Reklama
Banner

Sladká Francie s pachutí zločinu

Email Tisk

Cerny demant perexSama jsem se setkala s tím sympaťákem poprvé, ale už má prý za sebou několik případů. Policista Bruno je „správňák“ a zločinu nehodlá ustoupit ani za nic. Žije v St. Denis, mohl by vyrazit za kariérou, mohl by zamířit do Paříže, ale jemu se malé město, kde zná své zločince a má své přátele, líbí. Zůstává mu věrný.

 

 


V jeho třetím případu se jedná o narůstající rivalitu mezi vietnamskými a čínskými gangy imigrantů. V ten čas je zavražděn Brunův přítel, bývalý agent francouzské zpravodajské služby, čímž minulost odkryje závoj a ukáže, že dnešní potíže mají své kořeny v dávných dobách. Bruno nehodlá přistoupit na hru několika nabobů a jde po stopě – už ucítil slabou vůni zločinu, nemůže ji opustit, jako jeho pes nikdy neopustí stopu při hledání lanýžů.

Ostatně i v tržnici, kde se lanýže výtečné kvality z této oblasti prodávají, nastane také poprask. Kdosi je míchá s čínskými náhražkami. A když si k tomu připočtete malou milostnou rozepři, máte román jako fík.

Martin Walker skvěle vybavil jednotlivé hráče – jsou uvěřitelní, nejsou černobílí, čtenář si je dokáže skvěle vymodelovat před sebou. Je také jasné, že se autor umí velmi dobře pohybovat na francouzských radnicích a komisařstvích. Dokáže vše řádně vylíčit, nic nezamlčuje, čtenář vždy ví to, co zná i detektiv, může tedy postupovat po jeho boku a odhalovat nepřítele. A těch je jako máku.

K tomu všemu si přičtěte francouzskou kuchyni – Bruno rád vaří – a francouzské víno a máte celý obraz velmi působivé francouzské detektivky jako na dlani. Čili: dobře se čte, příběh je aktuální, mohl by se odehrávat i u nás, a styl je příjemný. Tedy další z detektivních románů současnosti, jenž se snaží trošku více přiblížit prostředí, v němž se odehrává. A tím, že je z jihu Francie, dodává textu na svitu, takže i když jde o zákeřné a brutální činy, stejně tu je slunečno a příjemno – inu, jako ve Francii.

Cerny demant

Autor: Martin Walker
Titul: Černý démant. Bruno, chef de police
Nakladatelství: Dokořán
Rok vydání: 2014
Počet stran: 232
Hodnocení: 78 %

Zdroj foto: nakladatelství

( 1 hlas )


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

Ekonomický striptýz vám zjeví nahou pravdu

naha-pravda 200Už jste se seznámili s tajuplnou bytostí jménem Ekonomika? Máte-li zájem, zveme vás na velkolepé představení, které pro nás připravili Markéta Šichtařová a Vladimír Pikora ve své knize...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Agatha Christie: Slečna Marplová odhaluje
ImageRadioservis v těchto dnech přichází na trh s vydáním dvou detektivek oblíbené anglické autorky Agathy Christie. Jejího věhlasného detektiva Hercula Poirota zná snad každý – když ne z knížk...
Mezinárodní festival DIVADLO s předními soubory ze střední a východní Evropy, to nejzajímavější za uplynulou sezónu od nás

divPřední divadelní soubory z Ruska, Polska, Maďarska, Lotyšska a Slovenska, výběr těch nejzajímavějších domácích inscenací za uplynulou sezónu i bohatý alternativní a doprovodný program připravil 21. ročník mezinárodního festivalu DIVADLO, který proběhne od 11. do ...

Nakupujte u odborníků, chcete-li spolehlivě odejít ze života

obchod pro sebevrahyZejména animovanému filmu se daří v groteskní poloze šířit mnohdy šokující morbidity, které by v hraném filmu sotva prošly - a francouzští tvůrci se tímto směrem rádi vydávají. Už od pradávné (a stále roztomile strašid...

Daniel Landa - Dilema pyrotechnika (podzimní uvolnění)

daniel landa dilema pyotechnikaKdyž jsem jedno podzimní odpoledne kamsi spěchala centrem města, málem jsem se praštila do hlavy o poutač na sloupu veřejného osvětlení. Byly na něm zkroucené dráty a nápis - DILEMA PYROTECHNIKA. A to j...