Jak se cenzurovala literatura
Reklama
Banner

Jak se cenzurovala literatura

Email Tisk

Nebezpecna literatura 200Snad každá společnost kdekoli na světě se snažila zabránit šíření myšlenek či artefaktů, které vnímala jako rozkladné či z jakéhokoli důvodu - mravního, náboženského, ideologického, konkurenčního - nepřípustné. Jistě bylo možné nežádoucí knihu i s jejím autorem spálit, ale to bývalo až nejzazší opatření, které mnohdy vyvolávalo nežádoucí odezvu. Cenzura měla zajistit, aby taková kniha vůbec nevyšla či nejlépe ani její rukopis nespatřil světlo světa. A pokud už shodou okolností byla vytištěna, neměla se dostat ke čtenáři, tudíž měla být zatajena samotná její existence. O tom všem pojednává sborník Nebezpečná literatura?, poskládaný ze šestnácti přeložených statí a dvou původních českých textů, úvodního a závěrečného, které téma cenzury aplikují na domácí prostředí.

Zahrnuté texty lze rozdělit do dvou skupin: v první nalezneme teoretická pojednání, která se pokouší dospět k nějakým zobecňujícím poznatkům, v druhé se vyskytují studie, které zkoumají konkrétní případy cenzurních zásahů i reakce na ně napříč dějinami. Pro běžného čtenáře bude tato část zajisté záživnější i srozumitelnější, protože zjištěné údaje může porovnat s vlastními zkušenostmi, s vlastním povědomím.

Úvodní shrnující pojednání z pera Michaela Wögerbauera, jenž čtenáře zevrubně informuje, co jej při četbě jednotlivých příspěvků čeká, si dokonce dopřeje drobný žertík, když stejně jako v odborných publikacích z éry komunistického režimu začíná citátem klasika marx-leninismu - upozorňuje, že Karel Marx v jednom ze svých prvních článků příznačně napadl právě funkci cenzury. A vznáší otázku, zda to, co lze či nelze sdělit (i vinou autocenzurních zábran), nevypovídá spíše o stavu společnosti nežli o cenzuře samé.

Bezpočet příkladů nasvědčuje, že cenzura stíhala nejen knihy či texty prokazatelně (z jejího pohledu) závadné, ale vlastně vše, co se neshodovalo s prosazovaným "obecným" náhledem na prospěšnost. Vždycky jsem romanopisce Roberta Merla podezíral, že si přibarvil jednu výmluvnou epizodu, zapracovanou do historické fresky odehrávající se v době náboženských bojů ve Francii 16. století - když hrdinové procházeli před vstupem do Říma prohlídkou, byla jim zabavena pravověrně katolická kniha s odůvodněním, že proti jejímu autoru nikdo nic nemá, avšak překlad že pořídil kacíř. V Nebezpečné literatuře je podrobně rozebrán případ jednoho španělského augustiniána ze 16. století, profesora jazyků na univerzitě v Salamance. Inkvizice jej nařídila uvěznit za to, že biblickou Píseň písní přeložil z "nečistého" hebrejského originálu, a nikoli z kanonizované latiny...

Nebezpecna literatura 3

Autoři jednotlivých statí se pohybují v časovém rozpětí od raného novověku až po současnost, mnohdy porovnávají události časově odlehlé, aby zjistili, zda obsahují nějaké shodné rysy - například situaci v předvečer Velké francouzské revoluce (1789) a v rozpadajícím se sovětském bloku (1989). Domýšlejí různočtení, skryté významy, schopnost čtenáře nacházet smysl mezi řádky - jedna ze studií se přímo nazývá Ezopský jazyk jako literární systém a soustředí se hlavně na ruskou literaturu.

Ale stejně tak průzkum divadelních textů z (post)alžbětínské Anglie - například Krále Leara - ukazuje, jak mocní tohoto světa si mohli tu či onu postavu, tu či onu situaci vztáhnout na sebe. Ostatně i různá vydání téhož textu vykazují odchylky, v některých případech nejspíš zaviněné cenzurním škrtem. Leckdy zazní stěží uvěřitelné informace, třeba o strastiplném vydávání proslulé osvícenské Encyklopedie (nejen editorsky se na ni podílel například Diderot), kterou zachránil její cenzor. Ale stejně tak si povšimneme deziluzivního zjištění, že běžného čtenáře - a to přinejmenším od 19. století - zajímalo hlavně oddechové čtivo, a nikoli přemýšlivé texty, byť i sebevíce provokující či přímo skandální.

Ačkoli stati mapují především literární oblast, nechybějí ani výpravy mimo ni, najmě do filmového podnikání. Ze studie Cenzor jako spoluautor se hodně dovíme také o zákulisí filmové cenzury v Polsku. Probleskne však i zmínka, že scénář ke slavnému východoněmeckému dramatu Jakub lhář (1974) existoval už v polovině 60. let, ale tehdy byla jeho realizace zamítnuta (nepochybně v souvislosti s tažením proti "netřídním" filmům). Spisovatel Jurek Becker jej proto přepracoval do románové podoby, která byla schválena a dokonce přivítána veskrze kladně. Na základě toho vznikla konečně i filmová verze, která záhy získala nejprestižnější umělecké ocenění.

Ostatně dnes stěží pochopitelné zákazové veletoče známe i z tuzemska. K dočasně zakázaným filmům patřila satirická pohádka Tři přání (1958), ačkoli divadelní hra, podle které vznikla, se bez potíží uváděla a televize dokonce vysílala záznam jednoho představení! Prostě Kocourkov, který zhusta bujel všude tam, kde cenzura měla rozhodovat o všem, co ke čtenáři, diváku či posluchači doputuje...

Nebezpecna literatura
Tomáš Pavlíček, Petr Píša, Michael Wögerbauer (eds): Nebezpečná literatura? Antologie z myšlení o literární cenzuře.
Autoři statí: Michael Wögerbauer; Aleida a Jan Assmannovi, Pierre Bourdieu, Judith Butlerová, Michael Holquist, Reinhard Aulich, Armin Biermann, Andrzej Urbański, Beate Müllerová; Lev Losev, Annabel Pattersonová, Richard Burt, Roger Chartier, Robert Darnton, Marta Fiková, Thomas Loué a Blaise Wilfert-Portal, Brook Thomas; Magdaléna Pokorná, Petr Šámal, Pavel Janáček.

Vydalo nakladatelství Host, Brno 2012, 552 stran.

Hodnocení: 100%

Foto: Host, www.pirati.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

K21 se představuje

KATEŘINA HAJŇUKOVÁ


redaktorka a editorka

    Narodila se koncem března 2000, je tedy znamení berana a jak říká, zcela odpovídá její tvrdohlavosti. Pochází z Karlových Varů, které moc ráda a v současnosti je studentkou čtyřletého gymnázia.

    S K21 spolupracuje od začátku července a říká, že je za to neskutečně ráda. "Editace mi otevřela nový svět, který pro mně mnoho znamená a dává mi mnoho možností."

    Mezi koníčky Kačka řadí poslouchání hudby, čtení, psaní různých příběhů, hraní na keyboard, jízdu na skateboardu a trávení času se svými přáteli. "Dalo by se říct, že mým velkým koníčkem je barvení vlasů. D§vod? Už čtyři roky si barvím své hnědé vlasy částečně na modro a nikdy bych svoje modro-hnědé vlasy nevyměnila."

    Mimo studia a editace se věnuje svému blogu. Blogerkou je už asi sedm let, při čemž svůj dosavadní blog má čtyři roky. Ve škole ji nejvíc baví psychologie, český jazyk a angličtina.

    "Ze všeho nejdůležitější je pro mě moje rodina, která mě vždy drží nad vodou. Motta a citáty jsou moje doména. Už jako malá jsem si sepisovala a opisovala motta z internetu nebo ráda prohledávala mamčiny sešity s citáty. Můj nejoblíbenější pochází od zpěváka Andyho Biersacka, který má skupinu Black Veil Brides, kterou miluji: "Každý na světě má sny. Drž je blízko svého srdce a nikdy nepouštěj..."

Toulavka

Anketa


Banner

Partneři

Hledat

Mimísek 30

Z archivu...

Čtěte také...

Poznejte 50 odstínů a chutí hantecu

50 odstinu hantecu hrbet200V Nakladatelství JOTA na začátku října vyšla hned dvojkniha zaměřená na hantec: 50 odstínů hantecu a 50 chutí hantecu. Vydejte se na exkurzi po tomto skvělém jazyce, i když nejste z Brna, bude vás to bavit.

...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Vlastimil Vondruška: Ulička hanby, vražda v luxusním nevěstinci paní Sabiny

ulicka hanbyZdá se skoro neuvěřitelné, jakou rychlostí narůstá řada vydaných knih známého spisovatele, historika Vlastimila Vondrušky. Na podzim se na pultech knihkupectví se objevily dva nové tituly. Jednak čtvrtý díl historického románu Přemyslovská ep...

Divadlo

Soubor Musica Florea uvede poprvé po 292 letech barokní operu J. J. Fuxe Costanza e Fortezza ve věrné replice tehdejšího divadla Florea Theatrum

Plzen florea theatrum 200Festival 9 týdnů baroka, který pořádá Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015, připravil pro návštěvníky výjimečný hudební a divadelní zážitek. Soubor Musica Florea pod vedením dirigenta Marka Štryncla uvede 31. č...

Film

Zlín Film festival, sekce Dny dánské kinematografie: Otevřená srdce

otevrena srdce200Zlínský filmový festival je primárně orientován na filmy pro dětského a dospívajícího diváka, zkrátka však nepřicházejí ani diváci, kteří již dětským a teenagerovským střevíčkům odrostli. Krom soutěžních sekcí hraných...