Útlá knížka se životními názory Constantina Kinského a jeho vnitřní filozofií vznikala po dobu dvou let při rozhovorech s Natálií A. Rollko. Ukazuje, jak na malém prostoru se dá vyjádřit filozofie člověka tak, až má čtenář pocit, že se mu říká všechno.

 

Kinský přibližuje své dětství v Paříži, kde se narodil, či v Anglii, kde chodil do školy. Tam si rozšířil jazykové znalosti češtiny a francouzštiny o angličtinu, později ještě o němčinu, italštinu a latinu.
Svá slova mnohdy doplňuje výstižnými citáty známých osobností. Zabývá se také kořeny svých předků, tedy z jakého rodu pocházeli i jak jsou jimi ovlivněny jeho vlastnosti. Zmiňuje podíl na dějinných událostech, kdy jeden dědeček bojoval s Charlesem de Gaullem proti Romelovi a druhý, patřící mezi českou šlechtu, podepsal Deklaraci na obranu Československa.

Odkaz předků zavazuje

Obdivuje sílu žen vzpomínkou na babičku, která se podílela na vzniku dvou soukromých přírodních rezervací v ČSR. Také na první nositelku Nobelovy ceny míru Berthu von Suttner z jejich rodu. Mezi rodinné přátele patřila Lata Brandisová, první žena, která vyhrála Velkou pardubickou. Tvrdí, že společnost se může změnit jedině přes ženy, protože ony nepotřebují nikomu nic dokazovat, ani být v něčem rychlejší, ale dokáži ovlivnit své potomky.

Jeho otci, imunologovi, bylo sice dovoleno pracovat v Československu, ale pro jeho další rozvoj byla vhodnější Francie, kde v roce 1957 zůstal. Jeho francouzská matka ho naučila pravidelně číst a to činí dodnes.

Vadí mu, že svět je příliš rozkouskován a že od mladých se už od počátku žádá specializace. Připomíná své zážitky z dětství, kdy anglická výchova dětem umožňovala prostor ke všemu se vyjádřit. Přiznává, že studoval spoustu věcí, které mu v reálném životě k ničemu nebyly. Protože chce-li člověk objevovat a vynalézat, musí být kreativní a měl by umět kombinovat racionalitu s chytrostí tvořit.  

Milované lesy

Největší pozornost, mimo oprav zámku ve Žďáru, na které chce použít výtěžek z této knihy, věnuje státním Českým lesům. Velmi ostře kritizuje, jak republika hospodaří se svým přírodním bohatstvím. Vadí mu, že se lesy běžně nečistí, že se nevěnuje dostatečná pozornost kůrovci, jemuž v rozmnožování nahrává způsob vyhlašování výběrových řízení. Než celá anabáze proběhne, kůrovec už je dávno někde jinde. Co nechápe, je vývoz dřeva až do Číny, místo aby se zpracovávalo tady. Je členem Sdružení vlastníků lesů, což sice umožňuje jednat s ministerstvem zemědělství, ale převahu při jednání mají Státní lesy. Připomíná, že už Marie Terezie vydala Lesní zákon, jímž se v Rakousku stále úspěšně řídí a lesy tam mají zdravé. Obnova lesa je běh na dlouhou trať, v řádu 50-100 let, proto je nutné s tím neotálet a chovat se jako správný hospodář.

Knížka obsahuje 23 kapitol, každá se věnuje jinému tématu a dokáže člověka ledasčím inspirovat, doplněna je o řadu zajímavých dokumentů a  fotografií.

Všechno je dar
Autoři: Constantin Kinský, Natalie A. Rollko
Žánr: autobiografie
Nakladatelství: Universum
Rok vydání: 2020
Počet stran: 184

Hodnocení: 95 %

www.universum.cz

< Předchozí		Další >