem Akademická malířka. „Od té doby se věnuji výtvarnému umění jako samostatná výtvarnice,“ dodává Renáta.

 

rozhov1

 

První práce byly kresby a grafické listy. V obou činnostech se autorka opírá o nesporný kresebný talent, což se projevuje především v kresbách portrétů tužkou a suchým pastelem, které mají mimořádnou úroveň. Tématy grafických listů jsou převážně portréty, zátiší a květiny. Je významnou tvůrkyní ex libris, kterých vytvořila téměř tři stovky. Za pozornost stojí několik portrétních cyklů linorytů na téma 12 x Řecko, 12 x Orient, 12 x Egypt. V poslední době stojí za zmínku třináct linorytů ex libris na námět Erbenovy Kytice. Sběratelský úspěch zaznamenaly hlubotiskové cykly 15 x Baroko a 15 x Renesance, stejně tak neuzavřené série Akty, Objevitelé, Významné osobnosti světové kultury a další. Z raného období autorčiny tvorby je nutné zmínit cyklus ročních dob, které se liší od ex libris už svým formátem. Rozhodující technikou, kterou používá v hlubotisku je lept s doprovodnou suchou jehlou a mezzotintou.

 

rozhov7

 

Postupně se Renáta začala zabývat koženými kolážemi i malbou olejem a akvarelem s akrylem. Stále kreslí pastelem na semišový papír. V obrazech se věnuje námětově téměř stejným okruhům jako v grafice, vychází však ze svého vlastního, často i abstraktního vidění světa, které vnímá své okolí výrazně barevně. V kresbě stále častěji používá akvarelové pastelky a hlavní motiv doplňuje rozparcelovanými bordurami. Renáta současně vyrábí také kožené doplňky jako kabelky a šperky ve kterých kombinuje kůži s polodrahokamy a svými miniaturními kresbami. V posledních letech se mnohem více než dřív věnuje sochařství, své sochy tvoří s pískovce a z Džbánské opuky. Kromě toho vznikly také dvě bronzové sošky malých rozměrů. Komorní plastiky jsou pečlivě prokutané a většinou při otáčení vypráví svůj příběh. Rozměrově se pohybují od miniatur na krk až po větší sochy, jak s úsměvem říká – do velikosti, kterou sama unese.

 

rozhov3

 

Jak už to u umělecky zaměřených lidí bývá, Renátin talent nekončí u výtvarného umění, ale zahrnuje i jiné obory, především zpěv. Je dlouholetou členkou Smíšeného pěveckého sboru Buštěhrad i členkou známého kladenského sboru Smetana-Slovanka. Je nutné ještě zmínit i pedagogickou činnost. Renáta Kaiserová v roce 1992 založila školičku Vějířek, kde učí děti i dospělé základům výtvarných postupů a technik. Z jejích žáků se prosadila celá řada talentů, které pokračovaly ve studiu na středních i vysokých výtvarných školách.

 

rozhov4

 

Školička Vějířek je určena dětem i dospělým, kteří mají zájem učit se techniky kresby i malby a zabývat se užitou grafikou. Žáci vytváří kalendáře, plakáty, písmovky, loga, roztodivné piktogramy, ale kreslí i zátiší, portréty, květiny a zvířata. Zabývají se grafikami v linorytu i hlubotisku a především si vytvoří svou vlastní knihu od skic, přes rozvržení v maketě, narýsování, vytvoření ilustrací až po závěrečné sešití a vlepení do kožené vazby. Naučí se zvětšovat přes mřížku, ale i vykutat sošku z pískovce, nebo vymyslet a slepit objekt – model z papíru. „Technika zpracování kůže na obálku knihy umožňuje udělat i módní doplňky jako přívěsky, náušnice i kabelku,“ vysvětluje. „Jedna dospělá žačka vytvořila dokonce kožené housle podle mého vzoru. Všichni žáci bez výjimky začínají mozaikou v pastelce, aby se naučili jinak držet tužku. Učím jen to, co jsem vystudovala na Hollarově škole a VŠUP. Připravuji mé studenty ke zkouškám na střední i vysoké umělecké školy. Mám radost, když se mnou na mojí velké výstavě vystavují i moji žáci, ale organizuji jim i jejich společné výstavy v kladenském spolku Atelier.“ Minulý rok jim zkompletovala cyklus linorytů, který všichni obdrželi při slavnostním aktu. „Pokaždé jsem nadšená, když vidím, kolik rodičů podporuje své ratolesti.“

 

rozhov11

 

V roce 1992 začala Renáta učit nejprve dvě malé holčičky kreslit a v letech 1993 až 99 učila ve svém obýváku v panelákovém bytě maximálně osm až deset dětí. „Byl to prvotní impuls a udělala jsem si z obýváku učebnu a atelier. Učit děti něco vytvářet se pro mě stalo opravdovým posláním,“ vzpomíná. „Nechtěla jsem zaplnit třídu žáčky, které to nebaví a jsou jen někam odkládáni.“ A to je i prostý důvod toho, proč se rozhodla nepřekročit počet sedmi dětí denně. „Ve středu jsem nikdy neučila, tu mám jako návštěvní den,“ usmívá se. „V roce 1999 jsem se zamyslela a domluvila v Zámecké galerii Kladno společnou výstavu. Sešla se tady díla moje, mých přátel Renáty Sobolové, Zdeňka Pachmanova, Jaroslava Hromady, Moniky Hanzlíkové a mojí maminky Evy Kaiserové. Výstavu jsem nazvala Vějíř. Ten rok byl zlomový.  Mojí školičce jsme začali říkat Vějířek a už v roce 2002 jsme poprvé společně vystavovali v Zámecké galerii. Výstavu zahajoval president SSPE (Svaz sběratelů a přátel exlibris) ing. Ivo Prokop CSc. a na vernisáži tehdy bylo skoro čtyři sta lidí.“ 

 rozhov6

 

Renáta Kaiserová měla od roku 1982 do roku 2017 celkem jedenapadesát samostatných i společných výstav a v Kladně se účastnila, asi jako jediná, naprosto všech pětatřiceti ročníků Kladenských dvorků. Dlouho byla jedinou výtvarnicí, která v Kladně tvořila Exlibris, dnes už tuto užitou grafiku tvoří také pan Mikuláš Cacara. Díla kladenské výtvarnice můžeme momentálně obdivovat v Galerii Radost v Kladně a na na jejím webu.

 

Zdroj foto: z archivu Renáty Kaiserové

 

Redakce přeje Renátě dodatečně všechno nejlepší k narozeninám, hodně zdraví, síly a tvůrčí invence a věříme, že se společně setkáme na některé z dalších výstav.


Renáta Kaiserová portrét



Související články:
Nejnovější články:
Starší články:

 

Komentáře   

 
+3 #1 BlahopřáníHani Čermáková 2017-11-13 01:15
Milá Renátko,Jsi sluníčko, které září,žádnou legraci nepokazí,radost ,štěstí rozdáváš,na Všechny se usmíváš,kdyby se vešla kytička do tohoto přáníčka,sluneč nici bych Ti zlatí poslala,aby Tě na duši aj srdci zahřála .Přeji Ti k narozeninám hodně moc tvůrčích syl aj úspěchů.V osobním aj pracovním životě! Do dalších let pevné zdraví s láskou Ti přeje""ségra"" Hani
Citovat
 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Chat s osobností

Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 28

Čtěte také...

Dětem může pomoci i čtení o smutku

ivana janisovaRozhovor se spisovatelkou a dětskou psycholožkou Ivanou Janišovou.

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Cestou – osudy českých legionářů v Rusku

cestou 200Historik a pedagog Dalibor Vácha předkládá čtenářům román Cestou, v němž se opět jako ve své prvotině Červenobílá (2014) věnuje osudům československých legionářů v Rusku. Obě knihy vydalo nakladatelství Knižní klub.

Divadlo

Kočka na rozpálené plechové střeše
ImageLáska, hádky, chtivost, závist, nemoc, alkohol – život? Nadčasovou divadelní hru si tentokrát rozebralo Divadlo Šumperk pod režijním vedením Petra Štindla.
...

Film

Ježíšek letos nepřijde

prijde letos jezisek plakat 200Po filmu Křídla Vánoc přichází do kin další "sváteční" snímek Přijde letos Ježíšek?, opět spjatý motivem stěží uchopitelného zázračna, které může do lidských životů zasáh...