Reklama
Banner

Každý by měl mít svého tučňáka

Email Tisk

tucnak200Co mě naučil tučňák je název nové knihy, kterou vydává nakladatelství Noxi. Jedná se o jedinečný příběh mladého učitele, jehož život významně ovlivnil tučňák Juan Salvador…

 

 

Děj knihy se odehrává v argentinské internátní škole a hlavním hrdinou se záhy stává tučňák Juan Salvador. Toho najde mladý Tom Michell na pláži v ropné skvrně s odhodláním zachránit jej a pustit ho poté zpátky do moře. To se však nestane a tím se rozjíždí velmi milý a poutavý příběh.

Děj jako takový není nikterak napínavý nebo jedinečný, ale příběh o budování vztahu Toma s tučňákem je velmi milý a dobře se čte. Uznejte, o takovém pašování tučňáka přes hranice nečtete denně. Tučňák se stává plnohodnotným obyvatelem internátní školy a stává se jeho nedílnou součástí. Je velkou atrakcí, ale také vrbou a skvělým parťákem nejen pro studenty, ale také paní domácí a téměř všech lidi.

Kromě popisu všelijakých příhod spojených s chovem tučňáka se čtenář dozví také zajímavé informace nejen o tučňácích, ale také o perónismu, politických a ekonomických problémech, kterým musela Argentina čelit. Tom Michell je nadšeným cestovatelem, proto nechybí ani velmi zajímavé zápisky z jeho výletů.

Kniha má měkkou vazbu, praktický formát a moc pěknou typografii hlavně co se týče minimalistických ilustrací Juana Salvadora doplněného odpovídajícími citáty. Co bych vytkla je zavádějící překlad názvu – anglicky zní Penguin lessons a česky Co mě naučil tučňák, což je zajisté lákavější než Tučňákovy lekce, ale podle mě jde o otázku, na kterou není úplně jasná odpověď.

tucnak

 

Co mě naučil tučňák je příjemná odpočinková četba o přátelství, kterou zvládnete za večer a budete určitě toužit po tom mít také svého vlastní Juana Salvadora…

„Je tam tučňák!“ zašeptal. Odvrátil zrak a pak se tam znovu podíval s nosem téměř přitisknutým na sklo. Ohlédl se, uviděl mě a zopakoval: „Venku je tučňák!“
„Asi tam zrovna přiletěl, aby si odpočinul během stěhování na jih, kde bude zimovat,“ odpověděl jsem. Kognitivní kontradice byla mou oblíbenou výukovou metodou – tvrzení nepravdivých věcí, které studenty nutily zpochybňovat výroky, jež jsem jim předkládal.
Igor se zamračil a pohlédl zpátky k terase, ale hned se zas otočil a polkl slovo „Ne!“, když uviděl můj výraz. Zazubil se na znamení, že pochopil vtip. „Smím tam jít?“
„Když se budeš chovat velice klidně a opatrně, tak ano.“
Váhavě otevřel dveře a vyšel na terasu. Přistoupil jsem blíž a díval se. Juan Salvado zamával křídly na pozdrav, když k němu Igor pomalu přišel a sklonil se, aby ho pohladil po hlavě. Tučňák uhnul, ale brzy začal chlapce ponoukat a předvádět se před ním.
Igor se ke mě otočil: „Smím to říct ostatním?“ zeptal se. (str. 88)

Tom Michell se narodil a vyrůstal na venkově v jižní Anglii, kde začala jeho láska ke zvířatům, ptákům a rostlinám. Poté, co odešel z Argentiny, se vrátil domů a usadil se v Cornwallu, kde pomáhá s rodinným podnikem a zároveň jeho pozemkem nazývaným „Good Cornish Soil“ (Kornišova dobrá půda) a zpívá také v místním sboru. Tom je amatérský umělec a ve svém volném čase kreslí a maluje volně žijící zvířata kolem jeho domu a zejména se specializuje na dravce. Rád také ukazuje, jakým způsobem mohou lidé žít v dnešním světe. Je ženatý, vychoval čtyři děti a již má také tři vnoučata.

Co mě naučil tučňák
Autor: Tom Michell
Žánr: beletrie
Nakladatelství: Noxi
Rok vydání: 2016

Počet stran: 208

Hodnocení:  94 %

( 0 hlasů )

http://www.noxi.cz/kniha/171-tom-michellco-me-naucil-tucnak.html

Zdroj foto: Noxi.cz


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

KVĚTOSLAVA ENGLEROVÁ

knihovnice obce Statenice

Kniha:


JAN BAUER - KLASIKOVÉ V NEDBALKÁCH

Kniha Klasikové v nedbalkách aneb Za kulisami českého 19. století z pera Jana Bauera mě oslovila hlavně tím, co jsme se ve škole o našich slavných klasicích neučili. Všeobecně je známo, že život těchto osobností byl plný bídy, ústrků a jedním slzavým údolím. O tom, že to byli také lidé z masa a kostí s lidskými chybami, se ve škole neučilo. Jejich životopisy nelze shrnout do pouhého soupisu děl. Víte, že Mácha hovořil většinou německy, že Palacký napsal Dějiny národa českého nejprve německy, že Dobrovský, Rettigová a Světlá se museli učit češtinu až v dospělém věku? A s češtinou bojoval i Josef Mánes. Nejvíce mě zaujal příběh Karla Havlíčka Borovského, který byl pasován na národního mučedníka. Havlíček byl r. 1851 odvezen do tyrolského Brixenu. V kouzelné alpské krajině byl ubytován v luxusním hotelu, kde se zastavovali i příslušníci habsburského panovnického rodu. Český novinář zde měl zajištěnou plnou penzi a mohl k sobě zvát manželku i dceru. V květnu 1852 se za Havlíčkem rozjela i jeho rodina. Cestovní výlohy ve výši 150 zlatých jim zaplatilo pražské policejní ředitelství. Nato si Havlíček pronajal domek se zahradním altánem s krásnou vyhlídkou. Veškeré jídlo jim nosili z luxusního hostince. Kromě toho dostával náš novinář od rakouského ministra vnitra ročně 500 zlatých, které mu byly vypláceny pravidelně v měsíčních splátkách, aniž musel něco dělat. Pravdou ale je, že byl Havlíček pod stálou policejní kontrolou. A takových zajímavých příběhů je tu mnohem víc. Kniha vystihuje zajímavosti ze života našich klasiků čtivou formou bez bulvární příchutě a nesnižuje přitom význam osobností, které hrají zásadní roli v našem národním kulturním fondu.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Nezaplatitelný k nezaplacení

nezaplatitelny 200Je to dobrodružná hra, je to hledání ztraceného pokladu, je to milostný příběh, je to cesta, při které se z obdivovatelů umění stávají akční hrdinové a je to i vyhrocená konspirační teorie. Zygmund Miłoszewski si podle vlastních slo...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Získá Vikinská princezna Cenu Jiřího Ortena?
ImageKdyž jsem si pročítala nominované knížky na Cenu Jiřího Ortena, zaujal mne titul Zuzany Frantové Vikinská princezna aneb Velké velrybí vyprávění. Proč? Ne...
Pomozte svému divadlu: Kampaň slaví dílčí úspěch, ale divadelníci jsou stále bdělí.

pomozte svemu divadluNa tiskové konferenci Asociace profesionálních divadel ČR, která stojí za informační kampaní Pomozte svému divadlu, slíbil ředitel úřadu Ministerstva kultury Milan Kupka, za...

KOYAANISQATSI: fascinující pastva pro oči

KOYAANISQATSI 200V roce 1983 vypustil režisér Godfrey Reggio do světa Koyaanisqatsi. Pozoruhodný počin, jehož název pochází z jazyka indiánského kmene Hopi a jeden z jeho významů je „život vyvedený z rovnováhy“.

...
TV ROCKPARÁDA – ČERVEN 2016

rock200Pozvání přijali: HEKTOR s Majkou Sáblíkovou, za FREE FALL Andrea „Simba“ Leová, dále Daniel Krob a za legendární TURBO Jirka Lang a Petr „Bob“ Šťastný.

...