Reklama
Banner

Pro herce je největší trest, když nehraje, anebo hraje málo a malé role, říká Naděžda Chroboková-Tomicová

nadezda perexFilmové, respektive televizní publikum, si ji může pamatovat z filmu Nuda v Brně nebo nejnověji ze snímku Rudý kapitán, ze seriálů Strážci duší a Ordinace v Růžové zahradě. Avšak mnohem výrazněji na sebe Naděžda Chroboková-Tomicová upozornila nejednoznačnou postavou podnikatelky Květy Vavruškové v nekonečném seriálu Ulice. I když právě tato role přinesla rodačce z Havířova popularitu, většina jejích příznivců je stejně překvapena, když se dozví, že je jejich oblíbená herečka už víc než třicet let v angažmá v Moravském divadle Olomouc a na natáčení do Prahy dojíždí.

 


Na které představení, které hrajete v Moravském divadle, byste ráda čtenáře pozvala a proč?
Určitě bych je ráda pozvala na všechna představení, nejen na ta, ve kterých hraji. Ale pokud bych měla vybrat svá "top", tak je to určitě inscenace Hamlet, kde hraji jeho matku Gertrudu. Je to krásná, dramatická role: Poslední derniérová představení se budou natáčet pro Českou televizi v červnu… Dále na komedii Najdeme se na Ztracené, kde naopak hraji komediální roli, ale velmi zápornou – Irenku, zástupkyni ředitele firmy. A do třetice na hru Kámen, která bude mít premiéru 1. dubna. Zde ztvárňuji úplně odlišnou roli obyčejné, prosté ženy, která chce pro svou dceru a matku jen to nejlepší, ale nikdo to nedocení. Moje postava Heidrun má ve hře padesát, pětatřicet a deset let. Je to nesmírně těžká role, velká výzva pro herečku, jak se s ní popere.


Když se zamyslíte, které divadelní postavy vám v poslední době udělaly radost?
Tyto tři role mi v poslední době udělaly velkou radost. A k nim patří kněžna Raněvská ve Višňovém sadu, kterou jsme alternovaly s Janou Paulovou. Ale toto představení se už nehraje.


Stalo se vám, že jste měla hrát roli, do které se vám moc nechtělo a nakonec jste s ní měla úspěch a bavila vás?
Právě Irenka ve hře Najdeme se na Ztracené byla takovou rolí.  Byla jsem nešťastná, že zase hraji zápornou postavu. Ale nakonec se v této roli opravdu vyřádím a hraji ji s velkým nadšením.

 

nadezda1

 


Pokud vím, byla jste za své některé divadelní postavy několikrát oceněna. O které role šlo?
V roce 1989 jsem za roli Elizy ve hře Dekameron dostala cenu za nejlepší ženský herecký výkon na celostátní divadelní přehlídce. Obdobnou cenu jsem dostala i v roce 2006 za roli Hester ve hře U Kočičí bažiny. Tato postava byla asi nejkrásnější a zároveň nejtěžší v mém životě. Získala jsem za ni i Cenu primátora města Olomouce za nejlepší herecký výkon toho roku a dostala se do širší nominace na Cenu Thálie.


Jak dlouho jste v olomouckém angažmá a jak se vám v Olomouci líbí?
V olomouckém angažmá jsem od roku 1981 a v Olomouci se mi velmi líbí. Je to nádherné město.


Dalo by se říct, že máte i mezi kolegy přátele?
Ano, mám.


Televizní národ vás v poslední době zaznamenal jako Květu Vavruškovou v seriálu Ulice, kde hraje i vaše sestra Pavla Tomicová. Jaký jste měla pocit, když přišla nabídka na roli z Ulice?
Poprvé se ozvali z produkce Ulice před pěti lety, abych přijala na konkurz. Nevěřila jsem, že uspěji. Byla jsem samozřejmě ráda, když to vyšlo, ale po roce moje postava skončila. O to víc jsem byla překvapená, když se na podzim 2014 ozvali z produkce znovu, zda chci zase pokračovat a budu-li mít čas dojíždět.

 

nadezda2

 


Jak se vám líbí v Ulici?
V Ulici je skvělá parta lidí. Tým perfektně sehraných profesionálů. Jsem velmi ráda, že se mohu na této práci s nimi podílet. Je to úplně odlišná práce než v divadle a velmi mě baví.


Bulvár psal o vašem sesterském soužití všelico, což nebude pravda…
Ach, ten bulvár… Se sestrou máme opravdu krásný vztah. Víc k tomu netřeba dodávat. Teď spolu navíc točíme a to nás obě těší.


Co považujete v životě za nejdůležitější?
Zdraví.


Pokud by to šlo, které období svého života byste ráda prožila znovu?
Mládí… (povzdech měnící se ve smích).

 

nadezda3

 


Co je pro vás naprostý luxus?
Být spolu dohromady s celou rodinou.


V co už nevěříte?
Že se mi vrátí mládí… (smích)


Co se vám na světě nejvíc líbí?
Na světě? Příroda.


Čeho se bojíte a kdo se bojí vás?
Kdo se bojí mě? Tak to opravdu nevím. Ale přála bych si, aby nikdo. Já se bojím krutosti, násilí, lži, podvodu, falše a lhostejnosti.


Při které činnosti si nejlíp odpočinete?
Při zahradničení. Ale také při lyžování, plavání, jízdě na kole, nebo luštění sudoku.


Které umělecké dílo vás dokáže plně strhnout?
Každé dobré.

 

nadezda4

 


Co považujete za svůj největší úspěch?
Svou dceru Kateřinu a syna Jiřího.


Existuje role, která vás zatím minula a kterou byste si ráda zahrála?
Po kterých jsem kdysi toužila, dnes už hrát nemohu. Nemám už na to věk. Ale budu ráda, když mě ještě potkají zajímavé role, ať na jevišti, v televizi, ve filmu nebo rozhlase. To bych si přála!


Už mi hodně herců řeklo, že si prošli skvělými i hubenými sezónami, což je prý v divadle normální. Zřejmě víte, o čem mluvím…
Nemohu mluvit za druhé. Je spousta herců, kteří jdou z role do role. Ale herci jsou hrozní! Mají-li moc práce, stěžují si, mají-li málo práce, stěžují si taky! Já nejsem jiná. Myslím si ale, že pro herce je největší trest, když nehraje, anebo hraje málo a malé role. Ani mně se takové neplodné údobí nevyhnulo. A velmi těžce jsem to nesla. Naštěstí mám hodně koníčků. Ráda cestuji a poznávám historii a kulturu jiných zemí, takže jsem se vždy snažila neplodné období využít plodně jinak.
Teď na cestování bohužel vůbec nemám čas. Jednak díky práci, ale také kvůli již třetí operaci, která mě během roku čeká. To moje tělo mi prostě řeklo: „Dost!“ a stávkuje.


Je dobře, že si to uvědomujete a snad na chvíli zvolníte tempo. Opravdu zvolníte tempo?
Budu muset, ale nevím, nevím… (smích)


Vraťme se ještě ale k seriálu Ulice, kde hrajete dravou podnikatelku Květu Vavruškovou. Jaké reakce od diváků jste už stačila zachytit?
Netušila jsem, kolik lidí různé věkové kategorie sleduje Ulici a jak je oblíbená. Pak mě začali zastavovat lidé a ptát se, zda jsem ta herečka, co hraje Květuš, anebo že jsem jí neuvěřitelně podobná. Mysleli si, že když mě potkali v Olomouci třeba v tramvaji nebo v nemocnici, tak že to nemohu být já. Nebo si mysleli, že jsem tady jen na návštěvě. Většina předpokládala, že když točím v Praze, musím tam taky žít. Byli překvapeni, když jsem jim řekla, že bydlím v Olomouci, kde také hraji v Moravském divadle a točit do Prahy jezdím vlakem, protože nemám auto. Bála jsem se, že mě budou ztotožňovat s mou postavou Květy, kterou většina diváků vnímá jako zápornou mrchu. Ale k mému překvapení mě lidé říkali se smíchem: „Tak nám už neničte tu naši Nyklovou,“ nebo: „Hezky jste to Mastnému nandala.“ Naštěstí oddělovali postavu Květy Vavruškové od Nadi Chrobokové-Tomicové. A většinou jsem se setkala s kladnými ohlasy. Což mě velmi těší.



Nejnovější články:
Starší články:

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

JAKUB ZAHRADNÍK

hudebnik a klavirista

Kniha:


Josef Kroutvor - PRAHA MIZERNÁ

"Po celé Praze postávají dvojice fízlů - jsou velmi nenápadní. Objevili se jako houby po dešti, jsou všude." Vypůjčil jsem si úryvek z knihy Josefa Kroutvora PRAHA MIZERNÁ. Josef je můj přítel a je to chodec, nejen pražský, ale třeba i benátský a je, stejně jako já, milovníkem Novohradských hor. Člověka maně napadne, kam se ti fízlové poděli? No, žijí přece dále mezi námi, milé děti... Josefovými zápiskami nahlížíme jako trhlinami ve zdech do proluk vlastní paměti. Praha mizerná je povětšinou Prahou normalizace, ale také vzpomínek na prvorepublikovou krásu a připomínkou devadesátých let, která umožnila projevit se podnikavým duchům, pardon, vlastně lidem. (Nebo přece jenom duchům?) Josef přesně vystihuje to, že Praha je vlastně vlastně ghetto a naše rozlety narazí vždy na směšně malé české poměry. S tím nemusí lidé nové doby souhlasit, ale třeba Kafka, Hašek, Čapek, Kundera, Hrabal a Kroutvor jsou myslím proti. "Pod Belvederem v parku, opět ve dvojicích, posedávají na lavičkách fízlové. Vypadají tak trochu jako buzeranti, jen by se měli k sobě více tulit." Škoda, že je ta kniha formátu, který nestrčím do kapsy, bral bych ji s sebou na vlastní potulky. Ale v zaplněné MHD s ní zase můžete někoho chutě odpálkovat.

Anketa


Hledat

Mimísek 5

Partneři

Čtěte také...

Nightwork: „Umění není zaměstnání, umění je životní styl.“

nightwork 200Víte co je Notifikační industrie gastronomických hybridních talířů workoholicky organizovaných radikálními kuchaři? Přece Nightwork! Odtajnil nám to Honza Maxián...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Jedinečný komiksový román

altS Jasonem Lutesem v románu Berlín – Město kamene navštívíme Německo roku 1928. Období, kdy Výmarská republika se zmítá v problémech, její ekonomika pokulhává, vláda porušuje podmínky příměří (vyzbrojování = peníze), nacistická st...

Divadlo

GOLEM se vrací na Štvanici

golem perexInteraktivní divadelní událost, která v září 2013 vzbudila obrovský zájem veřejnosti, se vrátí na deset dní zpět do opuštěného domu čp. 858 na Štvanici a dovolí divákům od 11. do 20. dubna vstoupit do mystického světa Meyrinkova Golema.

...

Film

Kniha o filmu Kuchař, zloděj, jeho žena a její milenec

kuchar perexNakladatelství Casablanca se ujala záslužného úkolu, jakým je vydávání knižních monografií o jednotlivých světově proslulých filmech. Tak se čtenáři mohli seznámit například s Metropolis, Občanem Kanem, Sedmou pečetí, Andrejem Rublevem, Matrixem ...