Co by se lidé mohli a měli naučit o umírání a o smrti
Banner

Co by se lidé mohli a měli naučit o umírání a o smrti

Email Tisk

o smrti a umirani200Dnes jsem nezvolila zrovna radostné téma, nicméně stále více lidí cítí potřebu umět si poradit v situaci, kdy se v jejich blízkém okolí nebo přímo u nich objeví závažná nemoc, navíc v terminálním stádiu. Na tuto situaci nejsme nikdy dost připraveni. Začneme hledat informace, kde se dá, potřebujeme se poradit s někým zkušeným, nejlépe s odborníkem. Elisabeth Kübler-Rossová je zvána (jakkoliv to zní morbidně) první dámou umírání a smrti. Mnoho let zkoumala průběh této části životní etapy. Popsala psychickou křivku odezvy pacienta na příchod a rozvoj nevyléčitelné nemoci. Její kniha O smrti a umírání se stala velmi slavnou a žádanou bezprostředně po jejím vydání v roce 1969. Díky její průkopnické práci se této problematice začali věnovat i další odborníci a počet publikací na toto téma prudce narostl. Značně je zpopularizoval například Raymond A. Moody víceméně kontroverzní knihou s názvem Život po životě. Pokud však potřebujeme odbornou pomoc, je Elisabeth Kübler-Rossová ta pravá. Na příkladech rozhovorů s konkrétními pacienty ukazuje, jak zážitek blížící se smrti ovlivňuje nejen je samotné a jejich rodinu, ale také odborný personál, který s nimi pracuje. Kniha je psána velmi kultivovaně. Každá kapitola je uvedena verši Rabíndranátha Thákura, kterého mám velmi ráda. Dodávají textu hlubší kontext a činí jej velmi lidským a moudrým.

 

Autorka se narodila jako první dítě z trojčat 8. 7. 1926 v Curychu. Vystudovala zde medicínu. Těsně po 2. světové válce pomáhala jako členka humanitární organizace lidem z osvobozeného koncentračního tábora Majdanek. V roce 1958 se provdala za Američana a pracovala v USA jako psychiatrička. Pro pacienty s AIDS založila speciální hospic. Od roku 1965 vedla tehdy neslýchané rozhovory s těžce či nevyléčitelně nemocnými lidmi. Činila tak jednak v rámci své klinické praxe, jednak na proslavených seminářích pro studenty vysokých škol, kam si své pacienty zvala. Jako první si všimla toho, že prakticky všichni pacienti procházejí v průběhu své nemoci stejnými nebo podobnými psychickými fázemi (popírání a izolace, zlost, smlouvání, deprese a akceptace), a popsala je. Tato tzv. psychologická křivka prožívání není typická jen pro umírající, ale pro všechny, které postihne extrémní ztráta, jako je úmrtí blízkého člověka, rozchod s životním partnerem či třeba ztráta práce. Protože jsou tyto ztráty často provázeny beznadějí, věnuje autorka celou kapitolu naději. Ta je pro těžce nemocné nutností. Terminálně nemocný člověk mívá velmi specifické potřeby, které můžeme naplnit jen tehdy, když si na pacienta uděláme čas, sedneme si s ním, vyslechneme jej a zjistíme, v čem jeho potřeby spočívají. Dáváme tak nemocnému najevo, že jsme ochotni a připraveni sdílet s ním část jeho starostí. Rozhovor pomáhající odstranit zábrany je setkáním dvou lidí, kteří spolu dokážou komunikovat beze strachu a úzkosti. K tomu je nezbytná určitá zralost, kterou nelze získat bez osobní zkušenosti.

Kniha je určena všem čtenářům, kterých se právě tato životní zkušenost týká. Může rovněž sloužit jako etický manuál pro zdravotnické pracovníky. Pomůže zejména lidem spolupracujícím s hospicovým hnutím.

o smrti a umirani

Hodnocení: 100 %

Název: O smrti a umírání: co by se lidé měli naučit od umírajících / z anglického originálu On death and dying
Autorka: Elisabeth Kübler-Ross
Doslov napsala: Helena Haškovcová
Přeložil: Jiří Královec
Odpovědný redaktor: Ondřej Fafejta
Technická redaktorka: Kateřina Tvrdá
Sazba: Jan Hampl
Obálka: Kateřina Tvrdá
Žánr: populárně-naučná literatura, tautologie
Nakladatelství: Portál, s. r. o.
Vydání: druhé, přepracované, v Portále první
Rok vydání: 2015
Počet stran: 320 stran
Foto na obálce: PantherMedia


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit





Přihlášení

K21 se představuje

LUKÁŠ LOUŽECKÝ


šéfredaktor

    32 let, ve znamení Štír. Je z Prahy a zaměstnán prozatím v Datartu na Službách zákazníkům. V rámci své amatérské žurnalistické kariéry má za sebou psaní a fotografování pro několik webů – zejména hudebních a literárních. Namátkou zmíníme ireport.cz, vaseliteratura.cz nebo cbdb.cz. Na šéfredaktorskou pozici nastoupil počátkem roku 2018 a doufá, že tento web povede k ještě větším úspěchům, než má prozatím za sebou.

    Pro Kulturu 21 píše již několik let. “Na práci pro Kulturu 21 mě baví především to, že je tento web tak všestranný. Můžu psát o knížkách, výstavách i třeba hudbě. Navíc je v něm přátelské prostředí."

    Ve volném čase se vedle psaní a fotografování věnuje zejména své rodině – manželce a téměř tříletému synovi. Je téměř abstinent, ale občas si dá skleničku vína. Odnaučený kuřák se závislostí na brambůrkách.

    Životní motto:

    Užívej života než ti uteče.

Toulavka

Anketa


Partneři

Hledat

Mimísek 32

Z archivu...

Čtěte také...

Proměny slovenského filmu
ImageČas od času vypadne z univerzit sborník textů věnovaných dokonce i pohyblivým obrázkům. Bohužel se jedná o publikace obtížně sehnatelné, vydavatelé zřejmě nepočítají s tím, že by jejich práce mohly zaj...

Nové komentáře

Facebook

Twitter


Literatura

Stavbařův průvodce Evropou

stavbaruvPruvodce perexExistují stavby, které jsou krásné, technicky dokonalé a mnozí z nás o nich také mnoho vědí. Na druhou stranu ale existují mnohé stavby, které jsou...

Divadlo

Vánoční festival v divadlech Rokoko a ABC

vanocni festival divadlo rokoko abcDruhý ročník originálního jednodenního divadelního festivalu se uskuteční v sobotu 8. prosince. Podtitul vánoční skutečně přinese zážitky týkající se největších svátků v roce. Divadelní hry, doprovodný program a...

Film

Kamarádi, letní lásky a Prázdniny v Provence

provence 200Léto neskončilo, zábava trvá. Herecká trojice Vojta Kotek, Jakub Prachař a Kryštof Hádek prodlouží divákům v kinech letní sezónu a prázdniny v nové komedii režiséra Vladimíra Michálka Prázdniny v Provence. Na plátně se tak znovu sejde herecká tr...