Reklama
Banner

Na jeviště Městského divadla s ladnou grácií šelmy vtrhl Tracyho tygr

Email Tisk

200divV sobotu 9. listopadu 2013 se v komorním prostředí Studia Z ve zlínském Městském divadle uskutečnila již čtvrtá premiéra této divadelní sezóny. Dlouho dopředu vyprodaný sál se zatajeným dechem sledoval peripetie Thomase Tracyho a jeho tygra. Tato dvojka se zrodila z pera Williama Saroyana a světlo světa spatřila v novele Tracyho tygr.

 

 

 

Thomas Tracy, zaměstnanec ve skladech kávy Otto Scheyfanga, touží opustit skladovou halu a stát se ochutnávačem kávy. Jeho návrh sklidí u majitele firmy pouze posměch, pohrdání a vyvolá jeho zvýšení hlasu, které má Thomase přinutit k návratu do práce. Naštěstí práce ve skladech má i světlé okamžiky, a to polední pauzy. Tyto chvilky klidu a odpočinku jednoho dne rozjasní krásná Laura Luthyová, která kráčí po chodníku okolo skladů. Thomas překoná ostych, počáteční neobratnost a je „ruka v rukávě“. Pro mladíky se mnohdy stává osudným setkání s rodiči své vyvolené, stejně tak je tomu i v případě Thomase. Ale přesto dochází k zádrhelu jinému než nepadnutí do oka rodičům. Lauřině matce se podaří Thomase okouzlit natolik, že ji políbí, čímž raní srdce Laury, jež je přistihne in flagranti. Rozvíjející se vztah Thomase a Laury dopadá jako rozvíjející se květ v pozdních mrazech, je sakumprásk spálen. Thomasovo zraněné srdce mu velí odjezd z New Yorku. Jeho návrat po letech mu ale nepřináší nic pěkného, neboť se přimotá do cesty panterovi, uprchlému z cirkusu, v němž nachází svého tygra. Panter-tygr jej přivede do psychiatrické léčebny do rukou doktora Pingitzera. Mezitím panuje v New Yorku pozdvižení, protože jeho ulicemi se toulá poraněný panter-tygr, kterého je třeba chytit. Tonoucí policista se stébla v podobě Thomase Tracyho chytá a zinscenuje „staré dobré časy“ ve snaze nalákat tygra do klece.

div2

Ač dokáže tygr dobře skákat, byl pro mě jeho skok z novely na zlínské jeviště v „Zetku“ už dopředu předmětem přemítání a spekulací. Ne že bych realizačnímu týmu zlínského divadla nevěřila, ale zrovna v případě Tracyho tygra jsem byla zvědavá víc než kdy jindy na to, jak si poradí, co předvedou, k jakým výkonům herce, a nejen je, Jozef Krasula vybičuje. Nápaditost scénografa, díky níž kulisy disponovaly hravostí, musela dostat nejednoho diváka. Krom nápaditosti bych ještě zdůraznila detail a smysl pro něj jako jedny z hlavních prvků, jež činily Tracyho tygra ve zlínském vydání tak osobitým.

div1

Marek Příkazký už několikrát ve svých rolích zaujal. Ale zatím u žádné jsem neměla pocit, že se Marek ztotožňuje se svou postavou tak intenzivně. Snad má stejně jako Thomas Tracy také svého tygra nebo jiné zvíře, protože dokázal přimět diváky, aby se okolo sebe rozhlíželi v očekávání, odkud se jeho tygr vynoří. Markéta Kalužíková působí jako zatím nerozvitý květ a pociťuji jako zvláštní paradox, že mě zaujala více jako humr ve výkladní skříni než jako Laura. Snad jen potřebuji čas, abych jí přišla „na chuť“, snad jen ona potřebuje čas pro získání zkušeností a dosažení herecké virtuozity. Své role se na výbornou zhostil i Radovan Šopík. Jeho doktor Pingitzer musel u většiny diváků vzbuzovat soucit a radost z toho, že i psychiatr může být svým způsobem blázen, a to milý blázen.

Už během představení jsem si říkala, že se někdo hodně dobrý vyřádil na hudbě a že se mu to prostě a jednoduše povedlo. Když jsem se pak později dočetla, že za vším stojí nováček zlínského souboru Tomáš David, napadaly mě samé velmi expresivní a nepublikovatelné výrazy obdivu. Znovu (pokolikáté už?) se mi potvrdilo, že ten, kdo měl právo veta při výběru nových členů souboru a ukázal na Tomáše Davida, měl nebývale šťastnou ruku. Tomáš David přesvědčil nejen o svých hereckých kvalitách, ale i o citu, kterak dění na jevišti zahalit do dobře padnoucího hudebního šatu. Poklidné, uvolňující tóny vítaly diváky a bavily je předtím, než začalo samotné představení. Hudební podbarvení jednotlivých scén netrpělo nešvarem, kdy styčné plochy krkolomně spojuje něco, co by mělo držet pohromadě, ale nijak extra se to nezdařilo.

div

Ve zlínském divadle umí jak „kusy“ pro velké jeviště, tak komornější záležitosti. Ač bude mít nejeden divák před zahájením představení Thomase Tracyho nejspíš za blázna, tak po skončení bude při vycházení ze sálu našlapovat opatrně, aby náhodou nešlápl na konec tygřího ocasu.

Název představení: Tracyho tygr
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Jozef Krasula
Dramaturgie: Vladimír Fekar
Hrají: Marek Příkazký, Markéta Kalužíková, Radoslav Šopík, Tomáš David, Gustav Řezníček, Jana Drgová, Eva Daňková, Josef Koller, Pavel Leicman, Petr Lukáš
Premiéra: 9. 11. 2013
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Přihlášení

Nechte si poradit...

Jaká kniha, divadlo, koncert či jiná akce by našim čtenářům neměly uniknout?

RENÁTA ŠŤASTNÁ

PR manažer a fundraiser v neziskové organizaci

Kniha:


JIŘÍ HOLUB - PROSTĚ NA MĚ ZAPOMNĚLI

Prošla mi rukama dlouhá řada knih, rozhodně desítky, ne-li pár stovek. Ale na první místo jednoznačně stavím tenkou knihu z pera Jiřího Holuba s názvem Prostě na mě zapomněli. Vydalo ji JaS nakladatelství, s.r.o. v roce 2015. Dlouho mi trvalo, než jsem ji vstřebala. Při čtení jsem se stala osmiletou Klárkou a žila její příběh. V létě roku 1945 jsem opustila Prahu a s rodiči a malým bratříčkem zamířila do staré vyrabované sudetské vesnice Svatý Wolfgang. Na tatínka tady čekalo slušně placené místo v kaolínce, maminka se těšila na život hospodyňky. Okamžitě jsem si zamilovala hory a okolí kolem domu, a protože jsem zvědavá a lačná po dobrodružství, vydávala jsem se, navzdory maminčiným zákazům, dál od domu. Při jedné cestě na maliny, jsem potkala Helgu - starou, otrhanou, vyhladovělou, ale přátelskou a vděčnou ženu, která tady vyrostla, starala se o svoji rodinu, vychovala děti a pak najednou zůstala úplně sama. Všichni ji opustili a jí zbyl jen smutek, trápení a obrovská bolest. A do té její beznadějné samoty jsem přišla já – malá holka bez předsudků, nechápající podlost a touhu po pomstě. Helga tak byla vytržena ze své beznadějné letargie a i přes to, že se zprvu bránila otevřít ta dávno zavřená dvířka do zraněné duše, nakonec pustila ven všechno, co ji trápilo, čím prošla a co ji zlomilo. Opustila svoji hrůznou minulost a otevřela svoje bolavé srdce. Díky mně už nebyla jen ta, na kterou jednoho děsivého dne ve vesnici všichni zapomněli. Na jedné straně to bylo velmi smutné, na straně druhé to ale vedlo k záchraně jejího života….

Jiří Holub mě vtáhnul mě do děje nejen slovy, ale i popisem. Úplně zřetelně jsem cítila emoce. Radost vystřídal strach, který mi ježil chloupky na rukách, byla jsem blažená, ale taky mě píchalo u srdce, když Helga vyprávěla o tom, co viděla a zažila. Měla jsem vztek a zlost a nakonec jsem si poplakala.

Banner

Národní divadlo

  • Národní divadlo seniorům
    Sleva pro seniory Národní divadlo nabízí seniorům ve věku 65 + vstupenky s 50% slevou na vyhrazená místa všech představení ND.*  Kromě této...

Aktuality

Partneři

Z archivu...

Čtěte také...

V Divadle Bez zábradlí připravují novou komedii KVARTET

kvartet perexDivadlo Bez zábradlí připravuje novou komedii KVARTET, která bude mít premiéru 28. dubna. Může se chlubit skvělým, vpravdě hvězdným obsazením - V. Freimanová, J. Švandová, R. Hrušínský a Z.Žák. I stárnout se dá s humorem a grá...

Nové komentáře

Facebook

Google+

Twitter


Našlo se řešení? Aneb Pařížská dieta

parizska dieta perexŽijeme v rozporuplné době. Jsme svým vzhledem posedlejší než kdy dřív, ale jen hrstka z nás je spokojená. Naše duševní pohoda závisí na tom, jak vnímáme sami sebe. Tloušťka je nemoderní, proto hle...

Zdeněk Svěrák slavil se souborem muzikálu Ať žijí duchové!

sverakJubilant Zdeněk Svěrák navštívil zkoušky muzikálu Ať žijí duchové, k jehož filmové předloze napsal scénář. Společně s textařem Jaroslavem Uhlířem sledoval přípravu scén "Hajný je lesa pán" a "Pramen zdraví z Posázaví", které jej překvapily velkou choreograf...

Nová pohádka Zdeňka Trošky
ImageČerti patří mezi nejoblíbenější postavy českých pohádkářů. Určitě to platí i pro režiséra Zdeňka Trošku, který doposud tvořil pekelníky, kteří byli buď malí, ale šikovní, případně tak dobráč...
MAREK ZTRACENÝ: MAREK DOBEŠ V OPILOSTI

marek ztraceny klip 200Marek Dobeš (scénář filmu Kajínek, režie videoklipu Olympic 50 let – My už jiný nebudem) se nechal inspirovat titulním hitem alba "V Opilosti" Marka Ztraceného